Největší válku v dějinách lidské civilizace předznamenala konference v Mnichově, v jejímž průběhu se pokusili představitelé největších evropských mocností ukonejšit agresivního diktátora Adolfa Hitlera obětováním Československa. Přestože se aktéři jednání plácali po ramenou, že zachovali mír své doby, českoslovenští politici byli mnohem prozíravější. Nic jiného jim nezbylo.
Události kolem mnichovského diktátu byly bezprecedentní zradou Československa jeho nejbližším spojencem Francií (pod nátlakem Británie), ale co bylo horší, jednalo se o zradu svobody a demokracie. O příčinách politiky appeasementu bylo popsáno mnoho stran.Výsledkem byl stav uznání fait accompli pod tlakem agresora proti mezinárodnímu právu. Podobnost s děním na východní Ukrajině dnes ponechme na zvážení každého. Faktem zůstává, že úzkoprsost tehdejších politiků v čele nejvýznamnějších demokratických států tehdejší Evropy otevřela dveře nejbrutálnějšího vojenského konfliktu všech dob.
Smrtelný strach státníků
Tehdejší předsedové vlád Británie Neville Chamberlain a Francie Eduard Daladier, však neměli dostatek odvahy k použití síly proti Hitlerovi a naopak se cítili jistější v kramflecích, když se mohli z problematiky vyvléknout a předhodit Hitlerovi kostičku servilním ústupkem. Podle historiků měl francouz Daladier značné obavy z nacistické rozpínavosti, která asi neměla skončit jen u československého pohraničí.
Podle svých pozdějších vyjádření si byl Daladier vědom letecké převahy Německa a pod tlakem veřejného mínění paralyzovaného vzpomínkou na krvavou lázeň 1. světové války, která nejtíživěji dopadla právě na Francii, následoval ústupkovou politiku britského premiéra, ovšem měl zásadní obavy z dalšího vývoje. Dav, který ho oslavně vítal po návratu z Mnichova, označil slovy pro svého asistenta za “kretény” (francouzky les cons). Edvard Beneš po přijmutí vynuceného mnichovského ultimáta prohlásil, že soudit bude historie a ta z uvedených aktérů národní hrdiny neutvořila, naopak jsou za strujce historického traumatu obou zemí.
Mezi vraždou a sebevraždou
Z československého úhlu pohledu samozřejmě, žádný důvod k optimismu nebyl. Všichni čelní politici považovali rozhodnutí o mnichovském diktátu za dilema, jestli je pro národ lepší spáchat sebevraždu anebo podstoupit vraždu. Méně známé jsou komentáře ze záznamu z jednání vlády o mnichovském ultimátu. Bezradnost vyjádřil jeden z několika ministrů bez portfeje Imrich Karvaš. "...nám bylo již dvakráte Anglií i Francií řečeno, že ani v případě světové války a vítězství nelze po všech ohromných bojích počítati s dnešními hranicemi. Dnes válka znamená předčasné vybití celého národa, protože za dnešních zbraní by to byla válka vyhlazovací. Nehovoří ani o výsledcích války prohrané. Mysli jen na zkázu a v případě konečného vítězství. Bude-li zachován mír, zůstane jádro národa, které může uvažovati o dalším životě, např. o zlepšení poměru k Polsku, třeba i o federaci s Polskem; jinak by nastala postupná germanisace."
Situace byla bezvýchodná, pomoc Sovětského vztahu nebyla ničím garantována, kvůli nebezpečí bolševizace, které se Československo po válce stejně nevyhlo, se ministři obávali útoku navíc ještě od Anglie. Přestože emoce vedly členy vlády k tomu podstoupit čestný boj, rozhodli se řídit rozumem a nevelet národ k bezvýchodnému vyvražďování, tíhu rozhodování shrnul ministr pro zpravodajské služby Hugo Vavrečka "Bylo by povinností riskovat boj, ale při desetinásobné převaze je možno čestně se vzdáti. Jsme už poraženi bez války a máme volbu mezi vyvražděním a zmrzačením s možností dalšího života."
Těžký úkol, doručit vyjádření vlády a především prezidenta Beneše, padl na jeho pravou ruku, ministra zahraničí Kamila Kroftu. Ten v Berlíně zástupcům Británie, Francie a Itálie uvedl, že proti dohodě Československo protestuje, ale nezbývá mu než smrtelný diktát přijmout. Člen československé zednářské lóže Krofta na závěr schůze pronesl prorocká slova, která se měla naplnit v největší tragédii 20. století: "Nevím, budou-li mít vaše země z mnichovského rozhodnutí prospěch. Určitě ale nejsme poslední. Po nás přijde řada na jiné…"
Související
Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko
Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem
Mnichovská dohoda (29. září 1938) , historie , II. světová válka , Československo
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 35 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák