Jak se zrodilo lyžování? Kořeny má v dávné historii, rozvoj přišel později

Lyžování patří k oblíbeným zimním sportům. Má své kořeny hluboko v minulosti, naplno se však začalo rozvíjet v poměrně nedávném 19. století.

Jako předchůdci dnešních lyží se uvádějí sněžnice. Tyto pomůcky sloužící ke snadnějšímu přesunu v hlubokém sněhu připevňující se k chodidlům používali podle nálezů archeologů již pravěcí lovci v severských oblastech. Sněžnice byly rozpoznány na jeskynních malbách na několika lokalitách v Norsku nebo ve Švédsku, tato pravěká výtvarná díla jsou stará asi čtyři tisíce let. Bez nadsázky byly důležitým předmětem pro život v těchto zemích, protože bez nich by si pravěcí lidé v trvale zasněžených oblastech nemohli ulovit zvíře, a tedy opatřit potravu a materiál pro výrobu oděvu. Archeologové uvažují o tom, že lidé ještě před vynálezem sněžnic používali primitivní způsoby, jak bylo možné zabránit zaboření nohou do hlubokého sněhu – nohy si třeba obalovali do kožešin nebo slámy. První písemná zmínka o sněžnicích pochází ze 4. století před naším letopočtem z pera řeckého historika Xenofóna. Ten dokonce zaznamenal, že byly používané i speciální sněžnice pro koně.

Postupně se tvar sněžnic zužoval a prodlužoval, a tak vznikly první lyže. Tato pomůcka již nesloužila k chůzi ve sněhu, ale k jakémusi klouzání, tedy k rychlejšímu způsobu přemístění. Kdy k tomuto zdokonalení došlo, to není jasné. Někteří badatelé spatřují první lyže na jeskynních malbách nedaleko Ladožského jezera, které vznikly někdy kolem roku 500 před naším letopočtem. Existují rovněž ojedinělé archeologické nálezy pravěkých lyží. Již ze 7. století našeho letopočtu jsou známé popisy lyží z čínských písemných pramenů, ze 14. století z mongolských. Značné množství zpráv o používání lyží pochází až ze 16. století, a to zejména z oblasti Skandinávie. Na lyžích se tehdy vyráželo především na lov zvěře, ale také na bitevní pole. Známé je využití lyží ve válce mezi Švédskem a Dánskem, která se uskutečnila někdy kolem roku 1200. A právě vojenské lyžování stálo u zrodu dnes populárního lyžování sportovního, které se však začalo rozvíjet až mnohem později, v 19. století. Počátky sportovního lyžování je možné spatřovat ve vojenských lyžařských cvičeních v Norsku v 18. století. Tehdy museli vojáci ovládat sjezdové lyžování, běh nebo skoky na lyžích.

Na počátku 19. století se již skutečně vojenské lyžařské výcviky proměnily ve sportovní odvětví. To se později rozvíjelo hlavně v norské oblasti Telemark. Z původních komorních lidových slavností vznikly sportovní závody. Lyže se stále zdokonalovaly. V roce 1877 začal fungovat v Oslu vůbec první lyžařský klub na světě, který se stal základem pro pozdější první lyžařské školy.

Ve středoevropském prostoru se sportovní lyžování zrodilo až na konci 19. století. Na našem území byl první lyžařský spolek založen roku 1887, a to v Praze Josefem Rösslerem-Ořovským. Tento muž stál u počátků celé řady sportů. Sám vynikal nejenom v lyžování, ale také v bruslení, veslování, tenise, atletice nebo jachtingu. Údajně to byl právě on, kdo u nás poprvé veřejnosti lyže představil. První lyže do oblasti Krkonoš dostal hrabě Jan Nepomuk František Harrach. Ten se s touto sportovní pomůckou seznámil na světové výstavě v Oslu roku 1892. Tehdy prý lyže přivezl z Vídně do Krkonoš se záměrem ulehčit svým lesníkům pohybování v hlubokém sněhu. Na tehdejší dobu se jednalo o nákladnou záležitost, za jedny lyže hrabě zaplatil 11 zlatých. Brzy se začaly lyže vyrábět rovnou v Krkonoších a s jejich propagací pomáhal již zmíněný Josef Rössler-Ořovský. Ten roku 1893 spojil síly s řídícím učitelem v Dolních Štěpanicích Janem Bucharem, další významnou postavou historie krkonošského lyžování. Ve stejném roce byl proto založen první krkonošský lyžařský klub, o tři roky později se pořádaly první lyžařské závody v našich zemích.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Více souvisejících

historie sport Lyžování

Aktuálně se děje

před 57 minutami

včera

EU

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

včera

Joe Biden

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil

Bývalý americký prezident Joe Biden v pondělí poděkoval za vlnu podpory, která se na něj a jeho rodinu snesla poté, co v neděli oznámil svou diagnózu agresivní formy rakoviny prostaty s metastázami do kostí. Podle jeho slov se rakovina dotýká každého z nás a v takových chvílích je nejdůležitější držet se naděje a vzájemné solidarity.

včera

Češi na MS v hokeji

Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0

Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským

Americký prezident Donald Trump dnes krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.

včera

Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

včera

Evropská velkoměsta denně čelí nadměrné dopravě

Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024

Nekonečné čekání v koloně někdy zažil snad každý řidič. Určitě tedy znáte ten pocit, kdy se za běžných okolností dvacetiminutová cesta změní v hodinové popojíždění po metrech. V takové situaci si možná říkáte, jestli by nebylo rychlejší jít pěšky. Zejména ve velkoměstech se dopravní zácpy staly každodenní realitou. Zjistěte, ve kterých evropských městech stráví řidiči v kolonách nejvíce času.

včera

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy

Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.

včera

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Místo do Izraele jel za papežem. Proč Vance zrušil plánovanou návštěvu? Důvody jsou jiné, než se oficiálně uvádí

Americký viceprezident JD Vance se nakonec rozhodl neuskutečnit plánovanou návštěvu Izraele. Dle informací serveru Axios důvodem nebyly oficiálně uváděné „logistické potíže“, ale obavy z toho, že by cesta mohla být vnímána jako podpora aktuálně rozšiřované izraelské vojenské operace v pásmu Gazy. USA se přitom v posledních dnech snaží o prosazení příměří a dojednání dohody o propuštění rukojmích.

včera

Donald Tusk

Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska

Polský premiér Donald Tusk v pondělí varoval, že následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska. Jeho slova zazněla krátce poté, co byly zveřejněny výsledky těsného prvního kola prezidentských voleb, které zemi směřují k rozhodujícímu druhému kolu, jež proběhne 1. června.

včera

Donald Trump

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

včera

Donald Trump

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas

Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny

Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.

včera

včera

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

včera

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy