Jak se měnila jména českých měst? Komunisté nepřejmenovali jen Gottwaldov

Pojmenovat se dalo po čemkoliv

Města a vesnice získávala svá jména nejčastěji podle svého zakladatele, ovšem obzvláště názvy míst nejtradičnějšího osídlení, jsou mnohdy zahalena rouškou tajemství. Jejich zakladatele pochopitelně neznáme, navíc motivace k pojmenování mohly být nejrůznorodější. Často byl název spojen s typickou profesí ve městě (Hrnčíře) nebo se mohlo projevit místo založení (Ústí, Zámky, Břežany). V moderní době však k názvům měst začala přibývat ideologie.

Stalin bez města zato na štítu

Není pochyb o tom, že dobou nejvíce vláčenou ideologií bylo období tz. lidově-demokratického státu pod diktaturou komunistické strany. Nejvíce tehdy frčela jména inspirována geroji Sovětského svazu Stalinem a Leninem. Ovšem zatímco v SSSR byla po obou vůdcích pojmenovány stovky lokalit, v Československu žádný Stalinov nevznikl. Jedná se o čestnou výjimku mezi ostatními komunistickými zeměmi. Společně s Jugoslávií, která měla vlastní kult osobnosti spojený s diktátorem Titem, ten však Stalina nechoval ve velké lásce. Nicméně aby to však Stalinovi nebylo líto, mezi lety 1949-1959 nesla nejvyšší hora státu jméno Stalinův štít. Nejvýše položený vrcholek Tater, tradičně známý jako Gerlach, si s ideologickými názvy užila své. Není potřeba vysvětlovat, z období čí vlády pochází název Štít Františka Josefa, stejně tak je příznačné jméno z let 1923-1932 Štít Legionářů.

Nicméně ke Stalinovu nebylo daleko. Pro jedno z nejmladších měst naší historie, Havířov (původem dělnická kolonie nedaleko Ostravy) se inspirace jménem krutého komunistického vůdce nabízela. Komise vybírala z neuvěřitelného počtu navržených jmen: 2350. Vedle Stalinova, Stachanova, Uhlokop, Kahanova či Pokrokova se nakonec dostaly do finále tři názvy: Šachtín, Cingrov a Havířov. Nakonec to nedopadlo zas tak zle.

Případ Gottwaldov

Nejznámější přeměnou názvu, která měla vzdát hold komunistickým vůdcům, prošlo pozoruhodné město Zlín, původně vybudované v podstatě jako soukromý podnik Tomáše Bati. I když má městečko Zlín mnohem starší historii, místo je neodmyslitelně spjaté s rozvojem za „vlády“ nejznámějšího hrdiny československého kapitalismu Tomáše Bati. Jako takové bylo trnem v oku strany zaštiťující se autoritou dělnické třídy. Sotva se sešel rok s rokem od doby, kdy se Klement Gottwald ujal vlády po komunistickém převratu v únoru 1948, a již v roce 1949 byl Zlín na počest prezidenta přejmenován na Gottwaldov.

Místní však svému městu neřekli jinak než Zlín. Dodnes mnozí pamětníci neznalí regionálních poměrů vzpomínají, jak řidiči původem ze Zlína odmítali dopravit pasažéry směřující do Gottwaldova, dokud se nerozpomněli na původní název. V období Sametové revoluce byl požadavek k návratu jména Zlín jedním z nejsilněji rezonujících mezi místními demonstranty. Naopak nedaleké Otrokovice nesly název Baťov mezi léty 1939 a 1946 a k původnímu názvu Otrokovice se přešlo až v 2. polovině 20. století.