Horská bitva s nacisty: Českoslovenští vojáci se před 75 lety poprvé probili do vlasti

Karpatsko-dukelská operace sovětské armády měla podpořit Slovenské národní povstání (SNP), které vypuklo 29. srpna 1944. Trvala téměř dva měsíce od 8. září do 28. října 1944. Sovětští a českoslovenští vojáci po urputných bojích 6. října 1944 poprvé vstoupili na území Němci obsazeného Československa.

V operaci bojovalo na sovětské straně přes 110.000 vojáků včetně asi 16.000 příslušníků 1. československého armádního sboru. Proti nim stálo zhruba sto tisíc německých a maďarských vojáků.

Vojenská akce původně nebyla v plánech sovětského velení, vznikla narychlo na žádost čs. exilové vlády. Překročit Karpaty měly sovětským a čs. vojákům pomoci dvě slovenské divize, ty se však podařilo ještě před zahájením operace Němcům odzbrojit. Operace se tak protáhla na 51 dní urputných bojů v náročném terénu a těžkých povětrnostních podmínkách.

Operace oficiálně skončila 28. října 1944, kdy se vojska sovětské 38. armády s 1. čs. armádního sboru stáhly do obrany. Boje trvaly až do listopadu, slovenským povstalcům však nepomohly a povstání bylo potlačeno. Slovenskými horami se pak českoslovenští, sovětští a také rumunští vojáci probojovávali až do dubna 1945.

Československému sboru velel generál Jan Kratochvíl, který byl dle projektu Paměť národa zcela svévolně (o výměně vojenských velitelů mohla rozhodovat pouze londýnská exilová vláda) sovětským velitelem maršálem Ivanem Koněvem již v prvních dnech odvolán a na jeho místo byl jmenován generál Ludvík Svoboda. Kratochvíl byl poté propagandou viněn z neúspěchu operace.

Údaje o padlých v operaci se liší dle různých zdrojů, nejčastěji se uvádí že na straně sovětské armády bylo 12.000 až 20.000 padlých a nezvěstných. Československé jednotky měly přes 1600 padlých, zemřelých a nezvěstných. Důvodem ztrát byla podle jednoho z účastníků bojů Miloslava Masopusta dobrá organizace německé obrany.

"Viděli daleko do našeho postavení a mohli nás střílet jednoho po druhém," řekl před časem ČTK Masopust. Němci navíc měli v Karpatech vybudováno několik pásem opevnění a na útok byli dobře připraveni. Na německé straně bylo kolem 12.000 padlých a nezvěstných.

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska před pěti lety označil operaci za jednu z nejtěžších horských bitev ve střední Evropě za druhé světové války s tím, že "boje na tomto kousku velké fronty druhé světové války vázaly významné vojenské síly nepřítele a povzbudily domácí protifašistický odboj".

Související

Více souvisejících

II. světová válka historie Československo Slovenské národní povstání (SNP) maršál Koněv Osvobození Ludvík Svoboda (generál exprezident)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi.

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

včera

včera

včera

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno včera

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

včera

včera

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

včera

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

včera

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy