Kamila Kikinčuková z Babovřesek: Co tě nezabije, to tě posílí

Jak se Vám spolupracovalo se Zdeňkem Troškou a celým jeho týmem?

Moc hezky. Byla tam výborná parta lidí, takže práce byla pohodová.

Nějaké humorné scénky z natáčení?

Byla jich tam spousta. Za zmínku stojí moje milostná scéna s mým partnerem, když jsme po chvilce zjistili, že ležíme na mraveništi.

A něco nepříjemného?

Nebyl tam žádný kolega, který by prudil. Takže tam panovala vždy pozitivní nálada. Snad jen občas prudká změna počasí. Ale to nikdo neovlivní.

Co vy a jižní Čechy?

Než se natáčely Babovřesky ,tak jsem moc jižní Čechy neznala. Ale od té chvíle si tam ráda dělám výlety se svým přítelem, protože příroda je až pohádkově krásná. Možná bych to doporučila i kritikům, aby jí viděli na vlastní oči a nepsali, že „exteriéry byly až kýčovité." To může napsat opravdu jen hlupák. /smích/. Krajina i vesničky, kde jsme točili, odpovídají naprosté realitě.

Co tedy říkáte na takzvané „kritiky", které občas na filmy Zdeňka Trošky útočí?

Po pravdě Vám řeknu, že jsem je ani nečetla, jen jsem je občas zaslechla. Pro mě je hlavním kritikem divák a sledovanost, která byla obrovská a mluví za všechno.

Poznávají Vás lidé na ulici, v tramvaji nebo i na jiných místech?

Občas ano. Zatím je to jen příjemné.

Považujete roli v Babovřeskách za zásadní?

Jsem ráda, že jsem měla možnost si v Babovřeskách zahrát. A hlavně sem měla štěstí poznat skvělé lidi, mezi které patří například Zdeněk Troška a  ,,moje milovaná babička´´ Jana Synková.

Myslíte si, že trojice Babovřesek stačí, nebo byste to viděla na další pokračování?

Samozřejmě by bylo hezké se opět sejít, ale zastávám stejný názor, jako pan režisér - třikrát a dost.

Co jiného Vás pracovního čeká?

V současné době zkouším v Ypsilonce roli Papageny v inscenaci: Sežeňte Mozarta. A nastupuji do seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde hraji zdravotní sestřičku a zároveň dceru ředitele nemocnice, kterého hraje můj táta.

Jaké máte sny, plány, přání. V životě i v práci?

Mít kolem sebe fajnové lidi a dobrou práci, která mě baví. A v současné době musím říci, že se mi to plní, ale nechci to zakřiknout. Takže pssst!!! /smích/

Máte nějaké životní heslo, kterým se řídíte?

Mám dokonce dvě - "Co tě nezabije, to tě posílí" a "Když nejde o život, jde o ho..."