MMF dočasně odpustí splácení dluhu 25 zemím bojujícím s pandemií

Mezinárodní měnový fond odpustí na šest měsíců splácení dluhu 25 nejchudším členským zemím v rámci svého programu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT). Tyto země tak budou mít více finančních zdrojů na boj s koronavirem. Oznámila to výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgievová.

CCRT má v současnosti k dispozici zhruba 500 milionů USD (12,4 miliardy Kč), včetně nového slibu od Británie, Japonska, Číny, Nizozemska a dalších. Fond se snaží zvýšit dostupnou částku na 1,4 miliardy USD a Georgievová vyzvala další dárcovské země, aby pomohly doplnit CCRT a posílit schopnost MMF poskytnout úlevu od dluhů pro nejchudší země na dva roky.

Úleva od splácení dluhů se týká 19 afrických zemí, Afghánistánu, Haiti, Nepálu, Šalamounových ostrovů, Tádžikistánu a Jemenu. Z afrických zemí jsou to: Benin, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Komory, Kongo, Gambie, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Madagaskar, Malawi, Mali, Mosambik, Niger, Rwanda, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Sierra Leone a Togo.

MMF v březnu schválil změnu, která umožňuje CCRT poskytnout úlevu od splácení dluhu až na dva roky nejchudším členům, kteří musí bojovat s covid-19, nemocí způsobenou novým koronavirem. Změna umožňuje zemím požádat o pomoc i v případě, že nemoc na ně zatím neměla výrazný dopad.

Předchůdce CCRT byl použit pro Haiti po devastujícím zemětřesení v roce 2010. Po přejmenování na CCRT byl použit v roce 2014 pro země zasažené ebolou, napsala agentura Reuters.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Kristalina Georgievová Ekonomika dluhy USD Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 15 minutami

před 48 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy