RECENZE: xXx: Návrat Xandera Cage chce na prvním místě být cool. Stačí to ale?

Dominic Toretto je zpět mezi superšpiony, aby pod dohledem Lady Gaga pomstil smrt krále špionů Nica Furyho. Při tom musí zachránit svět zkonfiskováním podle všeho kouzelné krabičky zkázy jako vystřižené z Mooreových bondovek, které se zmocnilo zlobivé dvojče Ip Mana. Pomáhá mu v tom hned několik dalších karikatur včetně Ohaře-kaskadéra, vyzáblého dýdžeje a titulků z loňského Sebevražedného oddílu.

Děj, vykrádající snad všechny akční filmy poslední doby, nedává smysl, postavy se chovají nelogicky, pojetí high-tech hraček a vědy vůbec je tak absurdní, že by to ani v Kriminálce Miami nevymysleli lépe,… O to tady ale vůbec nejde. Vin Diesel je na prvním místě showman, jehož jediným cílem je umožnit divákovi na hodinu a půl vypnout mozek a jen se bavit. Třetí xXx si na nic nehraje, moc dobře ví, že je laciné od sklepa až na půdu. Naopak se ke svojí blbosti hrdě hlásí. A taková upřímnost se cení, už jen proto, že o ni je v posledních letech nouze. Jediná další filmová série fungující na stejném principu je – opět Dieselova – rodinná sága Rychle a zběsile.

Snímek se snaží být cool. Za každou cenu. A nutno dodat, že se mu to většinu času daří. Motorky předělané na vodní skútr, ruská ruleta s granáty, skateboarding v Jižní Americe,… hromada hlášek tak roztomile stupidních, až se jeden musí smát. I to k tomu patří. Bohužel film občas tlačí na pilu tak moc, až jeho kouzlo uvadá a místo pobaveného úšklebku vám na tváři vykouzlí spíš kyselý výraz zklamání. Ve většině případů ale dojem naivní stylovosti přetrvává.

Pomáhá tomu i kvalitní casting. Jestli musíme na xXx něco vyzdvihnout, je to způsob, jakým zvládlo ukočírovat svoji skvadru nových tváří. Na obou stranách barikády se (nepočítáme-li Xandera Cage, který je samozřejmě hlavní postavou) objevilo nemalé množství pěšáků. A po doběhnutí titulků můžu v klidu prohlásit, že se všech 8 dá od sebe bez větší námahy rozlišit, každý z nich má alespoň jednu zapamatovatelnou scénu, u většiny můžeme najít alespoň nějakou výraznou charakterovou vlastnost a hned několik jich je skutečně sympatických.

Souboru nevládne nikdo jiný než Donnie Yen, čínská superstar, kterou proslavila hlavně biografická trilogie Ip Man (a čtyřka je na cestě) o stejnojmenném legendárním mistru bojových umění, který učil mimo jiné Bruce Leeho. Tento sympatický třiapadesátník naposledy získal srdce tisíců diváků jako Chirrut Îmwe v Rogue One: Star Wars Story. I zde dokazuje, že se svým charisma a hereckým umem měl v Hollywoodu prorazit už dávno.

Možná trochu nečekaně září také bulharská kráska Nina Dobrevová, jejíž praštěná a hodně nekonvenční obdoba Bondova Q by na papíře nejspíš ani neměla fungovat. Herečka si s ní ale poradila na výbornou a právě jí můžeme vděčit za nejvíce povedených vtipů. Zdatně jí sekundují stylový, byť maličko upozaděný, britský pořez Michael Bisping a hláškující lesbická (?) sniperka v podání Ruby Roseové. Co se tedy v roce 2014 nepovedlo v Expendables 3, zvládá režisér D. J. Caruso obstojně. Takový mistr thai boxu Tony Jaa nebo Deepika Padukone sice tolik prostoru nedostali, ale vzhledem k tomu, že se Vin Diesel nechal slyšet, že chce z této série vytěžit maximum možných pokračování, dočkáme se snad ve čtyřce.

