Dějiny lidstva jsou protkány řadou neštěstí a většina si vyžádala obrovský počet obětí. Z následků devastace se můžou postižené oblasti dostávat roky i celé dekády. Většina žebříčků a přehledů nejhorších katastrof, která lidstvo potkalo, ale staví na konečném čísle počtu mrtvých. Nyní ale přinášíme unikátní seznam osmi katastrof, které se snad už nikdy opakovat nebudou. Nevycházeli jsme totiž z celkového počtu obětí, ale žebříček se skládal podle průměrného počtu úmrtí za sekundu.
1. Zemětřesení v provincii Šen-si v roce 1556Při doposud nejničivější zaznamenaném zemětřesení v lidské historii zemřelo kolem 830 tisíc obyvatel v čínské provincii Šen-si. Zničen byl přitom 800 kilometrů dlouhý pás země. Většina lidí v té době žila v zemních obydlích vyhloubených v sprašových svazích a mnoho příbytků bylo nenávratně zdemolováno. Zemětřesení s magnitudem 8 až 8,3 podle Richterovy škály trvalo asi jen 20 sekund, průměrně tak za každou vteřinu zemřelo přibližně 41 500 lidí.
2. Zemětřesení v Tchang-šanu v roce 1976Další silní zemětřesení o síle 7,8 až 8,2 podle Richterovy stupnice zasáhlo Čínu 28. července 1976, jedná se tak o nejhorší otřesy země ve 20. století. Oficiální počet úmrtí byl podle původních odhadů až 655 tisíc. Epicentrum se nacházelo poblíž města Tchang-šan, kde v té době žilo víc jak milion obyvatel. Za sekundu tak průměrně přišlo o život 22 450 lidí.
3. Zemětřesení v Antiochii v roce 526V květnu 526 zasáhlo silné zemětřesení o síle pravděpodobně 7 stupňů území tehdejší Byzantské říše, "dotřesy" však přicházely ještě 18 měsíců potom. Otřesy vyvolaly silný požár a konečný počet obětí se vyšplhal na 255 tisíc. Za vteřinu tak přišlo o život průměrně 13 750 obyvatel.
4. Zemětřesení v Kan-su v roce 1920Čína se zdá mít opravdovou smůlu na zemětřesení, další nejničivějších katastrof zasáhlo severozápadní provincii Kan-su 16. prosince 1920, ale "dotřesy" byly znatelné ještě tři roky potom. Oficiální čísla udávají 273 400 mrtvých, 13 670 tak odešlo z tohoto světa během 1 vteřiny.
5. Zemětřesení v Aleppu v roce 113810. října 1138 zažili obyvatelé Aleppa na území dnešní Sýrie malý otřes. Lidé to sice vyděsilo, ale k žádným ztrátám nedošlo. To ještě nevěděli, že skutečné peklo o síle 8,5 stupňů dorazí jen o den později. Celkově se uvádí 230 tisíc obětí, je tak považováno za 3. nejhorší zemětřesení na světě po Šen-si v roce 1556 a Tchang-šan v roce 1976.
6. Zemětřesení v Hongdongu v roce 1303Poslední zemětřesení v našem seznamu se odehrálo znova v Číně, které bylo tehdy pod nadvládou Mongolů. Vyžádalo si tehdy 200 tisíc obětí, ale jen málo se ví o okolnostech katastrofy. Má se za to, že bylo o síle 8 stupňů podle Richterovy stupnice.
7. Atomové bombardování Hirošimy 1945Smutnou informací je, že jednu z nejničivějších katastrof způsobili sami lidé. 6. srpna 1945 shodily Spojené státy americké atomovou bombu s názvem Little Boy na japonské město Hirošima. Celkově zemřelo 166 tisíc lidí, z toho 70 tisíc okamžitě na následky výbuchu, zbytek na popáleniny či ozáření v průběhu několika dnů až měsíců.
8. Nagasaki 19459. srpna 1945 zasáhla atomová bomba s názvem Fat Man taky přístav Nagasaki, který byl znám svým průmyslem podporující válku. Celkově zde zemřelo asi o polovinu méně lidí než v Hirošimě. O několik dní dříve bylo Nagasaki cílem menšího bombardování, což donutilo mnoho rodin s dětmi evakuovat se na venkov do bezpečí. Má se za to, že okamžitě po výbuchu zemřelo 35 tisíc až 40 tisíc obyvatel. Celkově se pak udává 80 tisíc obětí.
Náš seznam je převážně tvořen zemětřeseními z toho důvodu, že jsme za ta nejničivější katastrofy považovali ty, které dokáží taky nejrychleji zabít velké množství lidí. Z toho důvodu se na seznam nedostalo např: tsunami, které si v několika případech vyžádalo i víc mrtvých. Vlna tsunami však trvá několik minut až hodin, stejně tak třeba záplavy nebo hladomory.
Kdybychom zohlednily pouze celkové počty mrtvých, pak by se na seznam dostal třeba čínský hladomor během Velkého skoku. Má se za to, že během 4 let zemřelo až 30 milionů lidí (14 lidí za minutu). Dalším velkým neštěstím byly záplavy v Číně v roce 1931, kdy během 4 měsíců přišlo o život 2 miliony lidí.
Související

Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan

Jižní Kalifornii zasáhlo silné zemětřesení
Zemětřesení , hladomor , válka , bomby , katastrofy
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky
včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice
včera

Nejhlasitějším výkřikem je ticho. Děti v Pásmu Gazy ani nemají sílu plakat, hlady trpí i těhotné
včera

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér
včera

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?
včera

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem
včera

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
včera

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem
včera

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová
včera

Mimořádná zpráva Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala
včera

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii
včera

Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
včera

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby
včera

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
včera

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude
včera

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál
včera

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou
včera

Výhled počasí do konce května. Na předčasný start léta to nevypadá
5. května 2025 21:57
IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě
Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu.
Zdroj: Jan Hrabě