RECENZE: Film Oklamaný si název zaslouží, bohužel nejvíc klame diváka

Vypjatá situace a určitá forma ohrožení může vést lidi k nepředloženým činům a mnohdy je zavedou do situace, kdy se vzepřou svým ideálům a logika jejich jednání se změní. Pokud jde navíc o ohrožení bezpečnosti, ovšem paradoxně kráčející ruku v ruce s překonáním jistých bariér, pak může způsobit nečekané vyhrocení konfrontace mezi dvěma stranami.

Zdroj: CinemArt

Třetí rok americké občanské války 1864 nás zavádí na jižanské území, kde majitelka dívčí školy Martha Farnsworth s učitelkou Edwinou Morrow dohlížejí na zbylých pět žaček různého věku. Přítomnost konfliktu signalizují vzdálené výbuchy a občasné korzování vojsk Konfederace. Proto do existence ústavu v honosné budově jako blesk z čistého nebe zasáhne příchod seveřanského desátníka Johna Patricka McBurneye, jehož Amy, jedna z dívek, najde zraněného v lese při sběru hub. Počáteční obavy a váhání jsou rychle zahnány uspokojivým vysvětlením, že pomoci zraněnému je vlastně křesťanská povinnost a tím jsou zahnány výčitky jak politické (jde přeci jenom o nepřátelského vojáka) tak osobní (vždyť „Modrokabátníci“ znásilňují ženy a dívky). Mladý muž se postupně zotavuje a začíná svým vystupováním rozvracet tuhou morálku ve školních zdech – zpočátku důrazně opakované přesvědčování o jeho vydání Jižanům se počíná vytrácet, všechny zúčastněné od ředitelky až po nejmladší dívku začínají drobnými či výraznějšími způsoby dávat najevo, že je McBurney zajímá. A on tyto snahy podporuje, když ho jeho zranění tolik nelimituje, ochotně se ujme práce na zahradě. Nejvíc se zajímá o staropanenskou Edwinu, ale ve své podstatně má pro každou ženu nějakou tu lichotku. Aniž by si to všech sedm příslušnic něžnějšího pohlaví uvědomilo, začínají svádět boj o Johnovu přízeň stále intenzivněji a je jasné, že se blíží nevyhnutelný konflikt. Ovšem jeho dopad si nikdo neumí uvědomit.

Režisérka určitě měla za cíl vykreslit napjatou a především novou situaci, se kterou se členky Farnsworthové školy setkávají. U některých jde o nenaplněný cit, u jiných se příchod McBurneye projevuje jako zajímavé a vzrušující dobrodružství, ba dokonce přechází i v náznak řevnivosti mezi ještě nedávno spřízněnými dušemi. Jenže všechno se děje tak nějak překotně, jako kdyby Sofia Coppola měla přesně stanovený časový limit, ve kterém se musí nějaká proměna dokončit. Proto se prokreslení postav nedostaví a jejich nový vztah je poměrně plochý a podléhá kvapným scénáristickým potřebám. Proto pak některé dějové zvraty působí podobně, jako kdyby vám defraudant zpronevěřil veškeré finanční prostředky, a vy byste za ním druhý den šli a s neotřesitelnou důvěrou mu svěřili ještě šperky a další cennosti. Že by žena toužící po citu byla až takhle krátkozraká?

Pokud se podíváme aspoň na hlavní čtveřici, pak se zdá, že Sofia Coppola měla pod svou taktovkou opravdu kvalitní tým. O charismatické síle Colina Farrella netřeba pochybovat, jako protihráčky mu byly v prvním sledu vybrány Nicole Kidman, Kirsten Dunst a Elle Fanning. Prvně jmenovaná v roli ředitelky si zachovává určitý odstup, což McBurneye možná provokuje k zintenzivnění jeho snahy, kterou logicky odnáší nejvíce bezbranná Edwina. Elle Fanning bohužel dostává poměrně málo prostoru, navíc se ocitá na hranici věkově nezařazené dívky, takže její postava co do přirozenosti nejvíce vyčnívá. Nicole Kidman zase věrna svým posledním počinům na začátku filmu nasadí jeden výraz a vydrží s ním až do poslední minuty. Kirsten Dunst zase až příliš přehrává a jenom umetá cestičku přehnaně nalajnovanou.

Režisérka zvolila i zvláštní technickou cestu a realizovala film v méně obvyklém formátu 1,66:1, přičemž jejím cílem bylo vytvořit co nejdepresivnější náladu směřující až ke klaustrofobii. Faktem je, že až na několik scén v přilehlého lesa se děj odehrává v okolí a uvnitř školy paní Farnsworth – pro její vnější podobu byl využit lousianský Madewood Plantation, ovšem interiéry díky herečce Jennifer Coolidge byly natáčeny v jejím příbytku v New Orleans. Tísnivou atmosféru umocňuje i fakt, že až na samý závěr je snímek prakticky prost hudby, pokud nepočítáme pěvecké pokusy žaček, jako v případě písně Lenora. Sofia Coppola zvládla svůj film dokončit za 26 natáčecích dní a už od samého začátku se ostře ohrazovala proti názorům, že jde o remake snímku z roku 1971, které natočil Don Siegel. Zdůrazňovala, že jde pouze o stejné názvy…

Když už jsme u toho názvu, těžko říci, proč česká distribuce zvolila titul Oklamaný, protože překlad původního názvu je zcela jiný. Upřímně řečeno termín Okouzlený či Nalákaný je určitě výstižnější. Zda se ale podaří nalákat i diváky na vcelku prostý a bohužel hodně předvídatelný děj, který na druhou stranu nabízí velmi citlivou práci s detaily a barevně vyváženým prostředím na vysoce estetické úrovni, je otázkou. Rozhodně by filmu slušelo poněkud větší zdráhání, práce na bázi komunikace – spěch není a nebyl nikdy dobrý rádce. To platí i pro nositelku slavného jména.

Celkové hodnocení: 60 %

THE BEGUILED

Hrají: Colin Farrell (John McBurney), Nicole Kidman (Martha Farnsworth), Kirsten Dunst (Edwina Morrow), Elle Fanning (Alicia), Oona Laurence (Amy), Angourie Rice (Jane), Addison Riecke (Marie), Emma Howard (Emily), Wayne Pére (jižanský kapitán).

Předloha: Thomas Cullinan Scénář: Sofia Coppola Kamera: Philippe Le Sourd Hudba: Laura Karpman, Phoenix Režie: Sofia Coppola

USA, 2017, 94 min., drama, nevhodné do 12 letPremiéra ČR: 13. července 2017