RECENZE Drama plné emocí vstupuje do kin. Zaslouží si Vaši pozornost

Nejlepší kamarádi se ocitnou na křižovatce chodeb v nemocnici, chtějí se vydat jedním směrem, ale náhle jsou ztraceni a nejsou si jisti. Položí si otázku 'kudy se dostaneme ven'. Tato scéna vystihuje příběh, který přináší do kin nový film od režiséra Radima Špačka a scénáristy Ondřeje Šindla Místa.

Příběh o hledání sebe sama v době, kdy bez pomoci blízkého okolí není možné se jen tak najít. Adam a Marek jsou ve věku devatenácti let a stejně jako mnoho lidí v tomto věku přemýšlejí v duchu „dospělácké" myšlenky 'už mi bylo osmnáct, teď vše udělám jinak a zmizím odsud'.

Ne každý rodič si uvědomuje, že tento rádoby dospělý věk se stane pro mladé lidi mnohdy trápením. Zakončí školu, vydají se hledat práci, z ničeho nic je s nimi jednáno jako s dospělými, ale i tak mnohdy potřebují rodiče, aby jim ukázali dobrou cestu, neboť tolik změn v životě dokáže člověka snadno dezorientovat.

Ve filmu Místa takové vzory hlavním hrdinům chybí. Ani jeden z nich není z kompletní rodiny. Adam žije s otcem (Robert Nebřanský), který propadl alkoholu pravděpodobně kvůli minulosti svého otce (Ivan Romančík). Marek je nemanželským dítětem a Anna, do které se oba kamarádi zamilují, žije jen s otcem (Jiří Štrébl), který jakožto kmotr má vše „na háku" včetně lidských životů. O dospělém vzoru tedy nemůže být nejmenší řeč.

Příběh střídá jeden výraz za druhým. Chvíli má člověk chuť se smát, jindy soucítit, či být vyděšený. Pokud mám něco vyzdvihnout, pak je to práce se zvukem, který tyto momenty dokáže až neuvěřitelně podtrhnout a pohrává si s emocemi.

Jako by šel naproti tomu, co se odehrává v těle nejen hlavních postav, ale i diváků. Ve stresových okamžicích nám připadají zvuky v okolí intenzivnější a hlasitější a dobře slyšíme svůj vlastní tep. Stejně tak je tomu i ve filmu Místa, pro který zvuk připravili Marek Hart a Viktor Prášil. Zvuky a hudební podkres je hlasitý ve chvílích, kdy se hlavní postavy dostanou do krizové situace.

V hlavních rolích se objevila trojice mladých herců, kteří končí studium na DAMU. V roli Adama se objevil Vladimír Polívka, Jan Cina si zahrál Marka a Annu Johana Matoušková. Tvůrcům se podařilo vybrat takové herce, kteří jsou na jedné vlně a jejich vztahy působí přirozeně.

Vladimír Polívka se na roli Adama připravoval velmi intenzivně. Snažil se do postavy introverta, který má problém s komunikací vžít tím, že si vytvořil Adamův svět tím, že se v Ústí nad Labem, v jehož okolí se film natáčel, vydával za Adama a snažil se žít tak, jak byl Adamův život popsán ve scénáři.

Vladimír Polívka dokázal jak způsobem mluvy, tak ale i výrazem a očima vystihnout to, co se odehrává v člověku, který je uzavřený sám do sebe. Ve výrazu tváře jako by se přímo zračilo to, jak v duchu každou svoji větu předem několikrát promyslí, než ji vysloví.

Tento charakterový rys Adama se projevuje také v okamžicích, kdy je vedle Marka, který je oproti němu nebojácný průšvihář, což je nejednou dostane do maléru, ale zároveň bezprostřední a vtipný. Vedle něj je Adam většinu času tichý a vtipné průpovídky se mu povedou málokdy. I proto je boj dvou kamarádů o Annu pro Adama tak obtížný.

Dokud si Marek vyskakuje na pijany v místní hospodě, vždy dopadnou jeho provokace až na pár šrámů relativně dobře. Seznámení s Annou je však dostane do těžších situací, neboť její otec má ochranitelské pudy a nenechá svojí dceru napospas v jeho očích nebezpečných mladíků. Což u kmotra, který má na rukou krev, vypadá notně absurdně. Bohužel i v životě není těžké narazit na někoho se skutečně nízkou schopností sebereflexe.

Příběh Místa je vyprávěn z pohledu Adama, a tak si divák musí občas něco domyslet. Tvůrci chtěli vytvořit film, který nebude ukazovat skutečnosti, u nichž hlavní hrdina nebyl. Myslím však, že pozorným divákům neunikne ani to nevyslovené. A stát se pozorným divákem není u tak poutavého příběhu nejmenší problém.

V celém filmu vystupují na povrch prvky let devadesátých, nicméně tvůrci nelákají diváky do kin na „retro z devadesátek". Někdo ve filmu Místa náznaky konce minulého století neuvidí, jiného praští přímo do očí. Co se však týče ústředního tématu, tedy ztracení se ve světě, ztratit se v dnešním světě vlivem uspěchané doby, sociálních sítí a nepřímé komunikace není o moc složitější.

U filmu Místa je nutné také zmínit lokace, které si tvůrci vybrali v Ústí nad Labem a jeho okolí. Jedním z důvodů byl i fakt, že se jedná o oblast Sudet, což je důležité pro příběh Adamova dědečka. Hudbu k filmu vytvořila dvojice David Boulter a Václav Havelka, kteří dali vzniknout i ústřední filmové písni s názvem Places.

Místa vstupují do kin ve čtvrtek 18. září.