Nový objev ukazuje, jak blízko byli nacisté k úspěšnému jadernému programu. Proč to nevyšlo?

V létě 2013 získali Timothy Koeth a Miriam Hiebertová, profesor a doktorandka na katedře materiálových věd a inženýrství na University of Maryland v College Park „dar“. Jednalo se o krychli 2 kilogramů uranu vylisovaného do bloku o rozměrech pouhých 5 centimetrů, která byla vzata z „reaktoru, který se Hitler pokoušel vybudovat.“

Koeh a Hiebertová zjistili, že krychle pochází z jaderného reaktoru B-VIII, který zkonstruovala „berlínská" skupina jaderných vědců v jeskyni pod městem Haigerloch vedená respektovaným fyzikem Wernerem Heisenbergem, který jako první sestavil matematický model atomu pomocí maticového výpočtu.

Heisenbergův osmý pokus o jaderný reaktor v roce 1944 sestával z 644 těchto kostek. Jeho konfigurace byla nejúspěšnějším krokem Němců k získání vlastního funkčního jaderného programu. Nicméně, Heisenbergovi se nepodařilo dosáhnout udržitelného kritického reaktoru.

Spojenci o tomto pokusu se dozvěděli prostřednictvím projektu Alsos. Jednalo se o tajnou misi vědců a vojáků s cílem zjistit, jak dalece Němci postoupili ve svém vědeckém projektu. K misi dal podnět generálporučík Leslie Groves, vedoucí projektu Manhattan.

Jak se Spojenci dostávali stále blíž k Německu, němečtí vědci začali se rychle zbavovat stop. Krychle uranu byly zakopány v blízkém poli a některé významné dokumenty byly ukryty do latríny. Později, v roce 1945, zajatí vědci však vyzradili, kde je co ukryto. Krychle uranu byly vykopány a převezeny do USA.

Američané zjistili, že Heisenberg byl na správné cestě, co se týče utvoření nukleárního reaktoru, chyběl mu však dostatek uranu. Doposud se předpokládalo, že Němci jej prostě neměli k dispozici. Koeth však zjistil v odtajněných dokumentech v Národním archivu Spojených států amerických, že v Německu bylo dalších 400 krychlí podobného typu a tvaru, jaké měl Heisenberg, použité v později opuštěném experimentu vedeného Kurt Diebnerem ze skupiny Gottow. Pokud by je Heisenberg měl k dispozici mohlo se mu podařit vytvořit funkční nukleární reaktor.

Proč se tak nestalo? Podle Physics Today odpověď je dána odlišným postupem Němců. Na rozdíl od USA, kde skupiny nukleárních vědců pracovaly pod jedním vedením Grovese na centralizovaném projektu, v případě německého jaderného programu na něm pracovaly tři soupeřící skupiny vědců známých podle jména místa, kde experimenty probíhaly – Berlín, Gottow a Lipsko.

Ačkoliv Němci začali s jaderným programem o dva roky dříve než Američané, díky řevnivosti, nedostatku vzájemné spolupráce a řevnivému boji nad omezenými zdroji byli o dost pozadu. Usilovné snahy Spojenců manipulovat a překazit jejich snahy, jako byla operace Alsos, byly dalším důvodem, proč Němcům, k úlevě světa, se nepodařilo dosáhnout úspěchu na poli výroby funkčního nukleárního reaktoru.