V Itálii dnes otevřou muzeum Ferrari, které navrhl Jan Kaplický

Muzeum se začalo stavět krátce po smrti Jana Kaplického v lednu 2009. Slavnostní otevření se uskuteční v sobotu v 17.00. Stavba má dvě části: zrekonstruovanou budovu, ve které se slavný závodník a automobilový konstruktér v roce 1898 narodil, a novostavbu, jež Ferrariho nadaci přišla na 23 milionů dolarů (450 milionů korun). Nová budova se hlásí k dynamickým tvarům sportovních vozů. Křivky zářivě žluté hliníkové střechy jsou doplněny o parafráze typických otvorů chladičů. Stavba přes svou extravagantnost citlivě komunikuje s okolím a Ferrariho rodný dům jakoby obtéká. Prostor pod střechou je jednolitý a výstava v něm umístěná vypráví životní příběh zakladatele Ferrari. Zklamáni nebudou ani návštěvníci, kteří se těší na samotné sportovní vozy. Architektem, který dozíral na samotnou stavbu, byl bývalý zaměstnanec Kaplického londýnského Future Systems Andrea Morgante, který si založil vlastní ateliér Shiro Studio. Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v Praze. Vystudoval architekturu u Pavla Smetany na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Po srpnu 1968 emigroval do Velké Británie a začal pracovat v ateliérech slavných architektů, jako jsou Renz Pian, Richard Rogers nebo Norman Foster. V roce 1978 založil svůj vlastní ateliér Future Systems, který jako jediná britská společnost pracoval pro NASA. Jedinečná zkušenost a práce pro kosmický výzkum a znalosti materiálu i technologií ovlivňují díla ateliéru Future Systems dosud. Realizace Future Systems lze nalézt ve více než 30 zemích světa. K jeho nejznámějším projektům patří mediální centrum na kriketovém hřišti Lords v Londýně, za který získal Stirlingovu cenu za architekturu. Jeho návrh a realizace obchodního domu Selfridges v Birminghamu označil britský Daily Express za nejvzrušivější a nejlépe projektovaný obchodní dům v Británii. Zatímco se Kaplický v zahraničí svými projekty zařadil mezi špičkové architekty, v Česku se do širšího povědomí dostal až jako autor nové budovy Národní knihovny, takzvané chobotnice. Soutěž na stavbu zpochybnila Komora architektů a také samotné hlavní město Praha a její provedení se odsunulo na neurčito.