Spojené státy jsou stále vojenskou mocností číslo jedna. Na obranu vydávají více peněz, než sedm následujících států dohromady. I s tímto masivním rozpočtem se však Američané několikrát nepříjemně spálili. Zde je pět konfliktů, ve kterých se Spojeným státům vojenská účast příliš nevyplatila.
USA dnes vydávají na svou obranu zhruba 3,1% HDP. Ekonomika Spojených států přitom dosahuje hodnoty více jak 19 bilionů dolarů a díky tomu disponuje americká armáda více jak 600 miliardami dolarů. Pro příští rok chce prezident Donald Trump rozpočet navýšit na zhruba 680 miliard.
Server The National Interest nicméně zmiňuje pět konfliktů, které ani s takovouto materiální a technologickou převahou nedopadly pro USA příliš dobře. Společným jmenovatelem těchto operací jsou povětšinou nejasně nastavené nebo těžko dosažitelné cíle.
Válka ve Vietnamu (1962-1975) již navždy zůstane bolavým místem americké historie. Konflikt, který pro americkou armádu začal jako poradenská mise, se postupně transformoval ve vlekoucí se boje, na jejichž konci bylo 58 000 mrtvých Američanů. Ztráty na straně obou rozdělených Vietnamů šly do milionů. Cílem Washingtonu v této, kdysi málokterému Američanovi známé, zemi bylo zabránit komunistům v převzetí moci v Jižním Vietnamu.
V době probíhající studené války se USA obávaly dominového efektu, který by mohl pod komunistickou nadvládu dostat celou jihovýchodní Asii. Američané přitom nechtěli obsadit severní Vietnam, pouze udržet status quo. Takový cíl však bylo téměř nemožné splnit. Odhodlaní partyzáni, navíc podporovaní Severním Vietnamem, Čínou a částečně i Sovětským svazem, nakonec vyhráli. Veřejné mínění v USA nebylo nakloněno dalšímu pokračování války a Richard Nixon vojáky ze země stáhl.
V roce 1982 vyslali Američané své vojáky do Libanonu. Tam probíhala nepřehledná válka s mnoha domácími i zahraničními aktéry a prezident Reagan se rozhodl připojit k mezinárodním mírovým silám, které měly situaci v zemi pomoci stabilizovat. Cílem mise bylo „posílit schopnosti libanonské vlády kontrolovat, spravovat a bránit její suverénní teritorium.“
Válka v Libanonu bývá někdy pro svou složitost připodobňována k současnému konfliktu v Sýrii. Vedle zahraničních aktérů, jako byla Sýrie nebo Izrael, se v tomto sektářsko-mocenském zápasu angažovalo široké spektrum různých bojůvek a skupin. V roce 1983 bombové útoky na americké cíle v Bejrútu zabily mnoho lidí. Nejničivější byl útok na kasárna mariňáků, při kterém zemřelo 241 Američanů. Nedlouho poté Washington svoje vojáky ze země začal stahovat.
Když v roce 2003 vyslaly Spojené státy svoje vojáky do Iráku, podařilo se jim poměrně záhy dosáhnout prvního cíle mise. Režim Saddáma Husajna padl a Američané vcelku rychle obsadili celou zemi. Větší problémy však přišly se snahou transformovat Irák ve stát se západním modelem demokracie. Naivita a nedomyšlené chyby, jako bylo třeba úplné rozpuštění původní irácké armády, přispěly ke zhoršení situace.
Některé kořeny problémů, jako třeba sektářské rozdělení společnosti, nicméně nemohli Američané příliš ovlivnit. Zemi postupně opanovalo sunnitské i šíitské násilí a Washington musel věnovat značné prostředky na aspoň částečnou stabilizaci situace. Válka v Iráku byla ve společnosti čím dál nepopulárnější a narůstající ztráty i rostoucí výdaje donutily Američany hledat východisko ve stažení vojáků ze země. Studie, kterou National Interest zmiňuje, vyčíslila náklady americké přítomnosti v Iráku na 822 miliard dolarů. V roce 2011 se Spojené státy stáhly, expanze Islámského státu po roce 2014 je však donutila vyslat do země nové síly.
Další nepovedenou operací byla Libye v roce 2011. Spojené státy a Severoatlantická aliance zde v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN zakročily proti Muammaru Kaddáfímu. Mandát, který se však vztahoval pouze na ochranu civilistů před státním násilím, byl brzy překročen a povstalci Kaddáfího, s podporou aliance, svrhli. Od té doby se země zmítá v nepokojích a bojích mezi znesvářenými skupinami. V roce 2012 zde byl při útoku islamistů zabit americký diplomat Christopher Stevens. Libye má sice mezinárodně uznanou vládu, ta však nemá kontrolu nad větší částí země.
Afghánistán je posledním příkladem situace, kdy nejasné plány mohou vést k zdlouhavému zabřednutí v nepříjemném konfliktu. Spojené státy reagovaly invazí do země na teroristické útoky z 11. září 2001. Cílem bylo dopadnout nebo zlikvidovat teroristy z Al-Káidy, kteří se v zemi skrývali. Podobně jako v Iráku, i zde první fáze operace probíhala poměrně rychle a úspěšně. Nepodařilo se však dopadnout Bin Ládina a Američané se rozhodli v zemi zůstat a zajistit zde vznik centralizovaného, demokratického státu západního stylu.
Dnes, o 17 let později se stále nedaří situaci v zemi stabilizovat. Místní vláda je závislá na zahraniční pomoci a zemi sžírá korupce a další problémy. Spojené státy mají v Afghánistánu stále dislokováno 14 000 vojáků, Talibán je však opět na vzestupu. Jen od roku 2015 zde při bojích a útocích zemřelo 30 000 afghánských vojáků a policistů.
Související
Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News
Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti
Americká armáda (U.S. ARMY) , Afghanistán , vietnam , Irák , Libye
Aktuálně se děje
včera
Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc
včera
Ceny másla řeší ÚOHS. Fiala se pustil do Babiše, ten označil premiéra za klauna
včera
Nové ohnisko ptačí chřipky. Testy ho potvrdily na Klatovsku
včera
Klimatické konference ztrácí smysl? Aktivisté upozornili na zásadní problém
včera
Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací
včera
Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi
včera
Metro na lince B odpoledne nejezdilo
včera
Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál
včera
Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových
včera
Severní Korea jde s dobou. Kim nařídil masovou výrobu útočných dronů
včera
Nehoda u Málkova uzavřela silnici. Havaroval kamion s krevní plazmou
včera
Trumpova skepse se šíří. USA už nejsou jediné, kdo mohou vystoupit z Pařížské klimatické dohody
Aktualizováno včera
Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest
včera
COP narazil na zásadní problém. Státy se bojí Číny, historický statut ji zbavuje odpovědnosti
včera
Zvířata požírají mrtvá těla na ulicích. Situace v Gaze je nadmíru kritická
včera
„Tohle je řešení“. Trump si na post generálního prokurátora vybral Gaetze, který obdivuje salvadorského diktátora
včera
Země je v kritickém stavu. Klimatické konference jsou málo, na boj se změnami počasí nestačí, varují experti
včera
BBC: Trump stihl během pouhého týdne od voleb šokovat Washington i celý svět
včera
COP29 se změnil v prezidentskou one man show. Alijev přítomným vyráží dech
včera
Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti
Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák