Praha - Od vzniku České republiky taková situace zatím nenastala. Ale co když k ní jednou dojde? Co když český prezident zemře v úřadě? Česká právní úprava situaci na rozdíl od komunistické ústavy nezná. A úřad viceprezidenta se Česko zřídit nechystá.
Od roku 1918 známe pouze dva případy, kdy prezident republiky nedokončil celý svůj mandát a v úřadu zemřel. Poprvé k takové situaci došlo v případě "dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda v roce 1953. Ústava z roku 1948 moc dobře věděla, jak s takovou situací naložit. Ale jak je tomu dnes? Co kdyby v úřadě zesnul prezident České republiky?
Americká ústava má řešení jednoduché. Kromě prezidenta si američtí občané souběžně zvolí také svého viceprezidenta. Ústava stanovuje, že v případě, kdy prezident nemůže zastávat řádně svůj úřad nebo v případě, že zemře, pravomoci automaticky připadají právě viceprezidentovi. Upřesňuje to 25. dodatek Ústavy. A americké dějiny takové případy znají. V úřadu zemřel Frankln D. Roosevelt (1945), za nějž výkon funkce převzal Harry Truman, nebo John F. Kennedy (1963), prezidentem se následně stal Lyndon B. Johnson.
Současná česká právní úprava se smrtí prezidenta doslovně nepočítá. Český nejvyšší ústavní činitel nemá ani svého náměstka nebo viceprezidenta, na kterého by v takovém případě jeho moc přešla.
Ústava nezná "osvobození" z úřadu. Jedinou výjimku tvoří článek 66. Ústavy, který říká, že "Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (...) předsedovi vlády,". Premiér ale v takovém případě nemůže jednat jako plnohodnotný prezident. Přísluší mu jen ty pravomoci, které jsou tzv. kontrasignované, to znamená, že vyžadují podpis ministra nebo předsedy vlády.
Část moci se přesouvá i na předsedu Poslanecké sněmovny, jde o nekontrasignované pravomoci a o vyhlašování voleb do Senátu. Pravomocí vyhlašovat volby do Sněmovny pak disponuje předseda Senátu.
Aby tyto pravomoci na ústavní činitele přešly, není třeba skládat žádný slib. Je třeba "pouhé" usnesení obou komor parlamentu nastalou skutečností. Činitelé se nestávají plnohodnotnou součástí exekutivy ani hlavou státu, jako je tomu v případě Spojených států.
A kdy dojde k obsazení postu prezidenta novým řádným prezidentem? Datum konání prezidentských voleb vyhlašuje podle Zákona o přímé volbě prezidenta republiky předseda Senátu. V případě, že se místo na Hradě uvolní před řádným uplynutím funkčního období, pak se volby vyhlašují nejpozději do 10 dnů.
Se smrtí prezidenta počítala ústava z roku 1948, jako by tušila, proč. Za její platnosti totiž v úřadu zemřeli hned dva komunističtí prezidenti. Nejdřív to byl výše zmíněný Gottwald, a o čtyři roky později, v roce 1957 Antonín Zápotocký, slavný pro své oznámení měnové reformy.
Paragraf 72 "Ústavy 9. května" mluví o úmrtí doslova. "Zemře-li president nebo vzdá-li se své funkce ve volebním období anebo ztratí-li svůj úřad podle § 78, vykoná se volba nového presidenta na celé volební období. Národní shromáždění budiž k tomu cíli svoláno do 14 dnů," říká jasně.
Komunisté do ústavy protlačili funkci "náměstka presidenta". "Dokud není nový president zvolen a nesloží slib, anebo je-li president zaneprázdněn nebo churav tak, že nemůže svůj úřad vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě, která může pověřit svého předsedu jednotlivými úkony; vrchní velitelství branné moci má v této době předseda vlády," píše se v ústavě. Pokud však byl prezident nemocen nebo zaneprázdněn déle než půl roku, mohlo Národní shromáždění zvolit náměstka, který vykonával úřad do té doby, dokud "překážka" nepominula.
Související
Vláda chce nová pravidla pro nominace prezidentských kandidátů. Řešila i Dukovany
Události Petra Nutila: Zrušení evropského veta a první vyznamenaní od Petra Pavla
prezident čr , Miloš Zeman , ústava čr , Klement Gottwald , John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 47 minutami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 1 hodinou
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 1 hodinou
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 1 hodinou
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 2 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 2 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 2 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 3 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 3 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 3 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 4 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 4 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 4 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 5 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 5 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 5 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 6 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály.
Zdroj: Libor Novák