Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl

Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci dubna klesl na 36,85 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší za poslední zhruba dva roky. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů v dubnu stoupl na 685 miliard korun.

Nárůst objemu ve srovnání s březnem o 70 miliard korun byl největší od března 2017. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 1,993 bilionu korun.

Podíl zahraničních investorů klesl v dubnu i přes rekordní prodeje státních cenných papírů ministerstvem financí. Většinu jich totiž nakoupily domácí finanční instituce, zejména banky. "Jen v dubnu se MF podařilo na trhu prodat dluhopisy za 252 miliardy korun a vedle získat 33 miliard prodejem pokladničních poukázek. Od začátku roku prodej nových střednědobých a dlouhodobých bondů vynesl státu necelých 392 miliard a vedle toho ještě 48 miliard získal stát prostřednictvím poukázek," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je MF prozatím v komfortní situaci, kdy zájem o domácí státní dluhopisy ze strany zahraničních i domácích investorů přetrvává. "Ačkoli ministerstvo financí již pokrylo většinu svých výpůjčních potřeb pro letošní rok, tedy něco přes 500 miliard korun, jeho emisní aktivita bude pokračovat. Výpůjční potřeby pro příští rok se totiž budou také pohybovat ve stovkách miliard korun," uvedl.

Rovněž Dufek upozornil na to, že letos stát nebude mít problém se získáváním nových peněz. "Otázkou je, zda takto lehce to půjde i v budoucnu, pokud bude dál počítat se stamiliardovými deficity," uvedl.

Ekonom Komerční banky František Táborský dodal, že snižování úrokových sazeb ČNB a vysoká poptávka totiž tlačí výnosy českých státních dluhopisů k nule a jejich atraktivita tak klesá. "V květnu pravděpodobně tento trend pokračoval. V následujících měsících ale emisní aktivita MF poklesne, s čímž by se měla i ustálit struktura držitelů tuzemských státních dluhopisů, pokud nedojde k dalším turbulencím na finančních trzích," uvedl.

Od druhé půlky března MF prodávalo v aukcích několikanásobně vyšší objem dluhopisů, než původně plánovalo. Zájem investorů přetrvával i v dubnu, MF se ale v posledních emisích dluhopisů drželo svých plánů, a vyšší poptávku investorů tak neuspokojilo.

MF zvýšilo prodeje dluhopisů díky zatím příznivé situaci na finančních trzích a snaze zajistit financování zvýšeného schodku letošního státního rozpočtu. Vláda ho zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru na 300 miliard korun.

MF plánuje deficit financovat především právě prodejem státních dluhopisů a v dubnu před zvýšením schodku rozpočtu z 200 na 300 miliard korun uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. Je to o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.

Podíl zahraničních investorů začal výrazně růst v souvislosti s očekávaným koncem devizových intervencí České národní banky v roce 2017. Centrální banka je tehdy nakonec ukončila 6. dubna. Zatím nejvyšší podíl zahraničních investorů 51,35 procenta byl v září 2017. Za růstem podílu zahraničních investorů byla především sázka na posílení koruny po ukončení devizových intervencí ČNB. Státní dluhopisy také byly pro zahraniční investory jedním z mála nástrojů, kam své peníze mohli umístit. Vysoký zájem zároveň snížil výnosy českých dluhopisů.

Před začátkem kurzového režimu ČNB v roce 2013 byl průměrný objem dluhopisů držený zahraničními investory kolem 175 miliard korun, tedy pod 15 procenty.

Související

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí hlásí vyšší poptávku po dluhopisech, prodaly se za 12,2 mld. Kč

Ministerstvo financí dnes ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 12,2 miliardy korun. Poptávka investorů výrazně překročila nabídku, byli připraveni nakoupit dluhopisy za 27 miliard korun. Průměrný roční výnos se u všech typů nabízených dluhopisů pohyboval kolem 4,5 procenta. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukce zajišťovala.

Více souvisejících

dluhopisy

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy