40 tisíc mrtvých za vteřinu? Unikátní přehled nejhorších katastrof z odlišného úhlu pohledu

Dějiny lidstva jsou protkány řadou neštěstí a většina si vyžádala obrovský počet obětí. Z následků devastace se můžou postižené oblasti dostávat roky i celé dekády. Většina žebříčků a přehledů nejhorších katastrof, která lidstvo potkalo, ale staví na konečném čísle počtu mrtvých. Nyní ale přinášíme unikátní seznam osmi katastrof, které se snad už nikdy opakovat nebudou. Nevycházeli jsme totiž z celkového počtu obětí, ale žebříček se skládal podle průměrného počtu úmrtí za sekundu.

1. Zemětřesení v provincii Šen-si v roce 1556Při doposud nejničivější zaznamenaném zemětřesení v lidské historii zemřelo kolem 830 tisíc obyvatel v čínské provincii Šen-si. Zničen byl přitom 800 kilometrů dlouhý pás země. Většina lidí v té době žila v zemních obydlích vyhloubených v sprašových svazích a mnoho příbytků bylo nenávratně zdemolováno. Zemětřesení s magnitudem 8 až 8,3 podle Richterovy škály trvalo asi jen 20 sekund, průměrně tak za každou vteřinu zemřelo přibližně 41 500 lidí.

2. Zemětřesení v Tchang-šanu v roce 1976Další silní zemětřesení o síle 7,8 až 8,2 podle Richterovy stupnice zasáhlo Čínu 28. července 1976, jedná se tak o nejhorší otřesy země ve 20. století. Oficiální počet úmrtí byl podle původních odhadů až 655 tisíc. Epicentrum se nacházelo poblíž města Tchang-šan, kde v té době žilo víc jak milion obyvatel. Za sekundu tak průměrně přišlo o život 22 450 lidí.

3. Zemětřesení v Antiochii v roce 526V květnu 526 zasáhlo silné zemětřesení o síle pravděpodobně 7 stupňů území tehdejší Byzantské říše, "dotřesy" však přicházely ještě 18 měsíců potom. Otřesy vyvolaly silný požár a konečný počet obětí se vyšplhal na 255 tisíc. Za vteřinu tak přišlo o život průměrně 13 750 obyvatel.

4. Zemětřesení v Kan-su v roce 1920Čína se zdá mít opravdovou smůlu na zemětřesení, další nejničivějších katastrof zasáhlo severozápadní provincii Kan-su 16. prosince 1920, ale "dotřesy" byly znatelné ještě tři roky potom. Oficiální čísla udávají 273 400 mrtvých, 13 670 tak odešlo z tohoto světa během 1 vteřiny.

5. Zemětřesení v Aleppu v roce 113810. října 1138 zažili obyvatelé Aleppa na území dnešní Sýrie malý otřes. Lidé to sice vyděsilo, ale k žádným ztrátám nedošlo. To ještě nevěděli, že skutečné peklo o síle 8,5 stupňů dorazí jen o den později. Celkově se uvádí 230 tisíc obětí, je tak považováno za 3. nejhorší zemětřesení na světě po Šen-si v roce 1556 a Tchang-šan v roce 1976.

6. Zemětřesení v Hongdongu v roce 1303Poslední zemětřesení v našem seznamu se odehrálo znova v Číně, které bylo tehdy pod nadvládou Mongolů. Vyžádalo si tehdy 200 tisíc obětí, ale jen málo se ví o okolnostech katastrofy. Má se za to, že bylo o síle 8 stupňů podle Richterovy stupnice.

7. Atomové bombardování Hirošimy 1945Smutnou informací je, že jednu z nejničivějších katastrof způsobili sami lidé. 6. srpna 1945 shodily Spojené státy americké atomovou bombu s názvem Little Boy na japonské město Hirošima. Celkově zemřelo 166 tisíc lidí, z toho 70 tisíc okamžitě na následky výbuchu, zbytek na popáleniny či ozáření v průběhu několika dnů až měsíců.

8. Nagasaki 19459. srpna 1945 zasáhla atomová bomba s názvem Fat Man taky přístav Nagasaki, který byl znám svým průmyslem podporující válku. Celkově zde zemřelo asi o polovinu méně lidí než v Hirošimě. O několik dní dříve bylo Nagasaki cílem menšího bombardování, což donutilo mnoho rodin s dětmi evakuovat se na venkov do bezpečí. Má se za to, že okamžitě po výbuchu zemřelo 35 tisíc až 40 tisíc obyvatel. Celkově se pak udává 80 tisíc obětí.

Náš seznam je převážně tvořen zemětřeseními z toho důvodu, že jsme za ta nejničivější katastrofy považovali ty, které dokáží taky nejrychleji zabít velké množství lidí. Z toho důvodu se na seznam nedostalo např: tsunami, které si v několika případech vyžádalo i víc mrtvých. Vlna tsunami však trvá několik minut až hodin, stejně tak třeba záplavy nebo hladomory.

Kdybychom zohlednily pouze celkové počty mrtvých, pak by se na seznam dostal třeba čínský hladomor během Velkého skoku. Má se za to, že během 4 let zemřelo až 30 milionů lidí (14 lidí za minutu). Dalším velkým neštěstím byly záplavy v Číně v roce 1931, kdy během 4 měsíců přišlo o život 2 miliony lidí.

Související

Více souvisejících

Zemětřesení hladomor válka bomby katastrofy

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenskem otřásá smrt prokurátora. Našli ho zastřeleného

Slovensko řeší případ podezřelého úmrtí krajského prokurátora v Banské Bystrici. Jessyho Hassana našli v sobotu večer zastřeleného, o jeho úmrtí informoval i generální prokurátor. Policie pracuje s verzí, že Hassan mohl spáchat sebevraždu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Elon Musk

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě

Elon Musk, miliardář se značným vlivem na současnou administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámil nečekaný krok. Sociální síť X (dříve Twitter) prodal za 33 miliard dolarů společnosti xAI, kterou také vlastní. Jde o firmu věnující se oblasti umělé inteligence. 

včera

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

včera

včera

včera

včera

Změna času na letní

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?

Každé jaro a podzim se musíme přizpůsobit změně času – jednou posouváme hodiny vpřed, podruhé zpět. Letní čas, který začíná právě dnes v noci, nám sice přináší delší světlé večery, ale zároveň ubírá hodinu spánku. Jaké důvody stojí za touto změnou? Jak ovlivňuje naše zdraví a který čas by nám prospíval nejvíce?

včera

Aktualizováno včera

včera

Aleš Michal

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.

včera

Toulová dostala Langmajera na vrchol

Natáčení nového filmu Deník shopaholičky režisérky Evy Toulové se vyšplhalo doslova do nebeských výšin. Štáb se usadil v restauraci Oblaca na Žižkovské věži, 66 metrů nad zemí. Když si Bára Seidlová užívala filmové rande s Lukášem Langmajerem, režisérka čelila nečekanému problému – Langmajerovo tříchodové menu mizelo tak rychle, že filmaři sotva stihli spustit kameru.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy