Velkou válku, jak je první světový konflikt známý v Anglii, nepřipomínají pouze pomníky s výčtem padlých, ale také tzv. thankful villages. Označení by se dalo přeložit jako vděčné vesnice. Všichni naverbovaní vojáci, kteří z těchto vesnic vyrazili na frontu se všichni vrátili živí.
Světová válka byla brutálním konfliktem, který se podepsal takřka na všech přeživších. Skoro v každé rodině byl nějaký příbuzný mezi padlými. Využití moderních válečných technologií, bojových plynů a řádění epidemií nejrůznějších nemocí rozmáhajících se v zákopech ve velkém vedlo k monstróznímu množství obětí na životech. V několika malých vesnicích na anglickém venkově se však na brance usmála štěstěna. Všichni odvedení se vrátili živí.
V zapadlé vesnici Hunstanworth, kde dnes žije přibližně dvě stovky obyvatel, byli na začátku velké války odvedeni bratři Makepeace a Joshua. První byl dvakrát postřelen, přežil i chřipkovou epidemii, která má na svědomí milióny obětí. Mladší Joshua byl zasažen úlomkem granátového šrapnelu. Kovový předmět pak měl v noze až do konce života. Do války byli odvedeni společně s dalšími pěti vesničany s Hunstaworthu. Všichni se však nakonec vrátili z války zpět, přestože jejich zdravotní stav byl nezáviděníhodný.
Jenže jak už to mezi lidmi bývá, pokud má někdo štěstí, nemůže uniknout bez trestu. Platí to i v souvislosti s tak velkou tragédií, jakou byla první světová válka. Pro usedlíky v sousedících vesnicích, kde ztratili řadu svých sousedů, byli obyvatelé vděčných vesnic v jejich očích zostuzeni tím, že nepoložili žádnou oběť na oltář boje proti nepřátelům. Obyvatelé ostatních vesnic měli dlouhá desetiletí pocit, že si užívali míru, aniž by zaplatili nejvyšší cenu, která k míru vedla.
Britští historikové se za pomocí matematiků pokusili spočítat, kolika vesnicím se poštěstilo vyváznout bez ztrát na životech svých obyvatel. Napočítali jich pouze 22. Zajímavé je, že se jim nepodařilo identifikovat žádnou takovou vesnici ve Skotsku ani v Severním Irsku. Ze statistik dále vyšlo, že největší počet navrátilců z jednoho místa beze ztrát byl 59 v případě vesnice Arkholme, v níž tehdy žilo 320 vesničanů.
Naštěstí se dnes jedná již jen o historii a pozoruhodnou připomínku jedné z největších tragédií lidské civilizace.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
I. světová válka , Anglie , válka , historie
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 2 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 4 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 5 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
včera
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
včera
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
včera
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
včera
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
včera
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Zdroj: Libor Novák