Ve věku 86 let zemřela historička umění Ludmila Vachtová

Vachtová se narodila 24. září 1933. Studovala v letech 1951 až 1954 výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, později dějiny umění na Filozofické fakultě UK, kde skončila s diplomovou prací o Františku Kupkovi.

V 50. a 60. letech pracovala postupně jako redaktorka časopisu Výtvarné umění, Knižní kultura, Umění a řemesla. V 60. letech vedla Galerii na Karlově náměstí a Galerii Platýz v Praze. Od roku 1972 v souvislosti se změnami v Československu však měla zákaz publikování a přišla také o cestovní pas. V prosinci se vystěhovala do Švýcarska za manželem. Po roce 1973 publikovala v němčině, ve Švýcarsku také přednášela.

Ludmila Vachtová se věnovala především sochařům a aktuálním projevům lyrické a geometrické abstrakce. Ve druhé polovině 60. let uspořádala v Galerii na Karlově náměstí každoročně zhruba desítku výstav.

Ve Švýcarsku a Německu kromě Františka Kupky psala o Vojtěchu Preissigovi, Jiřím Kolářovi, Mikuláši Medkovi, českém kubismu či Josipu Plečnikovi.

Po roce 1989 se podílela na několika výstavách v českých galeriích - Miloslav Chlupáč (1992), Olga Karlíková (1996), Eva Kmentová (2006) - a na souborných výstavách Umění zrychleného času (1999), Anatomie skoku do prázdna (2018). Byla členkou redakční rady časopisu Ateliér a připravila publikaci Kupka - Waldes, umělec a jeho sběratel.