Nečekaně zemřel prezident: Co by dle zákonů ČR následovalo. Víte to?

Praha - Od vzniku České republiky taková situace zatím nenastala. Ale co když k ní jednou dojde? Co když český prezident zemře v úřadě? Česká právní úprava situaci na rozdíl od komunistické ústavy nezná. A úřad viceprezidenta se Česko zřídit nechystá.

Od roku 1918 známe pouze dva případy, kdy prezident republiky nedokončil celý svůj mandát a v úřadu zemřel. Poprvé k takové situaci došlo v případě "dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda v roce 1953. Ústava z roku 1948 moc dobře věděla, jak s takovou situací naložit. Ale jak je tomu dnes? Co kdyby v úřadě zesnul prezident České republiky?

Americká ústava má řešení jednoduché. Kromě prezidenta si američtí občané souběžně zvolí také svého viceprezidenta. Ústava stanovuje, že v případě, kdy prezident nemůže zastávat řádně svůj úřad nebo v případě, že zemře, pravomoci automaticky připadají právě viceprezidentovi. Upřesňuje to 25. dodatek Ústavy. A americké dějiny takové případy znají. V úřadu zemřel Frankln D. Roosevelt (1945), za nějž výkon funkce převzal Harry Truman, nebo John F. Kennedy (1963), prezidentem se následně stal Lyndon B. Johnson. 

Současná česká právní úprava se smrtí prezidenta doslovně nepočítá. Český nejvyšší ústavní činitel nemá ani svého náměstka nebo viceprezidenta, na kterého by v takovém případě jeho moc přešla. 

Ústava nezná "osvobození" z úřadu. Jedinou výjimku tvoří článek 66. Ústavy, který říká, že "Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (...) předsedovi vlády,". Premiér ale v takovém případě nemůže jednat jako plnohodnotný prezident. Přísluší mu jen ty pravomoci, které jsou tzv. kontrasignované, to znamená, že vyžadují podpis ministra nebo předsedy vlády.  

Část moci se přesouvá i na předsedu Poslanecké sněmovny, jde o nekontrasignované pravomoci a o vyhlašování voleb do Senátu. Pravomocí vyhlašovat volby do Sněmovny pak disponuje předseda Senátu. 

Aby tyto pravomoci na ústavní činitele přešly, není třeba skládat žádný slib. Je třeba "pouhé" usnesení obou komor parlamentu nastalou skutečností. Činitelé se nestávají plnohodnotnou součástí exekutivy ani hlavou státu, jako je tomu v případě Spojených států. 

A kdy dojde k obsazení postu prezidenta novým řádným prezidentem? Datum konání prezidentských voleb vyhlašuje podle Zákona o přímé volbě prezidenta republiky předseda Senátu. V případě, že se místo na Hradě uvolní před řádným uplynutím funkčního období, pak se volby vyhlašují nejpozději do 10 dnů.

Se smrtí prezidenta počítala ústava z roku 1948, jako by tušila, proč. Za její platnosti totiž v úřadu zemřeli hned dva komunističtí prezidenti. Nejdřív to byl výše zmíněný Gottwald, a o čtyři roky později, v roce 1957 Antonín Zápotocký, slavný pro své oznámení měnové reformy. 

Paragraf 72 "Ústavy 9. května" mluví o úmrtí doslova. "Zemře-li president nebo vzdá-li se své funkce ve volebním období anebo ztratí-li svůj úřad podle § 78, vykoná se volba nového presidenta na celé volební období. Národní shromáždění budiž k tomu cíli svoláno do 14 dnů," říká jasně. 

Komunisté do ústavy protlačili funkci "náměstka presidenta". "Dokud není nový president zvolen a nesloží slib, anebo je-li president zaneprázdněn nebo churav tak, že nemůže svůj úřad vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě, která může pověřit svého předsedu jednotlivými úkony; vrchní velitelství branné moci má v této době předseda vlády," píše se v ústavě. Pokud však byl prezident nemocen nebo zaneprázdněn déle než půl roku, mohlo Národní shromáždění zvolit náměstka, který vykonával úřad do té doby, dokud "překážka" nepominula.  

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman ústava čr Klement Gottwald John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) Pražský Hrad

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy