Arcidiecézní muzeum představí Barokní knihkupectví světa

Barokní Nizozemí bylo podle Engelbrechta světovou knižní velmocí. „Tiskařská centra byla například v Antverpách, Lovani, Bruggách, Bruselu, Amsterdamu nebo v Leidenu. Termín nizozemský tisk přitom může být matoucí, protože ve většině případů knihy nevycházely v nizozemštině. Převažovala latina a francouzština, zatímco nizozemština tvořila zhruba deset procent produkce," uvedl. Historické fondy olomoucké Vědecké knihovny ukrývají na čtyři tisíce nizozemských tisků z doby, kdy země byla „barokním knihkupectvím světa". Výstava představuje také knihy z jezuitských kolejí, z augustiniánského kláštera v Olomouci i Šternberku, z cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, z premonstrátského kláštera na Hradisku u Olomouce, v Louce u Znojma, v Zábrdovicích u Brna nebo z dominikánského kláštera v Litoměřicích.Pestrý je nejen původ vystavených tisků, ale i zastoupené literární žánry. Ve sbírkách Vědecké knihovny jsou například atlasy a cestopisy. „Nizozemí bylo v 16. století dokonce nejdůležitějším evropským centrem kartografie. Sbírka map kartografa Abrahama Ortellia (1527–1598) byla dokonce vůbec prvním takovým souborem, označovaným jako atlas," připomněl Wilken Engelbrecht. V Arcidiecézním muzeu jsou vystaveny i ukázky teologické a filozofické literatury, a to jak „kacířské" spisy, tak díla jezuitů nebo reformistů, židovské tisky či korán a antičtí autoři. Pozoruhodnou položkou jsou spisy Jana Ámose Komenského, který se z náboženských důvodů uchýlil do Holandska. „Podporovala jej aristokratická rodina De Geerů, která financovala vydání většiny jeho pedagogických a filozofických spisů. Na výstavě představujeme například jeho snad nejznámější spis Labyrint Swěta a Rág Srdce či první nizozemské vydáni jeho lingvistické práce Vestibulum," řekla kurátorka výstavy Gabriela Elbelová. Mezi vystavenými tisky nechybějí ani technické a přírodní vědy nebo právnické spisy.Návštěvníky čeká také několik dobových map ze sbírky Vědecké knihovny i mědirytů a leptů od nizozemských rytců z bohaté grafické kolekce Muzea umění Olomouc. Důležitá je také skutečnost, že výstava se bude po dobu svého trvání proměňovat. „Některé vzácné exponáty – zejména atlasy a cestopisy - v průběhu výstavy vyměníme a v ostatních knihách z důvodu ochrany papíru, ale také pro možnost nahlédnutí na jiné strany a zajímavé ilustrace přelistujeme stránky," doplnila Gabriela Elbelová. Výstava Barokní knihkupectví světa bude k vidění až do 13. září letošního roku. Více o dalším programu muzea lze nalézt na www.olmuart.cz.