Počátkem prosince roku 1936 se Hitlerjugend (HJ) zákonem stala oficiální výchovnou organizací nacistické třetí říše. V té době už měla za sebou desetiletou historii, po celou dobu byla ale realita ve skutečnosti jiná, než jak ji Německo navenek popisovalo.
Hitlerjugend byla druhou nejstarší nacistickou organizací po Sturmabteilung – SA. Založil ji v roce 1922 osmnáctiletý Gustav Adolf Lenk, který přesvědčil Adolfa Hitlera o tom, že NSDAP by měla mít organizovanou sekci pro mladé.
Hitler s nápadem souhlasil a strana zřídila Svaz mládeže při Nacionálně socialistické německé dělnické straně. Organizace ale byla po Mnichovském pivním puči (1923) rozpuštěna.
K obnovení organizace došlo pod názvem Hitler-Jugend, Bund der Deutschen Arbeiterjugend (Hitlerova mládež, Svaz německé pracující mládeže) v roce 1926.
Dobové filmy a fotografie vykreslovaly její náplň jako sport, přírodu, stanování, táborové ohně či zpěv písní. Zejména ve válečných letech byla však realita zcela jiná - členství v HJ zahrnovalo spíše přísnou politickou výchovu, předvojenský výcvik a dril.
Většina mladých se ale do HJ (zahrnující vedle stejnojmenné organizace pro chlapce mezi 14 a 18 lety i Bund Deutscher Mädel pro dívky v témže věku a dvě odnože pro mladší děti od 10 do 14 let) přihlásila dobrovolně.
Mnohým tehdy poskytla únik před neutěšenou všední realitou, případně z dosahu přísné rodičovské výchovy. HJ však ani zdaleka nebyla tak neškodná. Fungovala jako účinný nástroj k ovládnutí a indoktrinaci nastupující generace.
Chlapci se v ní měnili v loajální a disciplinované bojovníky, dívky pak v pokorné strážkyně rodinného krbu a "dodavatelky" dalších vojáků. Všem pak byla vštěpována zvrácená dogmata o nadřazenosti nordické rasy a nutnosti očistit národní společenství od "nepřátelských elementů", zejména židů.
Zkušenost se členstvím v HJ poznamenala celou generaci německých dětí, včetně řady pozdějších představitelů veřejného života - papeže Benedikta XVI., nositele Nobelovy ceny za literaturu Güntera Grasse či dlouholetého ministra zahraničí SRN Hanse-Dietricha Genschera.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
II. světová válka , nacisté , Hitlerjugend
Aktuálně se děje
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
včera
Počasí bude i o víkendu nadále jarní
26. února 2026 21:28
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
26. února 2026 20:17
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Zdroj: Libor Novák