Den, kdy skončila II. světová válka. Opravdu to bylo dnes?

Německá delegace vedená generálem Alfredem Jodlem dorazila 5. května 1945 do francouzské Remeše. Měla tam dojednat podmínky kapitulace. Po sérii jednání nakonec Němci 7. května zhruba o půl třetí ráno souhlasili s bezpodmínečnou kapitulací.

Datum a čas kapitulace bylo stanoveno na druhý den, to jest na 8. května 23:01 středoevropského letního času. Do hry navíc vstoupil sovětský vůdce Stalin, který chtěl, aby se kapitulační akt podepsal ještě jednou v Berlíně. K tomu pak 8. května skutečně došlo.

Jednání ale provázely různé formální komplikace, takže německý zástupce polní maršál Keitel mohl dokumenty podepsat až těsně před půlnocí, zhruba okolo 23:45. Moskva ale spadá do jiného časového pásma, takže pro Stalina byla dohoda vlastně podepsána až v prvních minutách 9. května, přesněji okolo 0:45 ráno. Sověti proto konec války datovali k 9. květnu, západní spojenci k 8. květnu.

I přesto, že je dnes v Česku slaven jako Den vítězství právě 8. květen, 8. května 1945 se například ještě v Praze velmi tvrdě bojovalo. Na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava se totiž nacházela německá Skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schornera. Ta patřila k posledním bojeschopným německým jednotkám a nehodlala se vzdát bez boje.

Jak již bylo řečeno, boje byly sice oficiálně ukončeny k 8. květnu 1945, ale Schornerovi vojáci nehodlali padnout do sovětského zajetí. Ve snaze dostat se za každou cenu na západ se ale museli dostat skrze Prahu, kterou již v té době do velké míry ovládali čeští povstalci. Rozhořely se prudké boje, během nichž přišla o život řada lidí a bylo zničeno například křídlo Staroměstské radnice.

České národní radě se následně podařilo uzavřít s Němci dohodu a části Wehrmachtu se tak vzdaly, fanatici z řad SS ale bojovali dál. Ironií osudu je, že za tuto dohodu, která zachránila mnoho životů, byl po válce v zinscenovaném procesu komunistickou justicí odsouzen velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr.

Brzy ráno 9. května 1945 pak do Prahy vjela i sovětská vojska, která byla Pražany nadšeně vítána v symbolických scénách plných jásotu, nadšení a šeříků. Sověti pak v Praze zlomili poslední ohniska německého odporu, jenž byla reprezentována hlavně zbytky dvou německých divizí, jednak 2. tankové divize SS "Das Reich" a 44. divize pancéřových granátníků SS "Wallenstein".

Díky tomu, že se Československo po válce stalo satelitem Sovětského svazu, slavilo se i u nás výročí konce druhé světové války 9. května. Po Sametové revoluci se ale ihned rozhořely debaty, zda by nebylo vhodné datum posunout o den dříve, tedy na den, který by odpovídal českému časovému pásmu. Jedním z nehorlivějších zastánců změny byl tehdejší novopečený poslanec Miloš Zeman. Jeho návrh nakonec prošel a Den vítězství tak byl posunut na 8. květen.