Pokud jde o akci, ta v tomto filmu bohužel funguje na baterky. Zatímco její střílecí třetina vcelku ujde (byť nenabízí nic výjimečného) zbylé dvě složky – kontaktní souboje a patentní šílené kousky střídavě fungují a nefungují. V případě extrémních eskapád záleží na míře a kvalitě použitých počítačových efektů. Zatímco úvodní sekvence, při níž hlavní hrdina lyžuje v pralese a následně se prohání po silnici na skateboardu, působí dynamicky a věrohodně, jiné scény vyvolávají dojem, že si je filmaři vypůjčili z počítačové hry.

U rvaček tělo na tělo zase záleží na tom, kdo se pere. Zatímco Donnie Yen dává jasně najevo, že je i v reálu mistrem bojových umění, jiní takovým talentem neoplývají. Dokonce i Dieselova ruční práce, zvláště ve scéně při stavu beztíže, evidentně zaostává za schopnostmi jeho postavy. Ve výsledku ale nezáleží na tom, jak dobře kdo ovládá bojovou choreografii, protože je to celé sestříhané tak zběsile, že z akce většinou stejně nic nemáte. Což mrzí o to víc při pohledu na seznam desítek kaskadérů uveřejněný v závěrečných titulcích.

S vědomím, že si budu částečně protiřečit, musím pojmenovat možná největší slabinu třetího xXx. Jsou jí postavy. I když jsou totiž, jak už jsem řekl, od sebe dobře rozeznatelné a jejich představitelé jim spolehlivě vdechují život, jejich motivace zůstávají záhadou. To platí snad pro každý charakter, nejen pro výše zmiňované pěšáky. Proč jednotliví lidé dělají to, co dělají, po čem touží, nebo čeho se bojí, to se nedozvíme. Maximálně na nás scénáristé vychrlí pár vágních frází. Jejich osobnost je, jako v případě všeho ostatního, vyjádřena pouze mírou a způsobem toho, jak moc jsou cool. Výsledek? Postavy si pro danou chvíli oblíbíme, ale nedokážeme se s nimi sžít.

Selhává i samotný velký Diesel, jinak chodící charisma. I zde se ale jedná o zradu scénáře. I když totiž tomuto svalnatému rodákovi z New Yorku bez problémů věřím frajírka, co všem vytře zrak, ani za náhodou mě nepřesvědčíte, že se jedná o nadsamce, který bez práce svede každou krásku, na kterou narazí.  Někdo by mu měl vysvětlit, že není Pierce Brosnan. Totéž platí o jeho domnělé inteligenci, kterou Xander Cage několikrát „prokáže“. Mezi jednookými králem, že?

xXx: Návrat Xandera Cage paradoxně víc baví při mluvení, než akci. Máte-li rádi serii Rychle a zběsile a při sledování sebe uvědomělých výplachů umíte ignorovat pokulhávající logiku, asi vás film bude bavit. Bude vás to ale stát hodně práce, protože tady nedává smysl zhola nic. A to bolí… V postbourneovské době, kdy kina brázdí Mission Impossible 5 a bondovky s Danielem Craigem, působí eskapády Xandera Cage přeci jen maličko nepatřičně a zastarale.

 

Celkové hodnocení: 55 %.

xXx: Return of Xander Cage (2016)

Hrají: Vin Diesel, Samuel L. Jackson, Nina Dobrev, Ruby Rose, Toni Collette, Donnie Yen, Rory McCann, Deepika Padukone, Tony Jaa, Kris Wu, Michael Bisping

Režie: D. J. Caruso

Scénář: F. Scott Frazier, Chad St. John

Kamera: Russell Carpenter

Hudba: Robert Lydecker, Brian Tyler

USA / 105 minut / akční, komedie