Gottwald jako truhlář a funkcionář: Co dělal za první republiky komunistický vrah?

Památník Klementa Gottwalda v dobách komunistické vlády v Dědicích u Vyškova byl často zaplavován pionýry, straníky a dalšími uctívači mýtického kultu dělnického prezidenta. Historici však dnes pochybují, že se jedná o skutečné Gottwaldovo rodiště, přestože je takto zapsáno v matrice. Až do devíti let byl vychován Gottwald svou tetou a jeho matka si ho vzala k sobě, až po-té co se vdala, ovšem rodinou lásku stran otčíma mladý Klement nikdy nepoznal. Velkým divem však jsou Gottwaldovy školní úspěchy, zpravidla si domů odnášel samé jedničky s výjimkou hudební výchovy. Ve dvanáct letech začal Gottwald chodit do školy ve Vídni, kde se rodina přestěhovala. Podle oficiálních komunistických životopisů Gottwald po celou dobu hrdinně odmítal promluvit německy, přesto ve škole obstál opět s výborným prospěchem. Dnes je skutečně úsměvné, na jak obskurní momenty se komunistická propaganda zaměřovala.

Jedničkář mezi truhláři

Posledním výrazným studijním úspěchem bylo absolvování truhlářského učiliště se samými jedničkami. Profesi se následně věnoval, ovšem na jeho další osud mělo zásadní vliv sekání s jeho budoucí ženou Martou, poznali se pravděpodobně v některé z laciných brněnských náleven, kam Gottwalda dovedla jeho vášeň pro alkohol. Jeho budoucí žena se živila pomocnými pracemi v těchto podnicích, což zahrnovalo i prostituci.

Gottwald utekl na Slovensko před budoucí manželkou

Za nevyjasněných okolností však odjíždí na Slovensko, údajně kvůli své politické angažovanosti a práci ve stranickém tisku, ale proč by se měl stát ze dne na den z truhláře novinář? Podle historika Jana Mlynárika tomu však bylo jinak. Otcovství dítěte s hospodskou posluhovačkou Marií Holubovou (později známou jako Marta Gottwaldová) sice nerozporoval, ale utekl před komplikacemi do tehdy velmi zapadlé Bánské Bystrice. Místní komunista Ondrej Stréž mu podá pomocnou ruku a zaměstná ho ve své truhlářské dílně. Časem si všimne Gottwaldova úhledného rukopisu, ten se hodí pro nadpisy místních komunistických novin, časem se Gottwald naučí psát vlastní články, což mu otevřelo cestu k politické kariéře, která se měla zastavit až na samotném vrcholu československé komunistické diktatury.

Noviny a stranický život se stal pro Gottwalda určující. Listy Pravda, pro ženy určená Proletářka nebo Spartakus, kam Gottwald psal, odcházely ze Slovenska i do komunistických center ve velkých městech jako Ostrava nebo Brno. V tiráži si jeho jména musela povšimnout i jeho budoucí manželka vyrazila za ním do Vrútek u Martina, kde tehdy žil. Gottwald se ji chtěl nemilosrdně zbavit, což se mu napoprvé podařilo, ovšem po druhém příjezdu budoucí paní prezidentové si ji všimla manželka místního stranického funkcionáře a místní vedení strany zasáhlo. Upozornilo Gottwalda, že není v pořádku hlásat, jak kapitalisté opovrhují chudými ženami a následně se chovat podle jejich vzoru.

Problém s pitím i se Stalinem

Je jasné, že již od mládí byl Gottwald chladným kariéristou lačnícím po moci. Svou první příležitost uviděl jako funkcionář Svazu dělnických tělovýchovných jednot (SDTJ), je však jasné, že o tělovýchovu mu zdaleka nešlo.

Gottwald byl nepoučitelným alkoholikem, což bylo určující pro závěr jeho života. Spolu se slepým následováním Stalina, které bylo pragmaticky spojeno se strachem o život z rukou sovětského diktátora a masového vraha. Kvůli nezřízenému pití ho chtěli komunisté nahradit již v Moskevském exilu, ovšem jediná alternativa v podobě charismatického komunisty Švermy skončila jeho smrtí během Slovenského národního povstání.

Stalin nakonec Gottwaldovi asi skutečně způsobil smrt. Československý prezident totiž zemřel krátce po návratu ze Stalinova pohřbu, kdy stres a zátěž z letu zapříčinila prasknutí výduti na Gottwaldově aortě způsobené alkoholismem a v mládí prodělanou syfilidou.