Muzeum umění Olomouc spustilo databázi umělců střední Evropy

Hlavním impulsem pro vznik databáze paradoxně bylo zamítnutí dotace na dostavbu nové muzejní budovy takzvaného Středoevropského fora Olomouc (SEFO). Právě v nové budově měly být prezentovány výsledky akviziční činnosti, kterou Muzeum umění Olomouc od roku 2008 koncepčně provádělo v zemích Visegradské čtyřky. Expozice v plánované budově fora měla nabídnout sondu jak do českého umění po roce 1945, tak i do paralelně se vyvíjející umělecké scény v Maďarsku, Polsku a na Slovensku v širším společensko-kulturním dobovém kontextu. „Formát internetové databáze, která nabídne jak obrazová, tak i textová či audiovizuální data, nám umožnil vytvořit alespoň virtuální paralelu expozice Středoevropského fora Olomouc, která měla být součástí plánovaného multifunkčního kulturního centra," nastínila základní ideu historička umění Gina Renotiѐre, která projekt Central European Art Database před třemi lety iniciovala. Středoevropské fórum Olomouc mělo podle ředitele muzea Michala Soukupa vzniknout z dotačních prostředků Evropské unie rekonstrukcí stávajícího objektu muzea a jeho dostavbou v sousední proluce. „Přestože jsme nakonec s žádostí o dotaci na SEFO neuspěli, na logisticky a technicky náročném projektu Central European Art Database jsme mohli díky podpoře Visegradského fondu pracovat," dodal.Tým kurátorů muzea postupně zpracovával život a dílo 40 vytipovaných umělců. Ve spolupráci s olomouckým filmovým studiem zdokumentoval 16 ateliérů významných žijících malířů a sochařů z Maďarska, Polska, České republiky i Slovenska. Právě propojení filmových dokumentů, osobních výpovědí umělců a pohledů do ateliérů představuje přidanou hodnotu databáze, která se tak neomezuje jen na prosté textové informace. Filmy jsou postupně zveřejňovány prostřednictvím kanálu You Tube Muzea umění Olomouc (http://www.youtube.com/muzeumumeniolomouc). „Při setkáních s umělci jsme kladli důraz na propojení osobních vzpomínek s historickými událostmi. Hledali jsme spojení mezi jednotlivými zeměmi Visegradské čtyřky, pátrali po společných, často ilegálních výstavních projektech, hledali osobní vazby, díky kterým se dařilo v době totality předávat informace, odbornou literaturu či samotná umělecká díla," přiblížil natáčení produkční projektu Kamil Zajíček. „Narazili jsme i na kuriózní případy, kdy umělec pašoval do zahraniční svá díla v dutém podpatku bot nebo jiný je zase zasílal do západní Evropy ze zapadlé pošty někde v Jugoslávii," vzpomněl.Central European Art Database v současné době obsahuje 35 autorských hesel a má rozsah zhruba čtyřsetstránkového slovníku. „Kromě biografických údajů hesla přinášejí přehled tvorby, soupisy výstav a děl ze sbírky muzea. Jedná se přitom jen o počáteční stav," upozornila kurátorka Barbora Kundračíková, která medailony zpracovávala. „Databázi stále aktualizujeme, rozšiřujeme o další autorské karty a dolaďujeme také její technické zabezpečení. Průběžně texty překládáme do angličtiny, aby informace byly dostupné i zahraničním badatelům," dodala Kundračíková. V konečné podobě představuje Central European Art Database rozsáhlou dynamickou databázi vizuálního umění, která propojí všechny země Visegradské čtyřky a poslouží široké veřejnosti jako první kontakt s vybranými umělci a díly.Ani samotný projekt Středoevropského fora Olomouc, jehož odbornou náplň databáze Central European Art Database zčásti přibližuje, nepovažuje ředitel muzea Michal Soukup za zcela ztracený. „Usilujeme alespoň o dokončení rekonstrukce stávající budovy v Denisově ulici, která by zahrnovala například vybudování bezbariérového vstupu včetně výtahů, nové návštěvnické centrum, rekonstrukci bývalého kina Central pro účely Divadla hudby nebo úpravu dnešních prostor Divadla hudby pro badatelské centrum s knihovnou a archivem. A právě v badatelském centru by našel uplatnění také projekt Central European Art Database ," uvedl.Databáze je od 1. srpna volně dostupná na adrese www.ceadata.eu. Její veřejnou prezentaci, spojenou s otevřením malého projekčního sálu pro filmové dokumenty, muzeum připravuje na 16. října 2014 při příležitosti dokončení rekonstrukce vstupní části muzejní budovy v Denisově ulici.