ROZHOVOR: „Čtyři ruce, to není moc“, říká ruský loutkoherec. Přesto dokázali v Praze zaujmout

Poprvé jsem se s loutkovou divadelní skupinou Proekt („проект") setkala před představením, když mi s hrdostí podávali scénář jejich divadelní hry. Přeložený z ruštiny do češtiny - google překladačem. Ansámbl skládající se pouze ze dvou umělců, Věry Kujuševy a Andreje Ogorodnikova, má mnoho co nabídnout. Mladá profesionální skupina, hrající klasické pohádky nápaditým způsobem, se svými představeními mimo jiné navštěvuje fyzicky a mentálně postižené děti přímo v jejich domovech. I když pocházejí z největší země světa, žíjí v neznámém městě Kirově. I zde, lze překvapivě najít spojitost s Českou republikou. Při čaji a míse čokoládových bonbonů zabalených v lesklých papírech, mi hrdě ukazují první místo získané na festivalu World Festival of Puppet Art v Praze. Při té příležitosti jsem se jich zeptala na několik otázek, uvádí Marie Kučerová.

Stát se hercem – loutkářem vyžaduje mnoho dalších dovedností kromě umění vést loutky. Jaká byla vaše profesionální cesta?Věra: Naše umělecké dráhy jsou téměř totožné. Jsme spolužáci z univerzity. Oba dva jsme vystudovaní divadelní režiséři. Shodou okolností, náš tehdejší profesor byl i ředitelem místního divadla. Po ukončení studií nám nabídl místa v divadle, což jsme se s radostí přijali. Při naší šestileté spolupráci jsme se zároveň učili loutkařině. A před dvěma lety jsme si založili vlastní loutkovou skupinu „проект" takže v současnosti pracujeme jak v divadle, tak i na vlastních nápadech, které si realizujeme.

Jaký je zájem diváků o loutky?Andrej: Jo, děti chodí a s nimi i rodiče. Jsme celkem spokojení.

Jak je to s loutkovým divadlem pro dospělé?Andrej: No, dříve jsme hráli představení pro dospělé, s tradičními loutkami, ale teď už jen pro děti. Nyní je taková tendence – loutka může být všechno, co není herec osobně. Například mechanicky se pohybující kulisy nebo stínohra. V divadle hrajeme jedno takové představení s názvem Ruský Chrt (Русская Бoрзая - hra na motivy povídky Milorada Pavice – pozn. red.) kde za celou dobu neuvidíte ani jednu „obyčejnou" loutku. Několik velkých papírových krabic, které tvoří základní kulisy je přizpůsobeno pro stínohru, která zvýrazňuje některé z motivů knižní předlohy.

Má vaše skupina nějaké představení pro dospělé?Věra: Ještě ne, ale na jaře máme jedno v plánu. O druhé světové válce.Jaký je váš repertoár?Andrej:Hrajeme čtyři dětská představení. Všechna pouze ve dvou, což je občas technicky obtížné, čtyři ruce není moc. V některých hrách máme více jak čtyři loutky, potom je náročné zahrát vše tak, aby divák nepostřehnul, že máme v jedné ruce dvě loutky.Musíte se svými představeními cestovat za diváky, nebo oni přicházejí k vám?Věra: Když hrajeme v kamenném divadle, obecenstvo samosebou přijde samo. S „Proektem" děláme představení po celém Kirově. Lze říci, že si s diváky vycházíme na půl cesty - my k nim a oni k nám. Jedno z našich pohádkových představení hrajeme i pro zdravotně a mentálně postižené děti, za nimi docházíme přímo k nim domů.Jak u vás vypadá obyčejný den? Je možné hrát pouze loutkové divadlo?Andrej: Možné to pravděpodobně je, ale my jaksi „dobrovolně" spolupracujeme na dalších věcech. Je vždycky lepší neuzavřít se, čerpat inspiraci a být v kontaktu s dalšími herci. Proto Věra ještě vede umělecký ateliér a já pracuji v místním loutkovém divadle.Jaký na vás udělala dojem Praha?Věra: V létě jsme se účastnili festivalu World of Art in Prague – festivalu loutkového divadla pro děti. Účastnili jsme se tam s představením „Vlněné klubíčko", se kterým jsme vyhráli první místo. Bylo nám to umožněno díky naší spolupracovnici, která shodou okolností znala jednu z pořadatelek.Andrej: Jasně, že sem k nám nikdo nepřijede, myslím tím z ciziny. A proto musíme cestovat my. Překvapilo mě, že jsme nepotřebovali pro naše představení překladatele. V porotě nám všichni rozuměli.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?Věra: Předně bychom s naším divadlem chtěli více cestovat. Do Berlína, Francie a další... Aby se nám to podařilo, potřebujeme repertoár, který zaujme. Chceme vytvořit loutkové představení pro dospělé a možná přibrat dalšího člena.Andrej: Máme více plánů, než se dá reálně stihnout.