Lyžování patří k oblíbeným zimním sportům. Má své kořeny hluboko v minulosti, naplno se však začalo rozvíjet v poměrně nedávném 19. století.
Jako předchůdci dnešních lyží se uvádějí sněžnice. Tyto pomůcky sloužící ke snadnějšímu přesunu v hlubokém sněhu připevňující se k chodidlům používali podle nálezů archeologů již pravěcí lovci v severských oblastech. Sněžnice byly rozpoznány na jeskynních malbách na několika lokalitách v Norsku nebo ve Švédsku, tato pravěká výtvarná díla jsou stará asi čtyři tisíce let. Bez nadsázky byly důležitým předmětem pro život v těchto zemích, protože bez nich by si pravěcí lidé v trvale zasněžených oblastech nemohli ulovit zvíře, a tedy opatřit potravu a materiál pro výrobu oděvu. Archeologové uvažují o tom, že lidé ještě před vynálezem sněžnic používali primitivní způsoby, jak bylo možné zabránit zaboření nohou do hlubokého sněhu – nohy si třeba obalovali do kožešin nebo slámy. První písemná zmínka o sněžnicích pochází ze 4. století před naším letopočtem z pera řeckého historika Xenofóna. Ten dokonce zaznamenal, že byly používané i speciální sněžnice pro koně.
Postupně se tvar sněžnic zužoval a prodlužoval, a tak vznikly první lyže. Tato pomůcka již nesloužila k chůzi ve sněhu, ale k jakémusi klouzání, tedy k rychlejšímu způsobu přemístění. Kdy k tomuto zdokonalení došlo, to není jasné. Někteří badatelé spatřují první lyže na jeskynních malbách nedaleko Ladožského jezera, které vznikly někdy kolem roku 500 před naším letopočtem. Existují rovněž ojedinělé archeologické nálezy pravěkých lyží. Již ze 7. století našeho letopočtu jsou známé popisy lyží z čínských písemných pramenů, ze 14. století z mongolských. Značné množství zpráv o používání lyží pochází až ze 16. století, a to zejména z oblasti Skandinávie. Na lyžích se tehdy vyráželo především na lov zvěře, ale také na bitevní pole. Známé je využití lyží ve válce mezi Švédskem a Dánskem, která se uskutečnila někdy kolem roku 1200. A právě vojenské lyžování stálo u zrodu dnes populárního lyžování sportovního, které se však začalo rozvíjet až mnohem později, v 19. století. Počátky sportovního lyžování je možné spatřovat ve vojenských lyžařských cvičeních v Norsku v 18. století. Tehdy museli vojáci ovládat sjezdové lyžování, běh nebo skoky na lyžích.
Na počátku 19. století se již skutečně vojenské lyžařské výcviky proměnily ve sportovní odvětví. To se později rozvíjelo hlavně v norské oblasti Telemark. Z původních komorních lidových slavností vznikly sportovní závody. Lyže se stále zdokonalovaly. V roce 1877 začal fungovat v Oslu vůbec první lyžařský klub na světě, který se stal základem pro pozdější první lyžařské školy.
Ve středoevropském prostoru se sportovní lyžování zrodilo až na konci 19. století. Na našem území byl první lyžařský spolek založen roku 1887, a to v Praze Josefem Rösslerem-Ořovským. Tento muž stál u počátků celé řady sportů. Sám vynikal nejenom v lyžování, ale také v bruslení, veslování, tenise, atletice nebo jachtingu. Údajně to byl právě on, kdo u nás poprvé veřejnosti lyže představil. První lyže do oblasti Krkonoš dostal hrabě Jan Nepomuk František Harrach. Ten se s touto sportovní pomůckou seznámil na světové výstavě v Oslu roku 1892. Tehdy prý lyže přivezl z Vídně do Krkonoš se záměrem ulehčit svým lesníkům pohybování v hlubokém sněhu. Na tehdejší dobu se jednalo o nákladnou záležitost, za jedny lyže hrabě zaplatil 11 zlatých. Brzy se začaly lyže vyrábět rovnou v Krkonoších a s jejich propagací pomáhal již zmíněný Josef Rössler-Ořovský. Ten roku 1893 spojil síly s řídícím učitelem v Dolních Štěpanicích Janem Bucharem, další významnou postavou historie krkonošského lyžování. Ve stejném roce byl proto založen první krkonošský lyžařský klub, o tři roky později se pořádaly první lyžařské závody v našich zemích.
Související

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen
Aktuálně se děje
včera

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?
včera

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu
včera

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump
včera

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají
včera

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto
včera

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem
včera

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení
včera

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách
včera

Zoufalství, chaos a smrt se v Pásmu Gazy stávají běžné. Umírají těhotné i děti
včera

Tisíce Ukrajinců zmizely v pekelném souostroví ruských věznic. Jsou týráni, znásilňováni a umírají bez soudu
včera

EU ostře odmítá obchodní dohodu s Trumpem po vzoru Velké Británie. Hrozí odvetnými opatřeními
včera

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří
včera

Putin na žádném příměří zájem nemá, pouze se snaží proces protahovat a odsouvat, říká Drmola
včera

Prezident Pavel podepsal superdávku
včera

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti
včera

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem
včera

Trump opět překrucuje fakta? Indie nabídla USA nulová cla, tvrdí. Dillí říká něco jiného
včera

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás
včera

Lotyšsko varuje před špióny z Ruska. Zveřejnilo návod, jak je poznat
včera
První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový
Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.
Zdroj: Libor Novák