Horská bitva s nacisty: Českoslovenští vojáci se před 75 lety poprvé probili do vlasti

Karpatsko-dukelská operace sovětské armády měla podpořit Slovenské národní povstání (SNP), které vypuklo 29. srpna 1944. Trvala téměř dva měsíce od 8. září do 28. října 1944. Sovětští a českoslovenští vojáci po urputných bojích 6. října 1944 poprvé vstoupili na území Němci obsazeného Československa.

V operaci bojovalo na sovětské straně přes 110.000 vojáků včetně asi 16.000 příslušníků 1. československého armádního sboru. Proti nim stálo zhruba sto tisíc německých a maďarských vojáků.

Vojenská akce původně nebyla v plánech sovětského velení, vznikla narychlo na žádost čs. exilové vlády. Překročit Karpaty měly sovětským a čs. vojákům pomoci dvě slovenské divize, ty se však podařilo ještě před zahájením operace Němcům odzbrojit. Operace se tak protáhla na 51 dní urputných bojů v náročném terénu a těžkých povětrnostních podmínkách.

Operace oficiálně skončila 28. října 1944, kdy se vojska sovětské 38. armády s 1. čs. armádního sboru stáhly do obrany. Boje trvaly až do listopadu, slovenským povstalcům však nepomohly a povstání bylo potlačeno. Slovenskými horami se pak českoslovenští, sovětští a také rumunští vojáci probojovávali až do dubna 1945.

Československému sboru velel generál Jan Kratochvíl, který byl dle projektu Paměť národa zcela svévolně (o výměně vojenských velitelů mohla rozhodovat pouze londýnská exilová vláda) sovětským velitelem maršálem Ivanem Koněvem již v prvních dnech odvolán a na jeho místo byl jmenován generál Ludvík Svoboda. Kratochvíl byl poté propagandou viněn z neúspěchu operace.

Údaje o padlých v operaci se liší dle různých zdrojů, nejčastěji se uvádí že na straně sovětské armády bylo 12.000 až 20.000 padlých a nezvěstných. Československé jednotky měly přes 1600 padlých, zemřelých a nezvěstných. Důvodem ztrát byla podle jednoho z účastníků bojů Miloslava Masopusta dobrá organizace německé obrany.

"Viděli daleko do našeho postavení a mohli nás střílet jednoho po druhém," řekl před časem ČTK Masopust. Němci navíc měli v Karpatech vybudováno několik pásem opevnění a na útok byli dobře připraveni. Na německé straně bylo kolem 12.000 padlých a nezvěstných.

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska před pěti lety označil operaci za jednu z nejtěžších horských bitev ve střední Evropě za druhé světové války s tím, že "boje na tomto kousku velké fronty druhé světové války vázaly významné vojenské síly nepřítele a povzbudily domácí protifašistický odboj".

Související

Severokorejší vojáci v ruském výcvikovém táboře. Komentář

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

Více souvisejících

II. světová válka historie Československo Slovenské národní povstání (SNP) maršál Koněv Osvobození Ludvík Svoboda (generál exprezident)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu

Teror v německém Magdeburgu proběhl prakticky na den přesně osm let od brutálního teroristického útoku na vánočních trzích v Berlíně. Oproti několika případům z posledního měsíce – tentokrát už se německým bezpečnostním složkám tragédii zabránit nepodařilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy