17. listopad jako inspirace pro řecké anarchisty. Před 45 lety řečtí studenti bojovali proti vojenskému režimu

Studentské revoluce 17. listopadu nepobíhaly pouze v Československu. Mezinárodní den studentstva se stal příležitostí pro odpor vůči vládnímu režimu i v Řecku. Před 45 lety zde proběhly velké studentské protesty, které skončily jejich potlačením tanky. 17. listopad je od té doby symbolem pro řecké anarchisty.

V roce 1967 provedla skupina vojenských důstojníků v Řecku vojenský převrat, při kterém sesadila legitimně zvolenou vládu. O svržení nového režimu se pokusil král Konstantin II., jeho pokus ale neuspěl a byl přinucen abdikovat. Vlády se chopil jeden z důstojníků, plukovník Georgios Papadopulos, který se prohlásil za regenta a vyhlásil Řecko republikou.

Vojenská junta velmi tvrdě jednala se svými odpůrci z řad liberálů a komunistů, které pronásledovala, zavírala je do internačních táborů či je nechávala deportovat pryč ze země. Režim taktéž nepodporoval studentské volby na univerzitách a prosazoval do vedení studentských unií vlastní osoby. Toto všechno vedlo k vytvoření zvláště palčivého odporu vůči juntě mezi studentstvem řeckých univerzit.

V roce 1970 se student geologie, Kostas Georgakis, rozhodl na protest proti režimu spáchat sebevraždu. Jeho smrt měla podobně mobilizační a symbolický efekt jako smrt Jana Palacha či Jana Opletala, samotné studentské protesty vypukly ale až o něco později, v roce 1973. 13 února 1973 junta poslala na univerzitu v Athénách policii, aby zrušila stávku studentů. Junta tím porušila dosavadní pravidlo, že univerzitní půda je státem nedotknutelná. 11 studentů bylo zatčeno.

V reakci na tuto událost asi 4000 studentů obsadilo Právnickou fakultou Athénské univerzity v centru města a požadovalo zrušení zákona na povinný vojenský odvod, kvůli kterému muselo do armády narukovat okolo 88 -„podvratných mladíků“ - studentů. Policie proti nim brutálně zasáhla. Zabarikádování studentů práva je považována za první vlaštovku masivních studentských demonstrací, ke kterým došlo později.

Tyto demonstrace odstartovalo shromažďování studentů za účelem protestu proti režimu na Athénská polytechnické škole 14. listopadu. Studenti zprovoznili nezávislé rádio, jehož prostřednictvím šířili revoluční myšlenky. Režim se rozhodl s nimi zatočit a 17.listopadu poslal na univerzitu tanky.

Studenti začali s juntou jednat o možnosti mírumilovného vzdání se. Armáda jim dala patnáct minut na evakuaci. Nicméně, nakonec nečekala ani deset minut a vtrhla do budovy. Rozdrtila bránu kampusu a nechala policisty, aby utíkající studenty tvrdě bili obušky. Výsledkem bylo asi 34 mrtvých studentů, ačkoliv se hovoří o ještě větším čísle. Vláda tvrdila, že nikdo nebyl zabit uvnitř kampusu.

Povstání jen potvrdilo a dovršilo vysokou neoblíbenost vlády u většiny řeckého obyvatelstva, které těžce neslo ekonomické potíže, k nimž došlo díky mezinárodní izolaci země. Papadopulos se pokoušel získat si přízeň veřejnosti liberalizačními kroky, ty však rozčílily jednoho ze strůjců převratu 1967, Dimitriose Ioannidise, který vedl nejtvrdší křídlo vojenské junty. Ioannidis jen několik dní po studentské revoluci, 25. listopadu, uskutečnil další převrat a chopil se moci. Jeho vláda byla ještě tyranštější než vláda předchozí vojenské junty.

Ioannidis využil nabyté moci k tomu, aby uskutečnil vojenský převrat na Kypru a připojil ostrov k Řecku, kam podle něj vždy patřil. Jeho kroky ale daly záminku Turkům, kteří Řeky z Kypru vyhnali. Vojenská porážka a z ní vyplývající ponížení zpečetily Ioannidisův osud. Byl zatčen a souzen za velezradu, rebelii a též za masakr na Athénské polytechnické škole. Trest smrti mu byl zmírněn na doživotní vězení, kde strávil zbylých 35 let.

17. listopad jako vzor pro řecké anarchisty

Po rozpadu pravicové diktatury se k moci dostala řecká levice, včetně komunistické strany. Ta nechávala slavit 17. listopad jako připomínku boje levice s pravicí. Tato interpretace události je v Řecku dodnes živá. Řečtí anarchisté často využívají oslav k demonstracím před americkou ambasádou. CIA totiž podporovala v rámci studené války vojenský režim jakožto hráz proti komunismu. Toto jednání později ostře odsoudil americký prezident Bill Clinton, podle něhož se to neslučovalo s americkým důrazem na demokracii.

