Ekonomika se v uplynulém desetiletí otřásala: Krize, rozmach e-shopů, elektromobily

Počátkem uplynulého století se světové ekonomika ještě potýkala s následky hospodářské krize z let 2007 a 2008, kdy svět zachvátila vlna bankrotů, rekordních poklesů a recese. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu. Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, která zasáhla eurozónu.

Ekonomika
doporučujeme

Finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů a také začala budovat bankovní unii.

Krizi z let 2007 a 2008 ale překonala situace, které nastala po vypuknutí pandemie nového typu koronaviru. Krize citelně zasáhla celosvětovou ekonomiku a například v USA padaly v určitých etapách rekordy v nezaměstnanosti a hospodářském propadu od velké hospodářské krize ze začátku 30. let minulého století. Většina zemí v první vlně pandemie hlásila rekordní poklesy HDP.

Světovou ekonomiku sužují také celní války. Spory o cla v hodnotě stovek miliard dolarů vedou USA s Čínou, s EU nebo s Tureckem. Podle poslední zprávy Světové obchodní organizaci (WTO) její členské země zavedly loni 102 nových opatření omezujících obchodní výměnu. Pokračující protekcionismus má podle WTO negativní dopady na hospodářský růst i na tvorbu pracovních míst. Nová protekcionistická opatření podle odhadů pokryla zboží a služby v hodnotě 746,9 miliardy dolarů (přes 17 bilionů Kč). To představuje nárůst o 27 procent a zároveň nejvyšší hodnotu za posledních sedm let.

Rozmach Číny:

Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně poté zpomaloval vzhledem ke klesající domácí poptávce a také obchodním sporům se Spojenými státy, její vliv v různých oborech ale neustále roste. Čínští internetoví obři Baidu, Tencent nebo Alibaba Group patří mezi největší technologické konglomeráty na světě, čínské Lenovo je největším výrobcem počítačů a čínský výrobce komunikační techniky Huawei Technologies je největším světovým dodavatelem telekomunikačních zařízení. Firma je zároveň druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě za jihokorejským Samsungem a před americkou společností Apple. Již sedm let za sebou je Čínslá banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) největší bankou na světě dle velikosti aktiv. Druhá největší ekonomika světa má tak rekordní přebytek bilance zahraničního obchodu a stejně rekordní je i politicky citlivý obchodní přebytek s USA.

Čínu stejně tak jako další velmoci zasáhla pandemie nového typu koronaviru, ale nyní čínská ekonomika zažívá mohutné oživení z útlumu a zatímco zbytek světa zažívá recesi, bude Čína podle většiny analytiků letos patrně jedinou velkou ekonomikou, která poroste.

V roce 2013 také čínský prezident Si Ťin-pching oznámil svůj ambiciózní plán nové Hedvábné stezky (oficiálně Iniciativa Pásu a cesty, Belt and Road Initiative), do které Čína doposud investovala 200 miliard dolarů. celkové náklady odhadují analytici na 760 miliard dolarů. Projekt by se měl přímo dotknout asi 70 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí a které se podle údajů Světové banky (SB) na celosvětovém HDP podílejí 30 procenty. Projekt je ale i terčem kritiky. Řada západních států Peking podezírá z toho, že chce prostřednictvím stezky ještě silněji rozšiřovat svou moc.

Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších zemí zapojených do projektů. Kritika se týká hlavně angažování Číny v Africe, podle západních zemí chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a podle nich je jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.

Situace na trhu s ropou a uhlím:

Trh s ropou v uplynulém desetiletí zasáhlo několik krizí, ať už se jednalo o rozmach těžby z břidlicových ložisek v USA nebo neochota států organizace OPEC kartel nebude navzdory prudkému poklesu cen omezovat těžbu. Ceny ropy dolů také tlačily obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, druhého největšího spotřebitele ropy po USA, dalším impulzem k pádu cen ropy byla příprava trhu na zvýšení dodávek ropy z Íránu. V současné době musí nejen OPEC čelit koronavirové krizi. V dubnu se ceny ropy propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let.

Uhlí, ze kterého dosud vyrábí nejvíce veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, je jako energetická komodita ve vyspělých zemích na ústupu. Řada zemí EU již oznámila předběžné cíle uzavírání svých uhelných elektráren a tepláren.

Rostoucí význam alternativních forem ekonomiky:

Jedním z fenoménů uplynulých let, který zažívá stále vrůstající boom, jsou nákupy přes internet, které zaznamenaly další nové rekordy v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Například v USA činil podíl nákupu přes internet v roce 2010 4,6 procenta maloobchodu, loni to bylo 10,7 procenta a v druhé polovině letošního roku již přes 16 procent. V Británii tento podíl vzrostl ve stejném období z 8,5 procenta na 36 procent. K dalším velmocem e-obchodu patří také Čína, ve které se uskutečňuje přes 50 procent transakcí. Celosvětově vrostl za uplynulých deset let podle údajů společnosti eMarketer podíl e-obchodu o více než 500 procent.

Z jednotlivých firem je potom největším internetovým obchodem na světě americký koncern Amazon, který stejně jako další internetové společnosti, zaznamenal v době koronavirové krize zvýšený zájem o nákupy přes internet.

Symbolem proměn ekonomických nástrojů posledních let se staly také kryptoměny, hlavně ta nejznámější - bitcoin, který byl vytvořen v roce 2009. Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn, jejichž celková tržní kapitalizace činí podle serveru coinmarketcap.com 640,5 miliard dolarů.

Bitcoiny může člověk koupit nebo prodat buď od druhé osoby, nebo na bitcoinových burzách či ve směnárnách. Na bitcoinu je založena řada legálních investičních fondů a obchoduje se s ním na specializovaných burzách, řada obchodů prodává své zboží i za bitcoiny a po světě, včetně ČR, funguje řada bitcoinmatů. Bitcoin patří vedle zlata k alternativním investicím, ke kterým se investoři uchylují v době poklesu tradičních trhů. Vedle konzervativního zlata nabízí bitcoin větší míru zhodnocení, ale i možnost větší ztráty. Bitcoin už v minulosti prudce rostl, následně výrazně klesl a plán udržovat úrokové sazby dlouhodobě na nule, nepolevující pandemická paralýza a rekordy na akciových trzích nyní vedou k tomu, že kurz bitcoinu strmě roste.

Proměny automobilového průmyslu:

Automobilový průmysl zasáhly změny převážně po vypuknutí emisního skandálu německé automobilky Volkswagen v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí a po celém světě se rozvířila debata o budoucnosti naftových i benzínových motorů.

První větší snahou měst o zákaz vjezdu automobilů s naftovým motorem byla konference organizace Cities 40 (C40) v Mexiku v prosinci 2016, na které se Paříž, Mexiko, Atény a Madrid přihlásily k úmyslu zakázat naftové automobily do roku 2025. Některá města chtějí zcela zakázat vjezd automobilů do centra města bez ohledu na druh motoru a některé země již oznámily, že plánují zakázat prodej aut s naftovým i benzinovým motorem.

Budoucnost automobilového průmyslu podle odborníků tak představují elektromobily, mezi jejichž hlavní výhody patří levnější a ekologičtější provoz, jednodušší motor i úspora v oblasti servisu a údržby. Zatímco v roce 2013 bylo ve světě přes 400.000 elektromobilů, o dva roky později jejich počet přesáhl milion, v roce 2018 překonal hranici pěti milionů a loni celkový počet elektromobilů přesáhl sedm milionů. Největším trhem s elektromobily je dlouhodobě Čína. Podle studie firmy Boston Consulting Group (BCG) by v roce 2030 po světě mohlo jezdit poprvé více elektromobilů než vozů se spalovacím motorem.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

CNN: Loni se dostavělo 106 mrakodrapů, nejméně od roku 2014

15.01.2021 11:52 Za loňský rok se v celém světě dostavělo 106 budov s výškou přesahující 200 metrů. To je o 20…

Biden představil balík na pomoc ekonomice USA, opatření budou stát 1,9…

15.01.2021 10:08 Aktualizováno Nastupující prezident Spojených států Joe Biden ve čtvrtek (místního času) představil chystaný…

USA umístily Xiaomi na černou listinu, akcie firmy prudce klesly

15.01.2021 08:56 Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa umístila na černou listinu podniků spojených s…

Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let, uvádí studie PwC

13.01.2021 12:37 Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama