Pohnuté dějiny Československa jsou tématem nové výstavy v Národní galerii

Výtvarné umění, architektura a design byla v minulosti často, ne však vždy v souladu se záměrem státní moci. Nová výstava se snaží na tento fakt poukázat, nenahlížet na již zaniklý stát jen očima nostalgie či ideologického boje, ale objektivně jako na historické téma. Přesto pořadatelé počítají s tím, že spousta vystavených předmětů bude v návštěvních vyvolávat vzpomínky na dávné časy. I to byl jeden z důvodů, proč mají lidé starší 65 let vstup na výstavu zdarma.

Název Budování státu je odvozen od nedokončené knihy Ferdinanda Peroutky, která se zabývá československou historií mezi roky 1918 a 1922 a je považována za autorovo stěžejní dílo. Výstava v NG se zaměřuje hlavně na umění vznikající na státní zakázku, tj. na díla, která se podílela na tvoření státní identity o vědomí občanské příslušnosti. Ne vždy jsou však taková díla dostatečně kvalitní, ale zato jsou všudypřítomné – jmenujme budovy státních úřadů, návrhy bankovek, pomníky na náměstích či umělecké sklo vystavované v zahraničí.

Škála vystavených předmětů je tak opravdu široká – od olejomaleb a soch přes grafiku, fotografii a architektonické plány až po vojenské prapory a oděvní produkci Ústředí lidové umělecké výroby. Tvůrci děl jsou mnohdy neznámí, někteří jsou oproti tomu světově proslulí, jako např. František Kupka, Josip Plečnik, Ladislav Sutnar či Július Koller.

Na grafickém a výstavním designu se z velké části podíleli pedagogové i studenti pražské UMPRUM, která letos slaví 130 let od svého založení. K výstavě je připraven i bohatý doprovodný program, zájemci mohou navštívit komentované prohlídky, zúčastnit se architektonických vycházek po Praze, zhlédnout klasické české snímky v kině Ponrepo či zajít na literární čtení Davida Zábranského.