Říčany u Prahy odebraly čestné občanství prvnímu československému komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Rozhodli o tom zastupitelé, informovala dnes radnice na facebooku.
Podle starosty Davida Michaličky (Klidné město) před měsícem jeden ze zastupitelů navrhoval jmenovat čestným občanem Říčan ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
"Po kratší diskuzi nebyl návrh ani hlasován. Na základě tohoto podnětu však zastupitel za Klidné město Michal Anelt zadal úřadu prověřit všechny čestné občany našeho města. A zjistilo se, že vedle Tomáše Garrigua Masaryka je stále naším čestným občanem též komunistický prezident Klement Gottwald," uvedl Michalička. Zastupitelé následně minulý týden ve čtvrtek Gottwaldovi čestné občanství odebrali.
Prvního československého komunistického prezidenta zbavili v uplynulých letech čestného občanství v mnoha českých a moravských městech, mimo jiné ve Vyškově, pod nějž nyní patří Gottwaldovy rodné Dědice. Ve středních Čechách tak v minulosti učinili zastupitelé Kutné Hory, Dobříše na Příbramsku nebo Úval u Prahy.
Související
Gottwald v prezidentském křesle nebyl jen zloduch ani zlomený člověk, kterému se rozpadají ideály, říká historik Lóži
Před 75 lety, 14. června 1948, se stal prezidentem republiky dlouholetý vůdce KSČ Klement Gottwald. Ačkoliv se traduje, že o funkci velmi stál, spíše se zdá, že v úřadu chtěl co nejdéle ponechat Edvarda Beneše, třebaže jako pouhou ceremoniální postavu, která by navenek dodávala legitimitu poúnorovému zřízení, upozorňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marián Lóži. Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se specializuje na dějiny KSČ v období stalinismu, rozebral nejen působení Gottwalda v čele státu, ale například i jeho roli v represích přelomu čtyřicátých a padesátých let, stejně jako okolnosti, které vynesly nemanželského syna z chudých poměrů do prezidentského křesla. Mimo jiné se domnívá, že upírat Gottwaldovi schopnosti - třebaže nesouhlasíme s hodnotami, které reprezentuje - je na škodu věci.
Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil
Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k úternímu telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Potvrdil, že Rusové souhlasili s přerušením útoků na ukrajinskou energetiku. Trump také nezapomněl prohlásit, že za jeho vlády by válka na Ukrajině nikdy nezačala.
před 1 hodinou
EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Evropská unie musí do roku 2030 posílit svou obrannou autonomii a koordinovat nákupy zbraní, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní svět čelí narůstajícím bezpečnostním hrozbám a Evropa se již nemůže spoléhat na Spojené státy, které se stále více soustředí na oblast Indo-Pacifiku.
Aktualizováno před 2 hodinami
Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.
před 3 hodinami
Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, co si myslí o obnoveném konfliktu v Pásmu Gazy a jeho propojení s americkými akcemi proti jemenským Husíjům. „Obnovený konflikt v Gaze není překvapivý,“ sdělil.
před 4 hodinami
Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.
Aktualizováno před 5 hodinami
Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem
Dlouho očekávaný telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem začal, potvrdil serveru BBC vysoký představitel Bílého domu.
před 5 hodinami
Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval
Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.
před 6 hodinami
Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
Čínská státní média oslavují rozhodnutí Donalda Trumpa snížit veřejné financování mediálních organizací Hlas Ameriky - Voice of America (VOA) a Radio Free Asia (RFA), které se dlouhodobě zaměřují na zpravodajství z autoritářských režimů.
před 7 hodinami
Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
Jeden ze zakládajících členů Občanské demokratické strany (ODS) a místostarosta Prahy 8 Martin Cibulka oznámil svou rezignaci. Svůj odchod z funkce doprovodil ostrou kritikou současného vedení strany a premiéra Petra Fialy, kterému v otevřeném dopise doporučil, aby rovněž odstoupil.
před 7 hodinami
Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
Trumpova administrativa opustila tradiční alianční politiku ve prospěch jednostranného a transakčního přístupu k mezinárodním vztahům. Tento krok by mohl podle analýzy webu Defense One znamenat konec režimu nešíření jaderných zbraní.
před 8 hodinami
Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.
před 8 hodinami
Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.
před 8 hodinami
Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dnešním klíčovým telefonátem mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem obvinil ruského prezidenta z úmyslného protahování války.
před 10 hodinami
Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý oznámil, že telefonický rozhovor mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem se uskuteční dnes mezi 14:00 a 16:00 SEČ. Délka hovoru není podle BBC omezená.
před 10 hodinami
Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
Čínský automobilový gigant BYD v pondělí odhalil nový nabíjecí systém, který slibuje nabití elektromobilu za pouhých pět minut na dojezd až 400 kilometrů. Tento technologický průlom přichází v době, kdy se konkurence na největším automobilovém trhu světa zostřuje a BYD dále upevňuje svůj náskok před rivaly, včetně Tesly.
před 10 hodinami
Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
V Pásmu Gazy znovu zuří válka. Izrael podnikl útok na zdevastované území, kde za poslední dva roky zemřely desítky tisíc lidí. Mírové řešení je v nedohlednu, světová veřejnost je rozdělená a odpor vůči izraelské agresi minimální. Zatímco protesty proti izraelským akcím sílí, mezinárodní scéna zůstává paralyzovaná a konflikt pokračuje.
před 11 hodinami
Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje možnost oficiálního uznání ukrajinského poloostrova Krym jako součásti Ruské federace v rámci budoucí dohody o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedl server Semafor.
před 11 hodinami
Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.
před 12 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci
Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.
před 13 hodinami
Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí
Izraelské letectvo v noci na dnešek podniklo nejintenzivnější letecké údery na pásmo Gazy od 19. ledna, kdy začalo platit příměří. Svědci uvedli, že ostřelování začalo dělostřelectvem v severozápadní části Gazy, než se do akce zapojilo více než 20 izraelských stíhacích letounů, které zaútočily na cíle v Gaze, Rafáhu a Chán Júnisu.
Zdroj: Libor Novák