Klement Gottwald

Antonín Novotný, třetí komunistický prezident Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    
Československo se 25. února 1948 na 41 let ponořilo do komunistického bezpráví , demokracie a svoboda byla ze země vyhnaná. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy Mariana Čapková tvrdí, že bolševismus zasetý před 74 lety přerušil přirozený a ekonomický vývoj. Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.
Klement Gottwald

Bratislava odebrala čestné občanství Gottwaldovi i Stalinovi

Slovenská metropole po více než 70 letech odňala čestné občanství města prvnímu komunistickému československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Rozhodlo o tom městské zastupitelstvo. Stejný krok zastupitelé učinili i v případě bývalého sovětského vůdce Josifa Stalina.
Ministerstvo spravedlnosti ČR

Ministerstvo se omluvilo za justiční vraždu rolníka Junka, komunisté ho popravili v roce 1951

Ministerstvo spravedlnosti se dnes omluvilo za to, že stát popravil v roce 1951 rolníka Václava Junka a jeho dva spoluobžalované. Vykonání trestu smrti označilo za justiční vraždu. Zveřejnění omluvy prostřednictvím ČTK nařídil ministerstvu pražský městský soud. Junek byl odsouzen k smrti za velezradu a za vraždu předsedy národního výboru v Koubalově Lhotě na Příbramsku.
Silniční provoz ve Zlíně

Místo Gottwaldova Zlín. Jak došlo v roce 1989 přejmenování?

Navrácení městu Gottwaldov jeho původní jméno Zlín bylo jedním z nejvýraznějších požadavků v revolučních dnech listopadu 1989 v tehdejším Gottwaldově. "Jméno Gottwaldov tady vlastně nikdy pořádně nezakořenilo, a když byla první příležitost, a to byly demonstrace po 17.listopadu, okamžitě to vyskočilo jako požadavek, takže na náměstí burácelo volání 'Až žije Zlín!'," řekl ČTK historik Zdeněk Pokluda. Město neslo jméno po prvním komunistickém prezidentovi od roku 1949.
Klement Gottwald

Komunistický převrat v únoru 1948 byl protiústavní, tvrdí uznávaný historik

Komunistický převrat v únoru 1948 byl podle historika Jana Kalouse z Ústavu pro studium totalitních režimů protiústavní. Důvodem bylo mimo jiné to, že tehdejší vláda předáka komunistů Klementa Gottwalda neměla být doplněna, ale měla padnout, neboť demisi podala většina jejích členů. Kalous připomenul, že demisi podalo 14 nekomunistických z 26 členů Gottwaldova kabinetu. Uvedl to dnes na konferenci Zločiny komunismu, která se konala v sídle Senátu.
Zlínské sídliště Jižní Svahy

Jak se měnila jména českých měst? Komunisté nepřejmenovali jen Gottwaldov

Má nějaký objekt, nebo místní část, v okolí jehož oficiální jméno místní nikdy nepoužívají? V historii se jedná o běžný jev. Za dobu své existence naše země zažila řadu změn. Nejen, že se tady vystřídal značný počet politických režimů, ale měnily se i jazykové poměry. Němčina svého času byla stejně častá, jako čeština a vše se promítlo v proměnách zeměpisných názvů.
Klement Gottwald

Gottwald jako truhlář a funkcionář: Co dělal za první republiky komunistický vrah?

Stalin československé historie Klement Gottwald pocházel ze samotného dna společnosti. Nejen, že se k němu nehlásil otec, ale ani matka se o něj nemohla starat. I přes dětství v chudobě se vypracoval mezi politickou elitu a určoval chod dějin. Na druhou stranu dost možná v zanedbané výchově pramenila jeho bezskrupulóznost, která vedla ke zločinům zaplacených životy jeho oponentů.
Albert Einstein, foto: Oren Jack Turner, Princeton, N.J.

Albert Einstein jak ho neznáte: Trpěl podivnou chorobou, vyučoval i v Praze

Jméno Einstein je dnes synonymem pro genialitu. Sám se však ke své pověsti geniálního vědce vypracoval až tvrdou prací i přes to, že se mu ve škole příliš nedařilo. Začátky jeho kariéry byly obtížné, na hvězdné akademické pracoviště jako například Oxford mohl zapomenout a svého času vzal za vděk místem v Praze, kterým jeho slavnější kolega pohrdl. A podivný účes nejslavnější vědec také nenosil bez důvodu.
Miloš Zeman

Všichni prezidenti byli nemocní nebo zchátralí, píše komentátor

Praha - Komentátor Jiří Pehe se rozhodl zrekapitulovat zdravotní stav všech našich prezidentů. Z přehledu mu vyšlo, že téměř všichni čeští a českoslovenští prezidenti trpěli nějakou vážnou chorobou nebo byli zchátralí. Prezidentská volba v lednu 2018 má ukázat, jak moc lidem záleží na zdravotním stavu prezidenta.
Památník na Vítkově má velice pohnuté osudy

OBRAZEM: Památník na Vítkově: obří Žižkova socha a prokletí jménem Klement Gottwald

Praha - Monumentální stavba na dlouhém ostrohu mezi Karlínem a Žižkovem proslula nejen jako dějiště bitvy na Vítkově, ale také díky památníku, kolem kterého panuje ještě pořád dost dohadů. Málokdo ale ví, že byl zamýšlen a také vystavěn jako památník českých legionářů v letech 1928 - 1938. Než však mohl začít sloužit svému účelu, předválečné události zcela původní záměr zhatily. Po roce 1948 bylo jeho využití opět diametrálně pozměněno a především po roce 1953 tu byl uložen po vzoru V.I. Lenina první dělnický prezident Klement Gottwald. Kolem jeho nabalzamovaného těla se také vede nemálo dohadů, především co bylo příčinou, že byl vystavován lidem na odiv pouhých devět let. Na Gottwaldovu přítomnost (i když tento státník už dávno v prostorách památníku není, třebaže v podzemní laboratoři najdeme jeho symbolický náhrobek) památník v minulosti tak trochu doplácel a možná i proto se poněkud váhalo, jak ho vlastně maximálně využít. To je také hlavním bodem stále trvajících jednání, součástí Vítkova by se měl stát nový pavilón, sídlo pro Muchovu Slovanskou epopej. Hlavní sál dnes slouží ke kulturním účelům, řeší se otázka přístupnosti návštěvníků, kterých se ročně na Vítkov vypraví kolem 25 000. Vedle prostor, které přinášíme v naší obrazové reportáži, je pochopitelnou dominantou jezdecká socha Jana Žižky od sochaře Bohumila Kafky (1878-1942). Autor zemřel krátce po jejím dokončení, takže už nikdy v plné kráse nemohl vidět čtvrtou největší jezdeckou sochu na světě a vůbec největší ve střední Evropě. O zajímavostech Vítkova a také o některých legendách se v budoucnu na EuroZprávy.cz dočtete.

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy