Jak nacisté rozsévali smrt? Výcvikový tábor Waffen-SS v srdci Čech přinesl zkázu tisícům lidí

Tento zlověstný prostor vytyčili nacisté v srdci Čech. Tragicky se zde protnuly osudy místních obyvatel, příslušníků SS a vězňů z desítky koncentračních táborů, které tu nacisté během války zřídili. Výsledkem byly jak obrovské škody na majetku tak stovky obětí.

Výcvikový prostor Waffen-SS Čechy, nazývaný jako SS-Truppenübungsplatz Beneschau, později od 1. září roku 1943, jako SS-Truppenübungsplatz Böhmen, byl zřízen v březnu 1942 v prostoru mezi řekami Vltavou na západě a Sázavou na severu, městy Benešovem, Olbramovicemi na východě a Sedlčany na jihu. V centru oblasti stanulo město Neveklov. Velitelství sídlilo v Benešově a na zámku Konopiště.

Právě na zámek Konopiště se dle rozhodnutí říšského protektora Reinharda Heydricha usídlil hlavní štáb výcvikového prostoru. Zámecké sbírky byly přestěhovány na řadu míst, část z nich i do Rakouska. Některé ceny obrazy se dostaly do správy Zemské galerie v Praze. Slavná estenská sbírka zbraní do německého muzea v Praze a ke konci války do solných dolů v Rakousku.

Do této těžké doby spadá statečný čin zámeckého kastelána. Hrozilo totiž nebezpečí, že budou odvezeny i šperky a zlaté klenoty, oceňované na 40 milionů tehdejších korun. Kastelán, vědom si tohoto nebezpečí, se vloupal do zabezpečené místnosti, zfalšoval zápisy a klenoty včas ukryl.   

Díky dochovaným zápisům a evidenci se po konci války podařilo většinu předmětů dohledat a vrátit opět na autentické místo v prostorách zámku, jiných se ujaly centrální instituce. To je ale spíše vzácný příběh oné doby. Většina jiných domácností a rodin takové štěstí neměla.

Příprava na zřízení výcvikového tábora v srdci podrobeného protektorátu začala už v roce 1941. Funkce velitele připravovaného výcvikového prostoru byla zřízena konkrétně 1. listopadu 1941. Vysidlování některých oblastí bylo součástí německé germanizační politiky, jejímž cílem bylo propojit území osídlená Němci a izolovat české osídlení do menších celků.

V pěti fázích došlo k vystěhování většiny původních obyvatel. Protože předchozí několikaleté přípravy probíhaly v utajení, obyvatelstvo se o svém vysídlení dozvědělo až těsně před akcí. Z některých obcí byla vysídlena výrazná většina obyvatelstva, z mnoha jen zhruba polovina nebo i méně než čtvrtina. Vystěhovalci v první etapě si s sebou mohli vzít živý i neživý inventář, v dalších etapách byli obyvatelé nuceni všechen majetek ponechat na místě. Německá strana předpokládala, že majetky z tohoto území budou po válce přiděleny zasloužilým německým důstojníkům.

Počet odsunutých obyvatel se odhaduje přibližně na 30 000 osob z asi 65 obcí, menší část obyvatelstva, přibližně 40 %, byla donucena cvičiště zemědělsky zásobovat. Pracovalo se zde denně včetně sobot a nedělí, zaměstnanci dostávali nepříliš velkou mzdu a deputát. Postupně zde byly zřízeny dělostřelecká škola, škola tankových granátníků, ženijní škola, škola stíhačů tanků a škola útočných děl.

Kromě místních obyvatel byli k práci později používáni i vězni. Na území bylo zřízeno několik táborů: pracovní výchovné tábory pro lidi vyhýbající se práci, pro lidi ze smíšených rodin (manžely židovek a potomky smíšených párů), kárný tábor pro provinilé příslušníky SS, pro politické vězně atd. Například v Hradištku byla v roce 1943 zřízena pobočka koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Ani do konce války však cvičiště nebyla v plném rozsahu dokončena.

Již začátkem května 1945 německá vojska cvičiště opustila a obyvatelstvo se začalo spontánně vracet do svých domovů. Mnohé domy však byly zničené nebo zpustlé. Někteří obyvatelé proto zůstali ve svém dočasném bydlišti nebo obsadili některou usedlost po vysídlených Němcích v pohraničí. Byl vytvořen Národní výbor vyvlastněných obcí povltavských a posázavských. Později byl po ministerské poradě zřízen přímo tzv. Koordinační výbor pro obnovu území bývalého cvičiště SS Benešov.

I po několika generacích je toto dávné zlo patrné v mentalitě místních obyvatel.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

II. světová válka nacisté historie Benešov zámek Konopiště

Aktuálně se děje

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci

Arménie pozastavila své členství ve vojenské alianci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), kterou vede Rusko. Premiér Nikol Pašinjan to v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek odůvodnil tím, že aliance Arménii zklamala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy