Tento zlověstný prostor vytyčili nacisté v srdci Čech. Tragicky se zde protnuly osudy místních obyvatel, příslušníků SS a vězňů z desítky koncentračních táborů, které tu nacisté během války zřídili. Výsledkem byly jak obrovské škody na majetku tak stovky obětí.
Výcvikový prostor Waffen-SS Čechy, nazývaný jako SS-Truppenübungsplatz Beneschau, později od 1. září roku 1943, jako SS-Truppenübungsplatz Böhmen, byl zřízen v březnu 1942 v prostoru mezi řekami Vltavou na západě a Sázavou na severu, městy Benešovem, Olbramovicemi na východě a Sedlčany na jihu. V centru oblasti stanulo město Neveklov. Velitelství sídlilo v Benešově a na zámku Konopiště.
Právě na zámek Konopiště se dle rozhodnutí říšského protektora Reinharda Heydricha usídlil hlavní štáb výcvikového prostoru. Zámecké sbírky byly přestěhovány na řadu míst, část z nich i do Rakouska. Některé ceny obrazy se dostaly do správy Zemské galerie v Praze. Slavná estenská sbírka zbraní do německého muzea v Praze a ke konci války do solných dolů v Rakousku.
Do této těžké doby spadá statečný čin zámeckého kastelána. Hrozilo totiž nebezpečí, že budou odvezeny i šperky a zlaté klenoty, oceňované na 40 milionů tehdejších korun. Kastelán, vědom si tohoto nebezpečí, se vloupal do zabezpečené místnosti, zfalšoval zápisy a klenoty včas ukryl.
Díky dochovaným zápisům a evidenci se po konci války podařilo většinu předmětů dohledat a vrátit opět na autentické místo v prostorách zámku, jiných se ujaly centrální instituce. To je ale spíše vzácný příběh oné doby. Většina jiných domácností a rodin takové štěstí neměla.
Příprava na zřízení výcvikového tábora v srdci podrobeného protektorátu začala už v roce 1941. Funkce velitele připravovaného výcvikového prostoru byla zřízena konkrétně 1. listopadu 1941. Vysidlování některých oblastí bylo součástí německé germanizační politiky, jejímž cílem bylo propojit území osídlená Němci a izolovat české osídlení do menších celků.
V pěti fázích došlo k vystěhování většiny původních obyvatel. Protože předchozí několikaleté přípravy probíhaly v utajení, obyvatelstvo se o svém vysídlení dozvědělo až těsně před akcí. Z některých obcí byla vysídlena výrazná většina obyvatelstva, z mnoha jen zhruba polovina nebo i méně než čtvrtina. Vystěhovalci v první etapě si s sebou mohli vzít živý i neživý inventář, v dalších etapách byli obyvatelé nuceni všechen majetek ponechat na místě. Německá strana předpokládala, že majetky z tohoto území budou po válce přiděleny zasloužilým německým důstojníkům.
Počet odsunutých obyvatel se odhaduje přibližně na 30 000 osob z asi 65 obcí, menší část obyvatelstva, přibližně 40 %, byla donucena cvičiště zemědělsky zásobovat. Pracovalo se zde denně včetně sobot a nedělí, zaměstnanci dostávali nepříliš velkou mzdu a deputát. Postupně zde byly zřízeny dělostřelecká škola, škola tankových granátníků, ženijní škola, škola stíhačů tanků a škola útočných děl.
Kromě místních obyvatel byli k práci později používáni i vězni. Na území bylo zřízeno několik táborů: pracovní výchovné tábory pro lidi vyhýbající se práci, pro lidi ze smíšených rodin (manžely židovek a potomky smíšených párů), kárný tábor pro provinilé příslušníky SS, pro politické vězně atd. Například v Hradištku byla v roce 1943 zřízena pobočka koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Ani do konce války však cvičiště nebyla v plném rozsahu dokončena.
Již začátkem května 1945 německá vojska cvičiště opustila a obyvatelstvo se začalo spontánně vracet do svých domovů. Mnohé domy však byly zničené nebo zpustlé. Někteří obyvatelé proto zůstali ve svém dočasném bydlišti nebo obsadili některou usedlost po vysídlených Němcích v pohraničí. Byl vytvořen Národní výbor vyvlastněných obcí povltavských a posázavských. Později byl po ministerské poradě zřízen přímo tzv. Koordinační výbor pro obnovu území bývalého cvičiště SS Benešov.
I po několika generacích je toto dávné zlo patrné v mentalitě místních obyvatel.
15. března 2025 17:00
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Související

80 let od nejničivějšího útoku na Japonsko. USA jeho brutalitou předčily i svržení atomových bomb

80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?
II. světová válka , nacisté , historie , Benešov , zámek Konopiště
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Putin není špatný člověk, je chytrý a mám ho rád, prohlašuje Tumpův vyslanec Witkoff
před 2 hodinami

Jarní počasí dorazí příští týden v plné síle
včera

Papež František bude propuštěn z nemocnice
včera

Fico táhne zemi k Rusku, kam ale skutečně chtějí patřit Slováci? Nový průzkum to ukázal
včera

Trump chce mír. Putin má ale úplně jiné plány, a pokud vyjdou, svět už nikdy nebude stejný
včera

Fotbal jako téma pro poslance. Tématem byly policejní zásahy po zápasech
včera

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem
včera

Američtí demokraté jsou po porážce Harrisové v koncích. Nedokáží oslovit ani své voliče
včera

Ukrajina "souhlasila" s uspořádáním prezidentských voleb, prohlásil Witkoff. Důkazy nemá
včera

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu
včera

Zemřel slavný slovenský herec Štefan Kvietik
včera

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí
včera

Situace je nejhorší za půl roku. Izrael po raketové palbě zútočil na Hizballáh
včera

Záhadný útok na ruskou plynárenskou stanici: Může za něj Ukrajina nebo Rusko?
včera

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem
včera

Jan Zahradil po 34 letech končí v ODS
včera

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil
21. března 2025 22:47

TELH čtvrtfinále: Sparta porazila Třinec v prodloužení 4:3, Hradec srovnal
21. března 2025 21:53

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci
Aktualizováno 21. března 2025 20:50
Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou
Česko se v pátek rozloučilo s legendárním zpěvákem Josefem Zímou, který zemřel počátkem měsíce ve věku 92 let. Účast na smutečním obřadu byla značná, čímž se jen potvrdilo, jak populární osobností Zíma byl.
Zdroj: Jan Hrabě