Konec starého světa - i tak se dá nazvat začátek 20. století. Události, které se tehdy odehrály, byly často důsledkem dlouhodobějších procesů, stejně tak důsledky těchto „dávných“ událostí vnímáme i my dnes. Starý svět představovala monarchie, buržoazie a kolonialismus, zatímco nový se rýsoval v ideálu národního cítění a svobody, průmyslového a technologického progresu. V českých zemích byly tyto pocity stejné, kdy se starý svět v podobě habsburské monarchie a bohaté šlechty rozplýval v obraze nového světa mladé republiky a demokracie.
České země za sebou mají dlouhý historický vývoj. Jen za poslední tisíciletí zde bylo knížectví, království a následně monarchie, která pod tvrdou rukou Habsburků trvala až do roku 1918. Nedávno probíhající oslavy vzniku Československé republiky a začátku nové éry, coby demokratické země, trochu zastínily i určité nešvary a nespravedlnosti té doby. Ty se dotkly především šlechty.
Šlechta přitom neodmyslitelně patřila k vývoji českého státu, ať už v roli velmožů, kteří ještě ve 12. století hráli důležitou roli při udržování rovnováhy v české politice, tak i později, kdy šlechta představovala důležitou oporu, ale i protipól královské moci. Novověk šlechtě přinesl především možnost hospodařit a podnikat, což byl rys, který se s šlechtou „nové éry“ nesl až do 20. století. Mnohá panství disponovala celou řadou podniků, ať už se jednalo o pivovary, lihovary, cukrovary, sklárny, doly či různé manufaktury a vodní a lesní hospodářství.
V rámci toho byla určitá panství dosti soběstačná a vytvářela na první dojem jakýsi stát ve státě. Takový příklad představovalo například jihočeské panství Schwarzenbergů či moravské panství Lichtenštejnů. Lidem se tu však žilo dobře. Pracovní i finanční podmínky byly více než dobré, vztah pána k zaměstnancům byl vlídný. Existoval zde už i jakýsi systém pojištění. To vše byl mnohdy vzor pro nový, nastupující stát, který zde ovšem viděl potenciální nebezpečí a především často vnímal šlechtu jako přežitek starého světa.
Kroky proti šlechtě tak začaly již nedlouho po vzniku republiky v roce 1919, kdy na základě pozemkové reformy přišla šlechta o značnou část svých pozemků, ať už se jednalo o pole, lesy, ale i statky a další nemovitosti, což značně snižovalo výnosnost panství. Někteří následně byli nuceni odprodat další část svých pozemků či majetků, jelikož jej nedokázali v rámci okleštěných finančních příjmů spravovat.
V některých případech došlo k převodu daného majetku na stát za symbolickou jednu korunu či věnováním. Přesto určitý boj proti šlechtě pokračoval. V roce 1920 byl zrušen šlechtický titul a jeho užívání bylo zakázáno, následně i pod hrozbou trestu. Přesto k tomuto porušování během první republiky docházelo. Ke zpřísnění došlo v roce 1936, kdy bylo zakázáno i užívání erbu.
Určitou výjimku tvoří doba protektorátu, kdy byla platnost titulů obnovena. Po druhé světové válce začalo platit opět původní znění bez zavedení sankcí. Přišly ovšem jiné, razantnější kroky. Velká část šlechty přišla o majetek po roce 1945 na základě Benešových dekretů. Tento akt byl brán jako odveta vůči kolaborující šlechtě s německým občanstvím. Ovšem i tam, kde nepomohly všeobecné zákony, si tehdejší vláda našla cestu.
Řeč je o neblaze známém zákonu Lex Schwarzenberg z roku 1947. Šlo de facto o speciální právní normu, vydanou předem proti jedinému rodu – Schwarzenbergů. Cílem bylo zabavit značnou část jejich majetků. Schwarzenbergové stejně jako většina české šlechty přitom nekolaborovali, ba naopak, a měli též české občanství. Přesto tento zavádějící zákon podpořili nejen komunisté, ale i ostatní demokratické strany.
Další zkáza, tentokrát finální, přišla po únoru roku 1948. Po tomto roce, především v 50. letech, docházelo k plošnému zestátňování mimo jiné též šlechtických pozemků a majetků. Mnohé rody odešly do zahraničí. Ještě po roce 1945 zde bylo asi 200 šlechtických rodin, po roce 1948 už jen 40. Jejich členové začali pracovat a bydlet jako ostatní lid, mnohdy ještě v tvrdších podmínkách. Často se dostávali do dolů nebo na jiné méně kvalifikované práce, jelikož s jejich zaměstnáním mohl mít zaměstnavatel problém. Známý je i případ na Českém Šternberku, kde ještě včera místní milostpán byl druhý den průvodce na státním hradě.
Další zlom nastal až po listopadu roku 1989, respektive během 90. let, kdy se do českých zemí opět vrátila demokracie. Status šlechty už nikdy nebyl obnoven tak, jako býval před rokem 1918, ovšem alespoň byly z větší části urovnány křivdy minulého režimu. Mezi rody dávné šlechty u nás dodnes najdeme rodinné příslušníky například Lobkoviců, Kinských, Kolovratů, Schwarzenbergů, Šternberků, Colloredo-Mannsfeldů či Černínů.
Související
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
historie , Československo , politika , Hrad Český Šternberk
Aktuálně se děje
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
včera
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
včera
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
V Česku hrozí během probíhajícího víkendu výskyt bouřek. Meteorologové upozornili, že ačkoliv se to stává málokdy, tak předpověď na neděli je jasnější, než na sobotu. Bouřky každopádně hrozí dnes i zítra.
Zdroj: Jan Hrabě