Mexiko - V Mexiku dnes ve věku 87 let zemřel kolumbijský spisovatel Gabriel José García Márquez. S odvoláním na zdroje blízké rodině o tom informovala mexická média. Márquez za své dílo obdržel v roce 1982 Nobelovu cenu za literaturu.
Márquez strávil počátkem tohoto měsíce několik dní v nemocnici kvůli infekci plic a močových cest a dehydrataci. Rodina po jeho propuštění oznámila, že zdravotní stav spisovatele je sice stabilní, ale jeho kondice je "křehká", neboť hrozí riziko komplikací.
Mexický list El Universal před několika dny napsal, že slavný Kolumbijec trpí rakovinou a vzhledem ke svému věku dostává pouze prostředky na mírnění bolesti. List, který se dovolával spolehlivých zdrojů, tvrdil, že nemoc zasáhla plíce a játra.
García Márquez se narodil 6. března 1927 a první velký literární úspěch mu v roce 1967 přinesl román Sto roků samoty. Slavné jsou i jeho další knihy Láska za časů cholery, Kronika ohlášené smrti, Podzim patriarchy či Generál ve svém labyrintu. Poslední knihu vydal v roce 2004 - román Na paměť mým smutným courám.
Od roku 1948 byl novinářem a dopisovatelem různých provinčních novin. Jako zpravodaj významného bogotského listu El Espectador se dostal do Evropy, stejné zaměstnání měl i na revoluční Kubě. V padesátých letech napsal několik povídkových próz, se kterými ovšem nebyl příliš spokojen, a tak se pustil do psaní filmové kritiky, v Římě dokonce vystudoval režii. Na krátko se pak vrátil do Kolumbie, kde se jeho ženou stala Mercedes Barcha. V té době (1961) se s rodinou přestěhoval do Mexika. Později v Barceloně psal i filmové scénáře.
V roce 1967 se konečně dostavil literární úspěch — Sto roků samoty, za tři roky se prodalo více než půl milionu výtisků. Dílo psal zavřený v pracovně po osmnáct měsíců, než konečně vyšel s třinácti sty stránkami rukopisu notně čpícími nikotinem. Prodeje pomohly Garcíovi Márquezovi dostat se z dluhů a poskytly mu možnost věnovat se psaní po zbytek života.
V polovině sedmdesátých let se pod vlivem událostí v Jižní Americe vrátil na rodný kontinent.
V roce 1982 obdržel Nobelovu cenu za literaturu „za své romány a povídky, v nichž se neskutečné snoubí s reálným ve světě plném představivosti a odrážejícím život a konflikty kontinentu".
Je také zmiňován jako přítel Fidela Castra a příznivec různých revolučních skupin v Jižní Americe.
8. října 2026 16:01
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
před 1 hodinou
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
před 2 hodinami
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
před 2 hodinami
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
před 3 hodinami
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
včera
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
včera
Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup
včera
Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz
včera
Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva
včera
Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní
včera
Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění
včera
Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům
včera
Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una
včera
Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku
včera
Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků
včera
Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům
včera
Británie vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před útoky Hútíů
včera
WSJ: Omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině nařídil Musk
včera
Konec voleb do EP, možnost vyvázat Německo... AfD dnes představí nový program
Spolupředsedkyně německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo Alice Weidelová představí ve středu v Evropském parlamentu nový programový dokument své strany. Návrh zaměřený na radikální proměnu Evropské unie počítá se zrušením přímých voleb do Evropského parlamentu, výrazným omezením pravomocí Evropské komise a možností pro Německo vyvázat se ze společných unijních politik. Alternativa pro Německo tímto krokem navazuje na nedávné úspěchy v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, které jí dodaly nový politický impuls.
Zdroj: Libor Novák