Další krize na obzoru? Ekonomové se děsí budoucnosti, věští horší situaci než před deseti lety

Nejzadluženějším státy světa jsou Spojené státy s dluhem 43 bilionu dolarů, následované Čínou s pohledávkami za 25,5 bilionu dolarů a Japonskem 18 biliony dolarů. V roce 2001 celosvětově státy dlužily 61,8 bilionu dolarů. V roce 2016 již to je 164 bilionu. To je 225% celosvětového HDP.

Největší podíl na zadlužování mají vyspělé ekonomiky. Ty v roce 2001 dlužily „jen“ 55, 1 bilionu dolarů. O patnáct let později to bylo již 119 bilionů. Zvláště alarmující je ovšem nárůst u rozvíjejících se ekonomik. Oproti roku 2001, kdy tyto země dlužily pouze 6,4 bilionu USD, v roce 2016 již měly dluhy za 43,9 bilionu dolarů.

Odborníci varují, že by státy měly přejít na „bezdluhovou“ dietu a začít alespoň z části dluhy umořovat. Jen Spojené státy mají ročně fiskální dluh 5%, a ten má do roku 2020 narůst kvůli daňovým škrtům prezidenta Trumpa na 6%.

Spojené státy na to, aby vůbec fungovaly, spotřebují téměř 20% svého HDP. A podobně jsou na tom i další vyspělé ekonomiky jako je Velká Británie, Itálie, Belgie nebo Japonsko.  O moc lépe na tom nejsou ani rozvíjející se ekonomiky. Pákistán, Egypt nebo Brazílie spotřebují na provoz státu nad 10% HDP.

Zlepšení situace je však v nedohlednu. Americký dluh má vzrůst z letošních 108% HDP do roku 2020 na 111% HDP. Podobně na tom jsou i ostatní země. Jen Japonsko po tvrdých škrtech má ze současného dluhu 236% odepsat do roku 2020 4%.

Čas se krátí. Podle Mezinárodního měnového fondu čeká svět ještě 2 roky růstu. Poté by měla přijít stagnace nebo přímo krize. Do té doby by měly vlády provést co největší množství reforem, které by krizi zmírnili.

Vzhledem k tomu, že letošní rok je mnoha zemích volební, včetně USA, kde se volí do kongresu a senátu, nelze předpokládat, že by došlo k většímu průlomu. Krize se zdá být neodvratitelná uzavírá national interest.