RECENZE - Problém stále rostoucí oblasti vědy propojené se snahou vybudovat „lepší svět“ za pomoci umělé inteligence je lákavým, a oblíbeným tématem filmařů – stačí třeba vzpomenout na Spielbergův film A. I. Umělá inteligence (2001). S dalším příspěvkem do nekonečné debaty přispívají režisér Wally Pfister a především známý tvůrce nové podoby Batmana Christopher Nolan, tentokrát v roli producenta.
Dalo by se říci, že jak Pfister, tak Nolan se „obsadili" do neobvyklých rolí – tihle dva se spolu znají opravdu dobře, stačí vypočítat jejich společné projekty, které prvně jmenovaný absolvoval za hledáčkem kamery a druhý ho vedl od režijního pultíku. Počítejme – trilogie nového Batmana (Batman začíná, Temný rytíř a Temný rytíř povstal), dále Počátek, Memento, Insomnia či neprávem poněkud opomíjený Dokonalý trik. Tentokrát se rozhodli ponořit do světa digitálních technologií a položit otázku, na níž není jednoznačná odpověď.
William Caster (Johnny Depp) je na vrcholu života – jeho vědecký projekt týkající se umělé inteligence, nazvaný PINN se zdá být úspěšný, má štěstí na dobré spolupracovníky, mezi nimiž je i jeho manželka Evelyn (Rebecca Hall). Při přednášce, kde má své záměry obhájit, na něj zaútočí jeden ze stoupenců hnutí RIFT, označující jeho postupy za prohřešek proti přirozenému vývoji života. Kulka potažená poloniem způsobí, že Caster postupně umírá. Evelyn se proto pokusí zachránit alespoň jeho mysl, v rámci jím obhajované transcedence a s využitím paměťových bloků PINN vytvoří jeho umělou podobu. Tím se dostane do sporu s Willovými kolegy a svými přáteli Maxem (Paul Bettany) a Joem (Morgan Freeman) a přes jejich výhrady svůj záměr prosadí. Díky propojení vědcovy mysli s internetem získává Evelyn prostředky nutné k zakoupení bezvýznamného městečka Brightwood a pod jejím (ale vlastně Willovým) vedením tu vyroste nejmodernější laboratoř. Jenže RIFT neskládá zbraně – skupina unese Maxe a je odhodlána za každou cenu Casterovu expanzi zastavit. Je otázkou, zda to vůbec půjde, a pokud ano, jaké to bude mít pro obyvatele planety následky.
Zdroj: YouTubePodle dobře informovaných zdrojů byl Depp scénářem víc než nadšen. „Ihned ho takříkajíc chytil a Johnny mu vdechl zcela novou podobu. Já sám jsem chtěl udělat krok stranou a nejít vyšlapanou cestou „inteligentní stroj pokoušející se ovládnou svět". Chci, abychom si mohli položit otázky, proč vlastně technologie používáme. Jsou dobré? Jsou špatné? Dokážeme využít my je nebo ony nás?" líčí přípravnou fázi Wally Pfister. Je naprosto evidentní, že nelze zcela zřetelně určit hranici dobra a zla, potenciální snahy ovládnout svět nebo mu maximálně pomáhat. V určitou dobu si dokonce můžeme říci, že Caster vlastně nechce nic jiného než dobro lidské populace, proto sdružení RIFT může mít extremistický nádech a působí spíše destruktivně, ovšem ani tento náhled není jednoznačný a hlavně přesný. A to je možná jeden z hlavních nedostatků filmu, v určité fázi to vypadá, že tvůrci sami mají problém s odůvodněním, proč je strana A lepší než protivník B a zmateně vyhledávají argumenty pro jejich jednání, což působí stále více nepřesvědčivě. Pak nastávají dějové zvraty jdoucí svým způsobem proti logice a nastupují klasická klišé v podobě – nehledejte pro danou situaci opodstatnění, my to tak chtěli a potřebovali, proto to tak bude bez ohledu na přirozenost. I přístup ke kritickým situacím má velké díry v logice: pokud je voleno nějaké řešení, je předloženo jako jediné možné a vůbec se nepolemizuje o tom, proč nešlo jít jinou, snadněji zdůvodnitelnou cestou. Ve světě „modré sféry" je přeci teoreticky i prakticky možné prolomení jakékoli obrany, tudíž je zbytečné používat brutální síly nebo volit krajně nepravděpodobný plán. I proto závěr vyznívá zmateným až teatrálním dojmem, protože zase hraje na strunu nahodilého procenta pravděpodobnosti, k němuž se nakonec zázračně všechno snese.
Film je samozřejmě velikou digitální podívanou a zejména prostředí laboratoře PINN je dechberoucí, až člověka napadne, jak nicotný proti současným technologiím je. Když si to uvědomí, přijde mu téměř úsměvný výčet zvučných jmen filmového plátna, která jsou v souvislosti s Transcendencí zmíněna, ale nakonec vypadla ze hry buď z vlastní iniciativy nebo konečným výběrem. Johnny Depp má ve snímku dost obtížnou úlohu, protože téměř dvě třetiny filmu k nám promlouvá pouze z počítačových monitorů, takže většina pozornosti se soustředí na příběhově nevyrovnanou Evelyn. Rebecca Hall nebyla jedinou adeptkou, v hledáčku byly Noomi Rapace, Emily Blunt či Rooney Mara, zatímco Kate Winslet neměla o roli zájem. I pro Maxe bylo víc alternativ, ale i tady nepadla přání štábu na úrodnou půdu – to byl případ Toma Hardyho či Ewana McGregora. Kate Mara v úsilí o roli Bree přetlačila Alison Brie. Ve zprávách doprovázejících přípravy padala i jména jako Christopher Waltz, Tobey Maguire nebo James McAvoy. Z konečného výběru se však může zdát, že Nolan s Pfisterem si (pochopitelně ne ve všech případech) volili jednotlivce, s nimiž už něco vytvořili.
Transcendence nám jasnou odpověď na palčivou otázku nedá, spíš ještě naše tápání prohloubí. Z toho důvodu nejspíš nebude přijata nejlépe, protože souboj citů a technologií tu vyznívá nerozhodně a spíš než vyzdvihnout přednosti obou pólů se snaží je podrobit kritice. Nicméně jako určité varování fungovat může. A v neposlední řadě jde o další vizuálně působivý snímek, v němž najdeme i překvapivě nemálo půvabných detailů.Další informace o filmu na ČSFD.cz
TRANSCENDENCE
USA (2013)
Hrají: Johnny Depp, Rebecca Hall, Paul Bettany, Kate Mara, Morgan Freeman, Cillian Murphy, Cole Hauser, Josh Stewart, Wallace Langham, Cory Hardrict, Olivia Dudley.
Hudba: Mychael Danna
Kamera: Jess Hall
Scénář: Jack Paglen
Režie: Wally Pfister
120 minut
Premiéra: 17. dubna 2014 (Česká republika)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
před 1 hodinou
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
před 2 hodinami
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
před 2 hodinami
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
včera
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
včera
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
včera
Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury
včera
Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu
včera
Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje
včera
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
včera
Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku
včera
Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO
včera
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
včera
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
včera
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
včera
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
včera
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
včera
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
včera
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
Odborníci Organizace spojených národů dospěli k závěru, že mají důvodné podezření ze spáchání válečných zločinů ze strany Spojených států během dvou úderů v Íránu, při nichž zemřelo nejméně 177 civilistů. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní zjišťovací mise pro Írán vedly únorové raketové útoky na základní školu ve městě Mínáb a na sportovní komplex v Lámerdu k vysokým ztrátám na lidských životech a k rozsáhlým škodám na civilní infrastruktuře.
Zdroj: Libor Novák