K 17.listopadu se hlásila teroristická skupina Hnutí 17. listopadu. Její příslušníci byli v roce 2003 odsouzeni k doživotí. Skupina měla mít na svědomí okolo 2500 trestných činů, např. bankovních loupeží či vražd amerických, britských a tureckých diplomatů.

Související

Více souvisejících

17. listopad Řecko Anarchisté Demonstrace studenti

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Žhavá láva

Indonéská sopka vychrlila sloupec popela. V ohrožení jsou oblíbené turistické destinace

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki na ostrově Flores v úterý vychrlila sloup popela do výšky 11 kilometrů. Úřady vyhlásily nejvyšší stupeň pohotovosti a varovaly turisty, aby se oblasti vyhnuli. Erupce narušila desítky letů na Bali a zasáhla přes tisíc cestovatelů. Dopady mohou pocítit i čeští turisté, pro které je Indonésie stále oblíbenější destinací.

před 42 minutami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj letěl tisíce kilometrů za Trumpem. Ten schůzku na poslední chvíli zrušil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj absolvoval tisíce kilometrů dlouhý let do kanadského Banffu, kde se účastnil summitu skupiny G7. Jeho hlavním cílem bylo setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. To se však neuskutečnilo – Trump se totiž rozhodl summit předčasně opustit kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem. Odjezd oznámil nečekaně krátce před plánovaným jednáním se Zelenským. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Obavy z rozšíření konfliktu: Írán by mohl zaútočit na USA a vtáhnout je do války, varuje bývalý velvyslanec

Bývalý izraelský velvyslanec v USA Michael Oren varoval, že Írán by mohl záměrně zaútočit na americké cíle, aby zatáhl Spojené státy do probíhající války mezi Izraelem a Teheránem. Ve vysílání stanice BBC Radio 4 Oren uvedl, že by Írán mohl napadnout americkou loď nebo základnu, čímž by přinutil prezidenta USA Donalda Trumpa k vojenské reakci.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump je pod tlakem. Americká intervence v Íránu by vážně ohrozila celý region – opět

Rostoucí tlak izraelských spojenců přibližuje amerického prezidenta Donalda Trumpa k rozhodnutí udeřit na íránský jaderný program. Americká operace by ale nemusela vést k vítězství, nýbrž ke zhroucení íránského režimu – a tím i k hluboké destabilizaci regionu. Hrozil by kolaps státu, občanská válka, boj o jaderné technologie i masová migrace. Zasáhnout může být lákavé, ustát důsledky mnohem méně.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Čeští hráči do 21 let nestačili ani na Německo. Na Euru skončí už ve skupině

Dva zápasy na turnaji a konec. Čeští reprezentanti do 21 let si stejně jako na posledním evropském šampionátu této věkové kategorie ani tentokrát nezahrají vyřazovací fázi. Po Anglii, se kterou svěřenci kouče Jana Suchopárka, prohráli 1:3, v neděli nestačili na Němce, se kterými prohráli pro změnu 2:4. Oproti zmíněnému úvodnímu duelu s Anglií však proti Německu nezopakovali sympatický nebojácný výkon, ve druhém vystoupení na Euru byli naopak do 60. minuty pod tlakem a dopředu se moc nedostávali.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Izraelské stíhačky útočily na klíčové íránské továrny. Teherán odpověděl salvou hypersonických Fatahů

Izrael v noci zasáhl až dvacet vojenských cílů v oblasti Teheránu, včetně závodů na výrobu raket a odstředivek. Írán odpověděl salvou hypersonických raket Fatah-1 na Tel Aviv. Situace rychle eskaluje, počet obětí roste. Spojené státy uzavřely ambasádu v Jeruzalémě a zvažují další kroky. Donald Trump vyzývá k evakuaci Teheránu, ale zároveň naznačuje možnost dohody. 

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump znovu prodlužuje životnost TikToku v USA

Populární sociální síť TikTok dostane ve Spojených státech amerických další tři měsíce života. Americký prezident Donald Trump je již rozhodnutý, že potřetí od návratu do Bílého domu prodlouží lhůtu na uskutečnění prodeje platformy. Pokud by k transakci nedošlo, hrozí TikToku zákaz.

před 9 hodinami

včera

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

včera

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

včera

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

včera

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem

Ruský tajemník bezpečnostní rady Sergej Šojgu dorazil 17. června do Severní Koreje na "zvláštní misi" pověřenou osobně prezidentem Vladimirem Putinem. Informaci přinesla ruská státní agentura TASS s odkazem na svého zpravodaje přímo na místě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy