Tajemná sebevražda Rudolfa Hesse: Kdo byl Hitlerův zástupce, autor Mein Kampf a výjimka Norimberského procesu?

Hess se narodil v dubnu 1894 v egyptské Alexandrii v rodině obchodníka. Za první světové války se přihlásil na frontu jako dobrovolník a po skončení bojů se zapojil do ultrapravicových jednotek freikorps. V roce 1920 patřil s číslem legitimace 16 k zakládajícím členům Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Po své účasti na nezdařeném mnichovském "pivním" puči v listopadu 1923 byl zatčen a uvězněn v Landsbergu společně s Hitlerem, který mu nadiktoval svůj Mein Kampf (Můj boj).

V roce 1932 převzal po Gregoru Strasserovi úřad předsedy Politické ústřední komise NSDAP a následně byl jmenován vůdcovým zástupcem v NSDAP. Stal se poslancem, Obergruppenführerem SS a říšským ministrem. Po vypuknutí druhé světové války se v roce 1938 stal členem tajné vládní rady a v roce 1939 ministerským radou říšské obrany.

Nejvyššího vrcholu své kariéry dosáhl, když byl oficiálně jmenován po Göringovi druhým Hitlerovým nástupcem. Sám byl přitom byl velký odpůrce války Německa s Velkou Británií a snažil se iniciovat mírová jednání. Možná právě kvůli tomu odletěl 10. května 1941 dvoumotorovou stíhačkou Messerschmitt Bf 110 do Skotska, kde osamocený seskočil s padákem. Jedna z verzí totiž tvrdí, že se chtěl spojit se zástupci protichurchillovské opozice a vyjednat s nimi mír, který by ukončil válku s Německem.

Údajně měl v úmyslu kontaktovat vévodu z Hamiltonu, o kterém se zřejmě domníval, že sympatizuje s nacistickou NSDAP. Jeho skutečné pohnutky ale zná pouze britská vláda. Ta však citlivé materiály, které vyplynuly z výslechů Hesse i vévody, zveřejní až 100 let od data události. V tuto chvíli se proto lze opírat pouze o teorie, z nichž některé tvrdí, že za Hessovým letem stála britská vojenská rozvědka, jiná že ve skutečnosti nešlo o nacistického pohlavára, ale o jeho dvojníka.

Ať už bylo jeho motivací cokoliv, výsledek seskoku historie velmi dobře zná. Bezprostředně po dopadu nedaleko města Glasgow byl zadržen a až do konce války vězněn, nejprve v londýnském Toweru, poté v rozlehlém domě na anglickém venkově. Zde se údajně poprvé pokusil o sebevraždu skokem ze schodiště z prvního patra.

V Norimberském procesu v roce 1946 byl odsouzen jako válečný zločinec na doživotí a jako jediný z odsouzených si jej skutečně odseděl. Zemřel až roku 1987 ve svých 93 letech. Údajně se oběsil ve vězení, to ale mnoho lidí popírá. Před soudem i ve vězení se totiž choval zvláštně, nepoznával známé lidi a odmítal návštěvy příbuzných. To podněcuje teorie o tom, že odsouzený muž nebyl pravý Hess, nebo že byl pod vlivem omamných látek a později zavražděn.

Jeho syn Wolf Rüdiger Hess se také nedomnívá, že by šlo o sebevraždu. Do konce svého života tvrdil, že mu otce zabila britská tajná služba, a argumentoval tím, že Hess si už ke konci života nedokázal ani sám zavázat tkaničky, natož spáchat sebevraždu. Hesse tak údajně měli zabít Britové, aby zabránili jeho propuštění. Oficiální verze ale tvrdí, že se Hess oběsil se na elektrické šňůře v altánku, který postavili den před jeho sebevraždou.