Anděla Kozáková-Jírová: První česká advokátka byla jedinou notářkou v Evropě

Až hluboko do 19. století byla vzdělaná žena ve společnosti výjimkou. Dívky ani nebyly vychovávány pro nějakou kariéru či vědeckou dráhu. Změny ve vzdělání dívek nastávaly pozvolna až někdy v polovině 19. století, kdy byly zakládány i speciální dívčí školy. Od roku 1894 mohly dívky skládat maturitní zkoušku, o rok později jim bylo povoleno studium na univerzitě. To však ještě neznamenalo, že studentky univerzitní vzdělání skutečně získají a budou moci vykonávat práci ve svém oboru. Na cestě jim stála celá řada překážek. Povolení k provádění advokátní profese u nás ženy získaly třeba až v roce 1922.

Jednou z českých žen, které se podařilo získat vysokoškolské vzdělání a následně i uplatnění v praxi, byla Anděla Kozáková-Jírová. Ta přišla na svět dne 14. května roku 1897 do rodiny četnického strážmistra Josefa Kozáka v Humpolci. Výkon tohoto povolání s sebou také nesl poměrně častou změnu místa pobytu, a tak se rodina několikrát stěhovala. Dětství tak Anděla strávila v rodném Humpolci, v Opatovicích nebo v Rokycanech. Zřejmě díky svému otci se dívka poprvé seznámila s legislativou, na jejíž dodržování strážmistr dohlížel, tedy se zákony a vyhláškami.

Anděla absolvovala dívčí lyceum v Plzni a jako hospitující externistka též gymnázium. V této době se v případě dívky jednalo v podstatě o běžný postup, avšak velmi náročný, kdy bylo nutné nastudovat velké množství učiva. Když došlo roku 1918 ke zpřístupnění právnické fakulty Univerzity Karlovy, nechala se zde Anděla hned zapsat. První semestr pro ni byl velmi těžký a jenom s velkými obtížemi ho zvládla. Později si však na studium na vysoké škole zvykla, a dokonce se zařadila mezi ty nejlepší studentky. Tři státní a tři rigorózní zkoušky úspěšně složila v letech 1920 (zkouška historicko-právní) a roku 1922 (zkouška judiciální a zkouška státovědecká). Anděla Kozáková se tehdy stala vůbec první československou doktorkou práv, což byla velká událost pro celou republiku. V tisku se například objevila tato zpráva:

„Promocí A. Kozákové doktorkou práv a věd státních byl odstraněn jeden z posledních zbytků ženské nerovnoprávnosti u nás. Význam této události je tím větší, že z některých stran byl kladen zrovnoprávnění žen v tomto oboru dosti silný, třebaže bezdůvodný odpor. V novinářské diskusi, jež se při této příležitosti rozpředla, bylo správně poukazováno, že citlivosti, ženám vytýkané, neubrání se někdy ani muži právníci a u žen tudíž tento důvod musí odpadnout. Domníváme se, že v mnohých oborech právních, jako například v právu rodinném i v praxi soudní, se ženy lépe uplatní než muži a rovněž tak při přestupcích nedospělých. Že jako úřednice veřejné i soukromé i v kterémkoliv jiném oboru právnického působení mohou se doktorky práv dobře osvědčit, je po dobrých výsledcích ženské práce nepochybné.“

Ani po studiích však Anděla neměla vyhráno a jen obtížně si hledala práci ve svém oboru. Poprvé byla zaměstnána na Ministerstvu sociální péče, kde se však později setkala spíše se zklamáním. V roce 1926 začala působit jako notářka u Jaroslava Heitze v paláci Koruna na Václavském náměstí. Pro Andělu tento krok znamenal nejen kariérní postup, ale i pravidelný plat. Roku 1929 složila notářské zkoušky, ke kterým byla připuštěna až po dlouhém naléhání na Vrchním zemském soudu. A tak se stala první evropskou notářkou! Informoval o tom však pouze časopis Rozkvět:

„Jde o velký osobní úspěch ženy mimořádně nadané, pilné a vytrvalé, která přes nesčetné překážky jen a jen vlastní silou lámala předsudky. (…) Československá žena je první notářkou v Evropě.“

V roce 1943 se Anděla provdala a začala užívat příjmení Kozáková-Jírová. Tehdy jí bylo již čtyřicet šest let a ani po vstupu do manželství nepřestala vykonávat notářkou profesi.

Z dalšího působení této výjimečné ženy nesmíme opomenout zmínit její boj o lepší zpřístupnění vysokoškolského vzdělání československým ženám. Byla zakladatelkou Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen, ve kterém působila deset let. Také organizovala konference vysokoškolsky vzdělaných žen a je autorkou práce s názvem Právní postavení ženy v českém právu zemském. Jedná se o vůbec první odbornou práci z právnického prostředí, jejíž autorkou byla žena.