RECENZE - Problém stále rostoucí oblasti vědy propojené se snahou vybudovat „lepší svět“ za pomoci umělé inteligence je lákavým, a oblíbeným tématem filmařů – stačí třeba vzpomenout na Spielbergův film A. I. Umělá inteligence (2001). S dalším příspěvkem do nekonečné debaty přispívají režisér Wally Pfister a především známý tvůrce nové podoby Batmana Christopher Nolan, tentokrát v roli producenta.
Dalo by se říci, že jak Pfister, tak Nolan se „obsadili" do neobvyklých rolí – tihle dva se spolu znají opravdu dobře, stačí vypočítat jejich společné projekty, které prvně jmenovaný absolvoval za hledáčkem kamery a druhý ho vedl od režijního pultíku. Počítejme – trilogie nového Batmana (Batman začíná, Temný rytíř a Temný rytíř povstal), dále Počátek, Memento, Insomnia či neprávem poněkud opomíjený Dokonalý trik. Tentokrát se rozhodli ponořit do světa digitálních technologií a položit otázku, na níž není jednoznačná odpověď.
William Caster (Johnny Depp) je na vrcholu života – jeho vědecký projekt týkající se umělé inteligence, nazvaný PINN se zdá být úspěšný, má štěstí na dobré spolupracovníky, mezi nimiž je i jeho manželka Evelyn (Rebecca Hall). Při přednášce, kde má své záměry obhájit, na něj zaútočí jeden ze stoupenců hnutí RIFT, označující jeho postupy za prohřešek proti přirozenému vývoji života. Kulka potažená poloniem způsobí, že Caster postupně umírá. Evelyn se proto pokusí zachránit alespoň jeho mysl, v rámci jím obhajované transcedence a s využitím paměťových bloků PINN vytvoří jeho umělou podobu. Tím se dostane do sporu s Willovými kolegy a svými přáteli Maxem (Paul Bettany) a Joem (Morgan Freeman) a přes jejich výhrady svůj záměr prosadí. Díky propojení vědcovy mysli s internetem získává Evelyn prostředky nutné k zakoupení bezvýznamného městečka Brightwood a pod jejím (ale vlastně Willovým) vedením tu vyroste nejmodernější laboratoř. Jenže RIFT neskládá zbraně – skupina unese Maxe a je odhodlána za každou cenu Casterovu expanzi zastavit. Je otázkou, zda to vůbec půjde, a pokud ano, jaké to bude mít pro obyvatele planety následky.
Podle dobře informovaných zdrojů byl Depp scénářem víc než nadšen. „Ihned ho takříkajíc chytil a Johnny mu vdechl zcela novou podobu. Já sám jsem chtěl udělat krok stranou a nejít vyšlapanou cestou „inteligentní stroj pokoušející se ovládnou svět". Chci, abychom si mohli položit otázky, proč vlastně technologie používáme. Jsou dobré? Jsou špatné? Dokážeme využít my je nebo ony nás?" líčí přípravnou fázi Wally Pfister. Je naprosto evidentní, že nelze zcela zřetelně určit hranici dobra a zla, potenciální snahy ovládnout svět nebo mu maximálně pomáhat. V určitou dobu si dokonce můžeme říci, že Caster vlastně nechce nic jiného než dobro lidské populace, proto sdružení RIFT může mít extremistický nádech a působí spíše destruktivně, ovšem ani tento náhled není jednoznačný a hlavně přesný. A to je možná jeden z hlavních nedostatků filmu, v určité fázi to vypadá, že tvůrci sami mají problém s odůvodněním, proč je strana A lepší než protivník B a zmateně vyhledávají argumenty pro jejich jednání, což působí stále více nepřesvědčivě. Pak nastávají dějové zvraty jdoucí svým způsobem proti logice a nastupují klasická klišé v podobě – nehledejte pro danou situaci opodstatnění, my to tak chtěli a potřebovali, proto to tak bude bez ohledu na přirozenost. I přístup ke kritickým situacím má velké díry v logice: pokud je voleno nějaké řešení, je předloženo jako jediné možné a vůbec se nepolemizuje o tom, proč nešlo jít jinou, snadněji zdůvodnitelnou cestou. Ve světě „modré sféry" je přeci teoreticky i prakticky možné prolomení jakékoli obrany, tudíž je zbytečné používat brutální síly nebo volit krajně nepravděpodobný plán. I proto závěr vyznívá zmateným až teatrálním dojmem, protože zase hraje na strunu nahodilého procenta pravděpodobnosti, k němuž se nakonec zázračně všechno snese.
Film je samozřejmě velikou digitální podívanou a zejména prostředí laboratoře PINN je dechberoucí, až člověka napadne, jak nicotný proti současným technologiím je. Když si to uvědomí, přijde mu téměř úsměvný výčet zvučných jmen filmového plátna, která jsou v souvislosti s Transcendencí zmíněna, ale nakonec vypadla ze hry buď z vlastní iniciativy nebo konečným výběrem. Johnny Depp má ve snímku dost obtížnou úlohu, protože téměř dvě třetiny filmu k nám promlouvá pouze z počítačových monitorů, takže většina pozornosti se soustředí na příběhově nevyrovnanou Evelyn. Rebecca Hall nebyla jedinou adeptkou, v hledáčku byly Noomi Rapace, Emily Blunt či Rooney Mara, zatímco Kate Winslet neměla o roli zájem. I pro Maxe bylo víc alternativ, ale i tady nepadla přání štábu na úrodnou půdu – to byl případ Toma Hardyho či Ewana McGregora. Kate Mara v úsilí o roli Bree přetlačila Alison Brie. Ve zprávách doprovázejících přípravy padala i jména jako Christopher Waltz, Tobey Maguire nebo James McAvoy. Z konečného výběru se však může zdát, že Nolan s Pfisterem si (pochopitelně ne ve všech případech) volili jednotlivce, s nimiž už něco vytvořili.
Transcendence nám jasnou odpověď na palčivou otázku nedá, spíš ještě naše tápání prohloubí. Z toho důvodu nejspíš nebude přijata nejlépe, protože souboj citů a technologií tu vyznívá nerozhodně a spíš než vyzdvihnout přednosti obou pólů se snaží je podrobit kritice. Nicméně jako určité varování fungovat může. A v neposlední řadě jde o další vizuálně působivý snímek, v němž najdeme i překvapivě nemálo půvabných detailů.Další informace o filmu na ČSFD.cz
TRANSCENDENCE
USA (2013)
Hrají: Johnny Depp, Rebecca Hall, Paul Bettany, Kate Mara, Morgan Freeman, Cillian Murphy, Cole Hauser, Josh Stewart, Wallace Langham, Cory Hardrict, Olivia Dudley.
Hudba: Mychael Danna
Kamera: Jess Hall
Scénář: Jack Paglen
Režie: Wally Pfister
120 minut
Premiéra: 17. dubna 2014 (Česká republika)
Aktuálně se děje
včera
Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor
včera
Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou
včera
Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu
včera
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
včera
Za útok na Ruský dům hrozí až osm let. Policie obvinila cizince
včera
Metro o Velikonocích ochromí výluka. Náhradou budou autobusy XC
včera
StarDance představila další dva účastníky. Je mezi nimi šoumen ze světa sportu
včera
Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu
včera
Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem
včera
Policie přichystala velikonoční opatření. Jde o prevenci, zdůraznila
včera
Babišova vláda sníží spotřební daň u nafty a zastropuje marže
včera
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
včera
Dva mrtví v Plzni. Policie pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi
včera
Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně
včera
Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa
včera
Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje
včera
Lidé se vrací k Měsíci. Mise Artemis II úspěšně odstartovala
včera
Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení
1. dubna 2026 21:07
BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen
1. dubna 2026 19:38
Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost
Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.
Zdroj: Libor Novák