Arcidiecézní muzeum Olomouc: Atelier 15+ osloví mladé návštěvníky

Workshop z nového cyklu Atelier 15+ nabízí zájemcům ve věku 15 - 19 let aktivní zprostředkování aktuálních výstav Arcidiecézního muzea Olomouc. Program je založený na teoretickém i praktickém objevování zákonitostí výtvarné kultury a bude probíhat každý poslední čtvrtek v měsíci. Ve čtvrtek 31. října bude představen mecenáš umění a sběratel Theodor Kohn, který byl váženou, ale i kontroverzní postavou přelomu 19. a 20. století.Vstup na workshop je zdarma, nutná je však rezervace. Bližší informace zájemcům může poskytnout Mgr. Michaela Johnová Čapková na telefonním čísle: 585 514 213.Výstavu, která byla zahájena již 12. září a potrvá až do 12. ledna příštího roku, doprovází výpravná publikace, která nejen hodnotí význam Kohna – mecenáše, nýbrž upozorňuje i na jeho zásadní podíl na duchovních i hospodářských reformách, které do českých zemí pronikaly na počátku 20. století a souvisely s celosvětovým rozvojem ekonomiky, sociálními otázkami, reformním hnutím v církvi či s národnostní emancipací. Projektem s podtitulem „Neklidný osud talentovaného muže" pokračuje dramaturgická řada výstav zasvěcených olomouckým biskupům a arcibiskupům. První z nich byla v roce 2008 věnována Františkovi z Dietrichsteina (1599–1636), o rok později následovali Stanislav Pavlovský z Pavlovic (1579–1598) a Jindřich Zdík (1126–1150).Podle spoluautorky koncepce výstavy Martiny Miláčkové sice nemůže expozice v olomouckém Arcidiecézním muzeu Kohnovy osudy zcela pominout, ale jejím hlavním cílem je představit jej jako významného mecenáše umění a sběratele. „Během jedenáctiletého episkopátu se totiž Kohnovi podařilo usilovnou prací obnovit lesk arcibiskupských rezidencí v Olomouci a Kroměříži," upozornila Miláčková. Především úpravami kroměřížského zámku, který považoval tak jako řada jeho předchůdců za svoji hlavní letní rezidenci s čilým společenským ruchem, se podle ní zapsal do kulturních dějin Moravy. „Nechal zde například vybudovat a nábytkem zařídit nové apartmá arcibiskupa v jižním křídle zámku, z jeho iniciativy také proběhla v letech 1899 až 1901 generální oprava Sněmovního sálu a v roce 1900 byly dvě místnosti ve druhém patře zámku proměněny v obrazárnu a obrazy opatřeny novými rámy," vyjmenovala historička umění jen zlomek Kohnových zásahů do podoby zámku.Pečoval však také o kroměřížské sbírky, zejména pak o jedinečnou kolekci obrazů. „Našel ji v neutěšeném stavu. Poškozené nebo stářím sešlé obrazy, které přestaly plnit estetickou i reprezentativní funkci, skončily dokonce v nejednom případě na půdě," uvedl spoluautor koncepce výstavy Ondřej Zatloukal. Roku 1895 tedy Kohn začal s opravami a restaurováním sbírek. Současně usiloval o jejich rozšiřování především pro olomouckou arcibiskupskou rezidenci. „Značnou pozornost také věnoval numismatické sbírce, kterou založil jeho předchůdce Bedřich z Fürstenbergu. Především díky stanovení jasného sbírkotvorného programu a uvolnění velkých finančních částek na nákup numismatického materiálu zaměřeného výhradně na církevní ražby pak dosáhla sbírka proslulosti," dodal.Na Bedřicha z Fürstenberga Kohn navázal rovněž v prosazování ideje zřízení diecézního muzea. Jako nejvhodnější prostor se mu jevila Rotunda v kroměřížské Květné zahradě. „Přestože se tento pokus nezdařil, musíme docenit, že právě Kohn položil základy myšlenky specializovaného církevního muzea, kterou naplno rozvinul a ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc realizoval arcibiskup Jan Graubner v roce 2006 a 2007, kdy vznikla Arcidiecézní muzea v Olomouci a v Kroměříži," uzavřel Zatloukal.