Praha - Dny evropského dědictví ( European Heritage Days, dále EHD ) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné.
V roce 2018 proběhne již 21. ročník, který zájemcům kromě architektonického bohatství Česka nabídne přednášky, koncerty, městské slavnosti, ale také i soutěže a kulturní program. V rámci Dnů evropského dědictví veřejnosti se otevře přes 800 různých památek po celé republice.
EHD rozšiřují a zvyšují všeobecné povědomí o našem kulturním dědictví. Pro širokou veřejnost zpřístupňují co nejvíce zajímavých a výjimečných památek, budov, objektů i prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo celé nepřístupné. Nesoustřeďují se pouze na prohlášené historické památky, jako jsou hrady, paláce či katedrály, ale snaží se dosáhnout mnohem dále tak, aby byly zahrnuty i různé jiné objekty – národní parky, uhelné doly, vykopávky či rekonstrukce původních staveb, protiletadlové kryty, zříceniny, parníky atd.
21.ročník Dnů evropského dědictví v Praze tentokrát proběhne ve dnech 8. a 9. září, zdarma můžete navštívit sedm lokalit, mezi které patří interiér kostela sv. Petra na Poříčí, Petrská zvonice, zahrada fary kostela sv. Petra, Památník Fr. Palackého a Fr. Riegra a mnoho dalších.
Dny Evropského dědictví lákají v Brně na čtyři dvojice starých a novodobých památek, které nabízí pozoruhodné kontrasty. 15. září se tak můžete dostat i na místa, kam je běžně vstup zapovězen.
„Brněnská architektura je fenomén, který rezonuje nejen v Evropě a je pomyslným rodinným stříbrem našeho kulturního odkazu. Sami můžete posoudit, jaké hodnoty jsou vybraným dvojicím brněnských památek společné a kam jsme se v historii našeho stavitelství za staletí posunuli,“ uvedla ředitelka galerie TIC Jana Janulíková. V Brně zájemci mohou tak navštívit Kostel sv. Janů, Palác Alfa, jeden z nejužších hotelů v Evropě - Avion, Kostnici u sv. Jakuba, Palác Omega a další památky architektury.
Dny evropského dědictví vznikly ve Franci v polovině 80. let minulého století, aby posílily historické povědomí o národním kulturním dědictví. Letošní ročník má podtitul Společné dědictví, společné hodnoty. Jejich cílem je hledání cest ke kořenům naší evropské i světové civilizace.
Související
Hrady otevřou svá nepřístupná tajuplná zákoutí
Slevy a vstupy zdarma připravili památkáři na Dny evropského dědictví
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
před 3 hodinami
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
před 5 hodinami
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
před 6 hodinami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 7 hodinami
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 8 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 8 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 9 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 10 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 11 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 12 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 12 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 13 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 14 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 15 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák