Před více než 80 lety vyvrcholila nejkrutější fáze masového vyvražďování politických a třídních nepřátel sovětského režimu. Stalo se tak, když 30. července 1937, podepsal tehdejší lidový komisař vnitra Sovětského svazu Nikolaj Ježov rozkaz číslo 00447.
Nařízení 00447 se začalo uplatňovat 5. srpna 1937. Oficiálně se represe měly týkat „bývalých kulaků, kriminálníků a dalších antisovětských elementů", dotkly se ale také mnoha intelektuálů, spisovatelů a umělců.
Svým nařízením sovětský diktátor Josif Stalin zavedl systém takzvané „trojky", kdy místní hodnostáři získali pravomoci rozhodovat o osudu údajných nepřátel režimu. Šéf místní tajné policie (NKVD), tajemník místního výboru komunistické strany a oblastní prokurátor mohli nově odsoudit bez soudu k dlouholetému vězení nebo k smrti bývalé kulaky, bělogvardějce, carské funkcionáře, zástupce církví či údajné špiony. Perzekuce se měla týkat i jejich rodinných příslušníků.
Rozkaz 00447 předpokládal dva druhy trestů: internaci v táborech či vězeních na dobu osmi až deseti let nebo popravu. Pro každý region a republiku byly dokonce stanoveny kvóty.
Stalin represe rozpoutal naplno už v roce 1934 po 17. sjezdu komunistické strany, kdy při tajné volbě generálního tajemníka dostal populární Sergej Kirov více hlasů než on. Stalin to tak nenechal a výsledky voleb zmanipuloval.
Ze 139 členů a kandidátů ústředního výboru zvolených na tomto sjezdu jich bylo později 98 zastřeleno; stejnou čistku provedl Stalin i mezi hlasujícími delegáty tohoto „sjezdu vítězů". Ve stejném roce byl zabit Kirov, na jehož vraždě se Stalin podle historiků nesporně podílel a jehož smrti využil i k likvidaci protivníků, možných nositelů odlišných názorů, ale hlavně k vytvoření atmosféry strachu.
Symbolem Stalinských „čistek" se kromě rozkazu 00447 staly hlavně tři takzvané moskevské procesy s údajnými nepřáteli státu. Podle odtajněných sovětských archivů zatkla NKVD během let 1937 a 1938 asi 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680.000 zastřeleno. Podle některých odhadů byl počet obětí "čistek" ještě vyšší. Odhady počtu obětí celé Stalinovy hrůzovlády se pohybují od deseti až do 40 milionů.
Související
Velká důlní tragédie před 65 lety. Zahynulo přes 100 horníků
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
Aktuálně se děje
včera
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
včera
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
včera
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
včera
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
včera
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
včera
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
včera
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
včera
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
včera
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
včera
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
včera
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
včera
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
včera
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
včera
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
včera
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
včera
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
včera
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
včera
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
10. července 2026 21:36
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
10. července 2026 20:27
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák