Jak se zrodilo lyžování? Kořeny má v dávné historii, rozvoj přišel později

Lyžování patří k oblíbeným zimním sportům. Má své kořeny hluboko v minulosti, naplno se však začalo rozvíjet v poměrně nedávném 19. století.

Jako předchůdci dnešních lyží se uvádějí sněžnice. Tyto pomůcky sloužící ke snadnějšímu přesunu v hlubokém sněhu připevňující se k chodidlům používali podle nálezů archeologů již pravěcí lovci v severských oblastech. Sněžnice byly rozpoznány na jeskynních malbách na několika lokalitách v Norsku nebo ve Švédsku, tato pravěká výtvarná díla jsou stará asi čtyři tisíce let. Bez nadsázky byly důležitým předmětem pro život v těchto zemích, protože bez nich by si pravěcí lidé v trvale zasněžených oblastech nemohli ulovit zvíře, a tedy opatřit potravu a materiál pro výrobu oděvu. Archeologové uvažují o tom, že lidé ještě před vynálezem sněžnic používali primitivní způsoby, jak bylo možné zabránit zaboření nohou do hlubokého sněhu – nohy si třeba obalovali do kožešin nebo slámy. První písemná zmínka o sněžnicích pochází ze 4. století před naším letopočtem z pera řeckého historika Xenofóna. Ten dokonce zaznamenal, že byly používané i speciální sněžnice pro koně.

Postupně se tvar sněžnic zužoval a prodlužoval, a tak vznikly první lyže. Tato pomůcka již nesloužila k chůzi ve sněhu, ale k jakémusi klouzání, tedy k rychlejšímu způsobu přemístění. Kdy k tomuto zdokonalení došlo, to není jasné. Někteří badatelé spatřují první lyže na jeskynních malbách nedaleko Ladožského jezera, které vznikly někdy kolem roku 500 před naším letopočtem. Existují rovněž ojedinělé archeologické nálezy pravěkých lyží. Již ze 7. století našeho letopočtu jsou známé popisy lyží z čínských písemných pramenů, ze 14. století z mongolských. Značné množství zpráv o používání lyží pochází až ze 16. století, a to zejména z oblasti Skandinávie. Na lyžích se tehdy vyráželo především na lov zvěře, ale také na bitevní pole. Známé je využití lyží ve válce mezi Švédskem a Dánskem, která se uskutečnila někdy kolem roku 1200. A právě vojenské lyžování stálo u zrodu dnes populárního lyžování sportovního, které se však začalo rozvíjet až mnohem později, v 19. století. Počátky sportovního lyžování je možné spatřovat ve vojenských lyžařských cvičeních v Norsku v 18. století. Tehdy museli vojáci ovládat sjezdové lyžování, běh nebo skoky na lyžích.

Na počátku 19. století se již skutečně vojenské lyžařské výcviky proměnily ve sportovní odvětví. To se později rozvíjelo hlavně v norské oblasti Telemark. Z původních komorních lidových slavností vznikly sportovní závody. Lyže se stále zdokonalovaly. V roce 1877 začal fungovat v Oslu vůbec první lyžařský klub na světě, který se stal základem pro pozdější první lyžařské školy.

Ve středoevropském prostoru se sportovní lyžování zrodilo až na konci 19. století. Na našem území byl první lyžařský spolek založen roku 1887, a to v Praze Josefem Rösslerem-Ořovským. Tento muž stál u počátků celé řady sportů. Sám vynikal nejenom v lyžování, ale také v bruslení, veslování, tenise, atletice nebo jachtingu. Údajně to byl právě on, kdo u nás poprvé veřejnosti lyže představil. První lyže do oblasti Krkonoš dostal hrabě Jan Nepomuk František Harrach. Ten se s touto sportovní pomůckou seznámil na světové výstavě v Oslu roku 1892. Tehdy prý lyže přivezl z Vídně do Krkonoš se záměrem ulehčit svým lesníkům pohybování v hlubokém sněhu. Na tehdejší dobu se jednalo o nákladnou záležitost, za jedny lyže hrabě zaplatil 11 zlatých. Brzy se začaly lyže vyrábět rovnou v Krkonoších a s jejich propagací pomáhal již zmíněný Josef Rössler-Ořovský. Ten roku 1893 spojil síly s řídícím učitelem v Dolních Štěpanicích Janem Bucharem, další významnou postavou historie krkonošského lyžování. Ve stejném roce byl proto založen první krkonošský lyžařský klub, o tři roky později se pořádaly první lyžařské závody v našich zemích.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

Více souvisejících

historie sport Lyžování

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

včera

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

včera

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

včera

Salman Rushdie

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Americký soud v pátek poslal na 25 let do vězení Hadiho Matara, sedmadvacetiletého muže z New Jersey, který v srpnu 2022 na veřejném pódiu v New Yorku brutálně zaútočil na britského spisovatele s indickými kořeny, Sira Salmana Rushdieho. Útok, který šokoval světovou veřejnost, zanechal slavného autora trvale postiženého – přišel o zrak na jedno oko, má ochrnutou ruku a utrpěl vážné poranění jater, píše BBC.

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.

včera

včera

včera

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří

V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel podepsal superdávku

Prezident Petr Pavel v pátek 16. května stvrdil podpisem dva klíčové zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému sociální pomoci v České republice. Nově zavedená tzv. „superdávka“ má nahradit několik dosavadních sociálních příspěvků a sjednotit je do jedné dávky. Cílem změn je zvýšit přehlednost systému, zacílit pomoc efektivněji a omezit administrativní zátěž.

včera

Vladimir Putin

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti

Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.

včera

Ilustrační fotografie.

Lotyšsko varuje před špióny z Ruska. Zveřejnilo návod, jak je poznat

Lotyšská zpravodajská služba vydala varování, že v zemi mohou působit ruští agenti a sabotéři. Obyvatelům této pobaltské republiky proto nabízí sadu rad, jak takové jedince rozeznat. Podle nové výroční zprávy lotyšské Obranné zpravodajské a bezpečnostní služby (MIDD) mohou být známkami podezření například zanedbaný vzhled, přehnaná zvídavost nebo výbava neobvyklá pro běžné turisty.

včera

První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový

Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy