RECENZE: Iago v Hybernii nahrazuje Othella, sází na modernizaci

Hovořit o oblibě muzikálů je v podstatě záležitostí podobnou, jako si naložit na záda otep dříví a zamířit do nejbližšího lesnatého porostu. Staly se ikonou současnosti a prakticky neexistuje téma, které by se na tento žánr nedalo naroubovat. Nejsou svazovány vlastně ničím, nepotřebují se zaměřovat na určité hudební styly. Je pravda, že mají značnou skupinu zastánců i odpůrců, jedni oslavují jejich provedení, druhým vadí absence děje na úkor hudby. To je věc názoru. Dalo by se říci, že pokud se sáhne po prověřeném tématu, úspěch musí být nutně zaručen.

Velitel Othello se tajně žení s Desdemonou, s níž má její otec, senátor Brady, docela jiné úmysly. Jako ženicha chtěl vidět Rogera Hamiltona VI, ale teď je pozdě bycha honit. Válečné povinnosti nutí novomanžele odjet na Střední Východ, kam je doprovázejí příslušníci Othellovy jednotky, mezi nimiž je jeho nástupce Michael Cassio a pobočník Iago. S Desdemonou pak putuje Iagova manželka Emilia, která je svědkem proměny krátkého manželství: od nebetyčné vášně až po podezírání a žárlivost. Tu podněcuje především Iago, využívajíc skutečnosti, že Desdemona a Cassio bývali spolužáky. Iagovi se ale díky odcizenému šátku Desdemony zasít nedůvěru do Othellovy mysli, kterou Desdemona dnevědomky podpoří snahou přimluvit se za Cassiův prohřešek, po němž je Michael degradován. Iagovy intriky najdou ohlas u Rogera, jenž na Cassia zaútočí, ale situace se zvrtne jiným směrem. Vše spěje k dramatickému finále, které díky Shakespearovi většina lidí zná - ovšem v tomto případě na diváky čeká určité překvapení.

Klasický Othello, Mouřenín benátský se tedy po sedmileté přípravě dočkal jevištní verze. Jednou z oblastí, kde se dočkáme mnohých debat (tedy pokud vyjmeme nekritické obdivovatele), bude mnohdy odmítané moderní provedení. Othello létá na mise bojovým vrtulníkem, pohybuje se po Středním východě, protivníkem je mu konsorcium se zástupci z Arábie a Ruska. Tvůrci dokonce zvolili jiný závěr a některým postavám připravili jiný osud než v originálním pojetí. Mohou se zaštítit snahou přiblížit přes 400 let starý příběh současnému publiku, ale pochopitelně dojde na otázku, zda je nutné se takto podbízet. Rovněž v jistých kruzích bude diskutovaný i závěr, působící svým pojetím možná jako poukázka na zkorumpované a bezcharakterní osoby, čímž ale trpí původní idea díla.

V této souvislosti se okamžitě nabízí druhá, zda by anonymní dílo nevyužívající světově známá jména mělo dostatečný ohlas. Vzniká i další, možná nechtěný efekt, zda by lidé ve 21. století jednali stylem, jaký zachytil Shakespeare (pokud to byl vůbec on) ve století sedmnáctém. V moderním počítačovém věku, vyspělých technologií a vrtulníků Black Hawk to působí krajně nevěrohodně a nesvedeme to pouze na temperamentní krev.

Muzikální složka je přesně taková, jakou lze od dané oblasti čekat. Možná je až přespříliš využívání hlavního motivu v podání melodie Ve jménu lásky, ale od tohoto žánru se ani nic jiného nečeká. Z Iaga se tak stává spíš koncert než činohra, protože zejména po přestávce se dočkáme minimálního děje. Je pak také věcí názoru, jak se kdo k provedení postaví, v některých hudebních pasážích cítíme inspiraci jinými díly, počínaje legendárním Jesus Christ Superstar až po světové hity. Ovšem plísnit autora hudby nemá smysl, vždyť už veleúspěšný frontman sestavy Electric Light Orchestra Jeff Lynne pronesl výrok, pod nějž se lze podepsat: "Melodie nelze vymýšlet donekonečna, vždyť máme jen osm tónů a pět půltónu..." 

Protože jde o muzikál, navíc s odlehčenými prvky, kdy hlavní hrdina promlouvá k divákům, jsou důležitější pěvecké výkony před těmi hereckými, čemuž napovídá i poměrně jednoduchá a snadno přestavitelná scéna. V tomto směru by bylo asi podstatné získat názor skutečných odborníků na zpěv - z hlediska běžného návštěvníka divadla nelze vytknout prakticky nic, možná jen občas mírné zakolísání ve frázování a místy určitou nejistotu, ale je nutné brát v úvahu, že šlo o premiéru a co nebylo při tomto představení dokonalé, může už být v tom dalším bez chyb.

Iago si bezesporu najde své příznivce a bude mít patřičný ohlas, protože muzikály leží někde na polovině cesty mezi "skutečným" divadlem a filmovým představením. Už tu bylo naznačeno, že jistá skupina ono zmodernizování nepřijme, jiným zase bude vadit úprava Shakespearova originálu. Proto poslední otázkou zůstává, jak si poradí v sousedství dalších, mnohdy původnějších počinů. Rozhodně není zcela bez šancí.

IAGO

Obsazení při premiéře:Janek Ledecký (Iago), Tomáš Novotný (Othello), Dominika Richterová (Desdemona), Dita Hořínková (Emilia), Ladislav Korbel (Cassio), Markéta Poulíčková (velitelka/Bahiya), Michal Novotný (Roger Hamilton VI), Jaromír Adamec (senátor Brady).

Předloha: William ShakespeareHudba: Janek Ledecký, Michal KovalčíkLibreto: Janek Ledecký, Robert JohansonRežie: Robert Johanson

Premiéra: 21. září 2017 (divadlo Hybernia)