Albert Einstein jak ho neznáte: Trpěl podivnou chorobou, vyučoval i v Praze

Již ve dvanácti letech měl Albert Einstein svou oblíbenou knihu o geometrii, kterou přečetl několikrát od začátku do konce. Matematika byla jeho oblíbenou volnočasovou zábavou, přes to ve škole neexceloval. Naopak. Učitelé si ztěžovali jeho rodičům, že mladý Albert Einstein se učí jen velmi obtížně a jeho svéhlavost byla špatným příkladem pro ostatní žáky. Na přelomu 19. a 20. století školy kladly velký důraz na výuku cizích jazyků, což dělalo budoucímu vědci značné problémy. Svůj sen stát se technikem, což si přál i jeho otec, si chtěl Einstein splnit na technologickém institutu v Curychu, ale přijímací zkoušky zvládl až na druhý pokus.  

Einstein chtěl ve své vášni pro vědu pokračovat i po absolutoriu vysoké školy, ovšem na švýcarských potažmo německých vysokých školách o něj nebyl zájem. Nakonec byl rád, že sehnal místo na patentovém úřadě, kde sice pracoval spíše jako úředník než vědec, ale práce příliš mnoho neměl a tak ve volných chvílích pracoval na svých přelomových objevech, jako byla kvantová teorie a teorie relativity.

Manželce se v Praze nelíbilo

První velká příležitost přišla překvapivě z Prahy. Mnohem slavnější fyzik Gustav Jauman místo odmítl, přestože měl dostat přednost před Einsteinem. Ješitně nabídkou pohrdl, jen proto, že se o novátorovi Einsteinovi v Praze vůbec uvažovalo. Einstein zde získal poprvé místo řádného profesora s ročním platem 8 872 korun. Týdně měl pět hodin přednášek a dvě hodiny cvičení pro zhruba 20 studentů, včetně dvou dívek. Nutno dodat, že Einstein vyučoval na německé části tehdy rozdělené univerzity. Einsteinův pobyt v Praze připomínají dvě pamětní desky.

První je na Staroměstském náměstí na domě U Bílého jednorožce, kde se měl setkat se spisovateli Maxem Brodem a Franzem Kafkou, druhá je v Lesnické ulici na Smíchově, kde Einstein bydlel. Jeho pracovní štace v Čechách, tehdy ještě součástí Rakouska-Uherska, skončila po 16. měsících. Příčina byla prostá, jeho manželce se v Praze nelíbilo a tak se slavný vědec vrátil do Curychu. Prahu pak navštívil ještě v roce 1921 a zájem o místo svého prvního akademického zaměstnání na plný úvazek neztratil ani v temnějších časech 2. poloviny 20. století. V roce 1950 poslal dopis Klementu Gottwaldovi s prosbou o milost pro Miladu Horákovou. Komunista Gottwald však slitování neměl.

Einsteinův účes? Mohla za něj genetická mutace

Dodnes je na fotografiích slavný vědec nepřehlédnutelný. Einsteinova vizuálně jedinečný vzhled tentokrát nemá nic společného s teorii relativity či kvantovou fyzikou. Génius trpěl tzv. syndromem neučesatelných vlasů, který byl příčinou podivného účesu roztržitého vědce.

Neupravený imidž v prudérních časech počátků 20. století rovněž nepomáhal Einsteinově problematické reputaci během jeho školních let. Syndrom způsobený genetickou mutací je nesmírně vzácný a dnes jim trpí pouhá stovka lidí na celé planetě. Je příznačné, že se pro ni vžil neformální název, Einsteinova nemoc a díky odkazu geniálního vědce již není takovým stigmatem, jako v dobách Einsteinových studií.