Horská bitva s nacisty: Českoslovenští vojáci se před 75 lety poprvé probili do vlasti

Karpatsko-dukelská operace sovětské armády měla podpořit Slovenské národní povstání (SNP), které vypuklo 29. srpna 1944. Trvala téměř dva měsíce od 8. září do 28. října 1944. Sovětští a českoslovenští vojáci po urputných bojích 6. října 1944 poprvé vstoupili na území Němci obsazeného Československa.

V operaci bojovalo na sovětské straně přes 110.000 vojáků včetně asi 16.000 příslušníků 1. československého armádního sboru. Proti nim stálo zhruba sto tisíc německých a maďarských vojáků.

Vojenská akce původně nebyla v plánech sovětského velení, vznikla narychlo na žádost čs. exilové vlády. Překročit Karpaty měly sovětským a čs. vojákům pomoci dvě slovenské divize, ty se však podařilo ještě před zahájením operace Němcům odzbrojit. Operace se tak protáhla na 51 dní urputných bojů v náročném terénu a těžkých povětrnostních podmínkách.

Operace oficiálně skončila 28. října 1944, kdy se vojska sovětské 38. armády s 1. čs. armádního sboru stáhly do obrany. Boje trvaly až do listopadu, slovenským povstalcům však nepomohly a povstání bylo potlačeno. Slovenskými horami se pak českoslovenští, sovětští a také rumunští vojáci probojovávali až do dubna 1945.

Československému sboru velel generál Jan Kratochvíl, který byl dle projektu Paměť národa zcela svévolně (o výměně vojenských velitelů mohla rozhodovat pouze londýnská exilová vláda) sovětským velitelem maršálem Ivanem Koněvem již v prvních dnech odvolán a na jeho místo byl jmenován generál Ludvík Svoboda. Kratochvíl byl poté propagandou viněn z neúspěchu operace.

Údaje o padlých v operaci se liší dle různých zdrojů, nejčastěji se uvádí že na straně sovětské armády bylo 12.000 až 20.000 padlých a nezvěstných. Československé jednotky měly přes 1600 padlých, zemřelých a nezvěstných. Důvodem ztrát byla podle jednoho z účastníků bojů Miloslava Masopusta dobrá organizace německé obrany.

"Viděli daleko do našeho postavení a mohli nás střílet jednoho po druhém," řekl před časem ČTK Masopust. Němci navíc měli v Karpatech vybudováno několik pásem opevnění a na útok byli dobře připraveni. Na německé straně bylo kolem 12.000 padlých a nezvěstných.

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska před pěti lety označil operaci za jednu z nejtěžších horských bitev ve střední Evropě za druhé světové války s tím, že "boje na tomto kousku velké fronty druhé světové války vázaly významné vojenské síly nepřítele a povzbudily domácí protifašistický odboj".

Související

Více souvisejících

II. světová válka historie Československo Slovenské národní povstání (SNP) maršál Koněv Osvobození Ludvík Svoboda (generál exprezident)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy