Roku 1817 zasáhl střední Evropu hlad, který měla na svědomí dlouhodobá neúroda obilí. Naši předci proto před více než 200 lety v dobách velké bídy museli hledat jiné zdroje obživy. Proto se snažili využívat všemožné náhražky obilí a živili se třeba houbami, veverkami nebo žábami.
Nouze dokáže být člověku velkou učitelkou. Právě ta stála za spoustou užitečných vynálezů i dobrých nápadů. Nouze o potraviny donutila člověka hledat něco k snědku i tam, kde by ho to v dobách dostatku ani nenapadlo. To se stalo i před více než 200 lety, kdy střední Evropu postihla neúroda obilí. Lidé si s tímto problémem velice rychle poradili tím způsobem, že začali mouku vyrábět z kůry stromů, z kořínků rostlin, brambor nebo ze dřeva. Poměrně chutný chléb prý bylo možné upéct z mouky namleté ze směsi sušených jetelových květů a sušeného mechu. Z brambor se dělala mouka několika způsoby. Mohly se očistit a nechat usušit „na větru a slunci“, poté se mlely na mouku. Tu šlo vyrobit i z brambor vařených, které se nakrájely nebo nastrouhaly na tenké nudličky. I ty se musely nechat usušit, následně se z nich snadno semlela mouka. Bramborová mouka se zpravidla míchala s určitým množstvím mouky žitné, a chléb se tak prý zaručeně povedlo upéct. Nejenom chléb, ale také koláče, knedlíky nebo kaše se daly připravit z mouky ze dřeva, nejlepší údajně byla ze dřeva březového. Některé dochované dobové prameny však hovoří o tom, že březová mouka je vhodná spíše pro krmení dobytka než na pečení lidské stravy.
V novinách z hladového roku 1817 můžeme najít řadu doporučení, jak využít coby zdroj potravy lesy. Denní tisk tehdy přinášel mnoho laciných receptů z hub – například na houbovou polévku, nádivku nebo smaženici. Nejjednodušší a nejlevnější houbový pokrm představovaly čerstvé houby na másle, které se připravovaly takto:
„Musíš též houby tence pokrájet, v studené vodě přemýt, z vody vymačkat a dej je s kouskem másla a trochu solí, trochu kmínem na rendlík, nech je na uhlíčku dusiti, neb pustí mnoho vody, a proto musíš je, mají-li záživné a zdravé býti, tak dlouho na uhlí dusit, až se všecka tato voda stráví; pak přidej ještě kousek másla, trochu zelené petržele, drobně pokrájené, trochu pepře, nech to ještě chvilku dusiti, nesmějí však tak vysmahnouti, až by samé máslo viděti bylo; tu raději lžičku horké vody po chvilkách podlívej, a opět chvilku státi nech. Chceš-li to rozmnožiti, dej k tomu několik rozmíchaných vajec, nech to jen ještě tak dlouho na uhlíčku, až mezi ustavičným mícháním vejce ztuhnou, dej to na mísu na stůl, a několik čerstvě nakopaných, vařených zemčátek k tomu.“
Do lesa se nechodilo pouze na houby, ale také pro jiný zdroj obživy – pro maso. Dnes nám může připadat poněkud zvláštní, že mezi nejčastěji lovená divoká zvířata pro maso patřily veverky. Prokazatelně je lidé jedli již v 15. století, o čemž svědčí několik dochovaných dobových kuchařských předpisů. V lesích se to ve středověku i v 19. století veverkami jen hemžilo, tato malá zvířátka představovala snadnou kořist a navíc bylo jejich maso lahůdkou, kterou si mohla dopřát šlechta i prostý lid. Veverky se podávaly pečené se světlou či tmavou omáčkou, často s ovocem nebo rozinkami.
Příroda poskytovala člověku k snědku také žáby, které se konzumovaly v době bídy před 200 lety, zároveň však byly pochoutkou, jež platila i za zdravé maso. Měly se ovšem jíst pouze žáby zelené, hnědí tvorové a ropuchy se v kuchyni nevyužívaly. Oblíbená byla třeba žabí polévka.
Související

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro
historie , potraviny jídlo , hlad , Houby
Aktuálně se děje
včera

Chodíte rádi na koupaliště? Pak pro vás vědci nemají moc dobré zprávy. Popsali, co vše můžete chytit
včera

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu
včera

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli
včera

Půl roku Trumpova druhého mandátu: Američané jsou rozděleni, v jednom se ale shodují. Nemají peníze
včera

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl
včera

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat
včera

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?
včera

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?
včera

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky
včera

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě
včera

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje
včera

Bílým domem zmítá skandál delikventa Epsteina. Trump se marně snaží odvrátit pozornost
včera

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa
včera

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun
včera

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců
včera

Počasí tento týden: Po turbulentním pondělku se ochladí
20. července 2025 21:27

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
20. července 2025 21:04

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
20. července 2025 20:15

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
20. července 2025 19:00
Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.
Zdroj: Libor Novák