Co odhalí časné příznaky Alzheimerovy choroby?

Vědci doufají, že budou brzy schopni diagnostikovat Alzheimerovu chorobu, dokud je mozek ještě zdravý a neobjevily se žádné vnější příznaky. Tehdy má podle vedoucí studie z univerzity v New Yorku Dr. Lisy Mosconové terapie největší šanci na úspěch.

Její tým chce pokračovat ve výzkumu, aby zjistil, zda se u pacientů s biochemickými změnami v mozku vyvine demence. Vědci v současnosti pracují na vývoji léku, který by dokázal zastavit nemoc v raném stadiu, dokud nezpůsobila v mozku nevratné poškození.

Dosavadní způsoby léčby nejsou schopny průběh nemoci devastující lidskou osobnost, kterou trpí 26 miliónů pacientů na naší planetě, zvrátit.

Tým doktorky Mosconové využil pro své bádání metodu tzv. pozitronové emisní tomografie (PET) s fluorescenčním barvivem, které označí shluky bílkovin - signálů o nastupující chorobě.

Vědci skenovali mozky 42 pacientů průměrně 65 let starých, u nichž se neprojevovaly žádné příznaky poškození. U 14 z nich trpěly demencí jejich matky, u 14 otcové a 14 respondentů toto onemocnění v anamnéze nemělo.

Během výzkumu se prokázalo, že u pacientů, jejichž rodiče onemocněli, se chomáče bílkovin objevují častěji než u ostatních, což ve zvýšené míře platilo, pokud se jednalo o potomky nemocných matek. To potvrzuje dosavadní teorie, že největší riziko hrozí lidem, jejichž matky měly Alzheimerovu nemoc.

"Našli jsme u nich o víc než 20 procent více bílkovin beta amyloidů, což znamená, že jsou téměř ve čtyřnásobném nebezpečí vzniku patologických změn na mozku než ostatní," tvrdí Mosconová a dodává: "Podle všeho se zdá, že pokud je v rodině výskyt nemoci z matčiny strany, hrozí větší pravděpodobnost onemocnění, než pokud se Alzheimerova choroba vyskytla u otce."

Podle lékařky sice výskyt shluků beta amyloidů neznamená vždy neodvratný vznik demence, hrozba jejího vzniku je ale vyšší.