Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci dubna klesl na 36,85 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší za poslední zhruba dva roky. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů v dubnu stoupl na 685 miliard korun.
Nárůst objemu ve srovnání s březnem o 70 miliard korun byl největší od března 2017. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 1,993 bilionu korun.
Podíl zahraničních investorů klesl v dubnu i přes rekordní prodeje státních cenných papírů ministerstvem financí. Většinu jich totiž nakoupily domácí finanční instituce, zejména banky. "Jen v dubnu se MF podařilo na trhu prodat dluhopisy za 252 miliardy korun a vedle získat 33 miliard prodejem pokladničních poukázek. Od začátku roku prodej nových střednědobých a dlouhodobých bondů vynesl státu necelých 392 miliard a vedle toho ještě 48 miliard získal stát prostřednictvím poukázek," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je MF prozatím v komfortní situaci, kdy zájem o domácí státní dluhopisy ze strany zahraničních i domácích investorů přetrvává. "Ačkoli ministerstvo financí již pokrylo většinu svých výpůjčních potřeb pro letošní rok, tedy něco přes 500 miliard korun, jeho emisní aktivita bude pokračovat. Výpůjční potřeby pro příští rok se totiž budou také pohybovat ve stovkách miliard korun," uvedl.
Rovněž Dufek upozornil na to, že letos stát nebude mít problém se získáváním nových peněz. "Otázkou je, zda takto lehce to půjde i v budoucnu, pokud bude dál počítat se stamiliardovými deficity," uvedl.
Ekonom Komerční banky František Táborský dodal, že snižování úrokových sazeb ČNB a vysoká poptávka totiž tlačí výnosy českých státních dluhopisů k nule a jejich atraktivita tak klesá. "V květnu pravděpodobně tento trend pokračoval. V následujících měsících ale emisní aktivita MF poklesne, s čímž by se měla i ustálit struktura držitelů tuzemských státních dluhopisů, pokud nedojde k dalším turbulencím na finančních trzích," uvedl.
Od druhé půlky března MF prodávalo v aukcích několikanásobně vyšší objem dluhopisů, než původně plánovalo. Zájem investorů přetrvával i v dubnu, MF se ale v posledních emisích dluhopisů drželo svých plánů, a vyšší poptávku investorů tak neuspokojilo.
MF zvýšilo prodeje dluhopisů díky zatím příznivé situaci na finančních trzích a snaze zajistit financování zvýšeného schodku letošního státního rozpočtu. Vláda ho zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru na 300 miliard korun.
MF plánuje deficit financovat především právě prodejem státních dluhopisů a v dubnu před zvýšením schodku rozpočtu z 200 na 300 miliard korun uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. Je to o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.
Podíl zahraničních investorů začal výrazně růst v souvislosti s očekávaným koncem devizových intervencí České národní banky v roce 2017. Centrální banka je tehdy nakonec ukončila 6. dubna. Zatím nejvyšší podíl zahraničních investorů 51,35 procenta byl v září 2017. Za růstem podílu zahraničních investorů byla především sázka na posílení koruny po ukončení devizových intervencí ČNB. Státní dluhopisy také byly pro zahraniční investory jedním z mála nástrojů, kam své peníze mohli umístit. Vysoký zájem zároveň snížil výnosy českých dluhopisů.
Před začátkem kurzového režimu ČNB v roce 2013 byl průměrný objem dluhopisů držený zahraničními investory kolem 175 miliard korun, tedy pod 15 procenty.
Související
Začne druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Lidé mají dvě možnosti
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
před 1 hodinou
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
před 3 hodinami
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
před 4 hodinami
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
před 4 hodinami
Norský král Harald V. zemřel
před 6 hodinami
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 8 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
včera
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.
Zdroj: Libor Novák