Páchal zlo a nikdy tady nebyl. Lázně Klimkovice odebraly Gottwaldovi čestné občanství

Lázeňské město Klimkovice odebralo čestné občanství komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi, které mu udělilo v roce 1948. O odebrání občanství rozhodli zastupitelé města. Novinářům to dnes řekla mluvčí radnice Ivana Gračková. Podobně letos v říjnu postupoval třeba i Krnov na Bruntálsku.

"Letos jsme si celou řadou akcí včetně setkání s pamětníky založení Občanského fóra v Klimkovicích připomínali třicáté výročí pádu totality. A shodli jsme se na tom, že je opravdu nejvyšší čas a také vhodná příležitost odebrat čestné občanství člověku, který napáchal dost zla," uvedl starosta Klimkovic Jaroslav Varga (Občané Klimkovic).

Podle klimkovického kronikáře Jiřího Pillicha město udělilo prezidentu Gottwaldovi čestné občanství začátkem prosince 1948, což dokládá i záznam v kronice. "Většina českých měst v jakémsi davovém šílenství postupovala stejně. Přitom Klement Gottwald neměl ke Klimkovicím žádný vztah, nikdy tady nebyl. Když jsme v souvislosti s 30. výročím sametové revoluce hovořili o demokracii a svobodě, tak bychom neměli mít v seznamu čestných občanů města člověka, který tu demokracii zjevně pošlapával," uvedl Pillich.

V seznamu čestných občanů města je nyní 20 osobností. Aktuálně jsou to podle kronikáře lidé, kteří si tuto poctu skutečně zaslouží. Naposledy bylo čestné občanství uděleno v roce 2015 u příležitosti 70. výročí osvobození poručíkovi Rudé armády Vasilijeviči Alexejeviči Staškovi, který byl ve svých dvaadvaceti letech se svou stíhačkou sestřelen nad Klimkovicemi během osvobozovacích bojů.

O rok později město obnovilo in memoriam čestné občanství někdejšímu pražskému primátorovi Petru Zenklovi, který se po druhé světové válce zasloužil o pomoc Klimkovicím.

V posledních letech byl Klement Gottwald zbaven čestného občanství v několika městech České republiky, například v Opavě. Gottwald byl hlavou státu pět let. Zemřel v roce 1953. Za jeho vlády se na počátku 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů. Vyneseno bylo přes 230 rozsudků smrti, přes 100.000 občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením.

Související

Klement Gottwald Rozhovor

Gottwald v prezidentském křesle nebyl jen zloduch ani zlomený člověk, kterému se rozpadají ideály, říká historik Lóži

Před 75 lety, 14. června 1948, se stal prezidentem republiky dlouholetý vůdce KSČ Klement Gottwald. Ačkoliv se traduje, že o funkci velmi stál, spíše se zdá, že v úřadu chtěl co nejdéle ponechat Edvarda Beneše, třebaže jako pouhou ceremoniální postavu, která by navenek dodávala legitimitu poúnorovému zřízení, upozorňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marián Lóži. Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se specializuje na dějiny KSČ v období stalinismu, rozebral nejen působení Gottwalda v čele státu, ale například i jeho roli v represích přelomu čtyřicátých a padesátých let, stejně jako okolnosti, které vynesly nemanželského syna z chudých poměrů do prezidentského křesla. Mimo jiné se domnívá, že upírat Gottwaldovi schopnosti - třebaže nesouhlasíme s hodnotami, které reprezentuje - je na škodu věci. 
Antonín Novotný, třetí komunistický prezident Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

Více souvisejících

Klement Gottwald Moravskoslezský kraj města

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu

Teror v německém Magdeburgu proběhl prakticky na den přesně osm let od brutálního teroristického útoku na vánočních trzích v Berlíně. Oproti několika případům z posledního měsíce – tentokrát už se německým bezpečnostním složkám tragédii zabránit nepodařilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy