Ebola má drtivé dopady i na ekonomiku. Experti spočítali ztráty, suma je enormní

Výskyt krvácivé horečky trval od roku 2013 do roku 2016 a vyžádal si nejméně 11.300 obětí na životech, což je více než do té doby všechny epidemie eboly dohromady. Většina případů se objevila v Guineji, Libérii a Sieře Leone.

Autoři studie stanovili hospodářské ztráty na zhruba 14 miliard dolarů (317 miliard korun) a tvrdí, že ztráty pramenící z úmrtnosti jsou mnohem vyšší. Sumu odhadovali podle počtu zasažených lidí a částky, která odpovídá hodnotě lidského života.

Ta se v severní Americe a Evropě odhaduje na sedm až devět milionů dolarů (přibližně 204 milionů korun). Odborníci ale počítali s částkou z jediné studie ze západní Afriky, která hodnotu lidského života v Sieře Leone odhaduje na 577.000 dolarů (asi 13 milionů korun).

Celkový odhad je tak mnohem vyšší, než se původně předpovídalo. Světová banka v roce 2016 odhadovala hospodářské ztráty na 2,8 miliard dolarů (63,5 miliardy korun). Nová studie přitom ve svých výpočtech zohlednila dopad na zdravotníky, dlouhodobé podmínky zhruba 17.000 lidí, kteří epidemii přežili, a náklady na jejich léčbu, monitoring a nasazení personálu mimo západní Afriku.

Část nákladů, která předtím nebyla zahrnována do celkové sumy, pramení z nákladů na oběti dalších onemocnění. Ty tvoří celkem 18,8 miliardy dolarů (asi 426,6 miliardy korun).

Během epidemie eboly zaznamenali zdravotníci 10.623 obětí viru HIV a onemocnění AIDS, tuberkulózy a malárie. Zhruba 3,5 milionu případů malárie přitom lékaři neošetřili. Dalších 2000 až 16.000 úmrtí způsobily spalničky.