Poslední morová epidemie zasáhla Evropu před více než 300 lety. Jak probíhala u nás?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.

V roce 1712 byla morová nákaza zjištěna v Dolních Rakousích. A právě z této oblasti se měla spolu s obchodníky s dobytkem rozšířit do našich zemí. Morová epidemie si u nás v letech 1713 až 1715 vyžádala více než 200 tisíc obětí, jenom v Praze na tuto chorobu zemřelo 19 tisíc osob. V Olomouci bylo zaznamenáno kolem tří tisíc obětí této epidemie. V Boskovicích se k roku 1715 uvádělo více než tisíc mrtvých osob, v Moravské Třebové více než 900. V Přerově a Mikulově moru podlehlo kolem osmi set osob. Prakticky naopak nákaza nezasáhla město Brno, oblast Žďárska a Královéhradecka.

Řada měst byla kvůli morové epidemii uzavřena. Nikdo cizí nesměl do města vstoupit, místní obyvatelé se mohli scházet pouze ve výjimečných případech a podle vydaného nařízení mezi sebou museli dodržovat předepsanou vzdálenost dvaceti kroků. Na dobu čtyřiceti dnů bývaly uzavírány infikované domy, vše bylo dezinfikováno octem. Omezen byl provoz řemesel a výkon některých živností. Truhlářům naopak práce přibyla, protože jim byla nařízena výroba rakví ve velkém množství.

Na jaře roku 1713 začal mor řádit v Praze. V tomto městě podlehlo chorobě dle svědectví písemných pramenů nejvíce lidí v den svatého Václava, a to 285 nemocných. V lednu roku 1714 v důsledku onemocnění zemřel i lékař jménem Alexander Antonius Schamský, který je autorem odborného pojednání o moru a patřil mezi největší bojovníky proti šíření této choroby. Ve svých spisech např. sestavil vhodný jídelníček v době epidemie, který měl obsahovat drůbeží maso a zvěřinu, kořeněné omáčky, jablka a pomeranče. K pití doporučoval citronovou šťávu, michelské a skrbeňské víno, litoměřické, podskalské, mělnické, blatnické a znojemské víno. Naopak nevhodná byla dle Schamského konzumace tučného vepřového masa a nedozrálého ovoce.

V srpnu roku 1715 zasáhl mor Moravskou Třebovou, kde velmi rychle přibývalo nemocných i zemřelých. Tehdejší situaci popisuje kurátor a historik moravskotřebovského muzea Mgr. Tomáš Thun takto:

„Místní si s chorobou nevěděli rady, ze dne 15. srpna 1715 pochází zpráva moravskotřebovské městské rady s žádostí do Olomouce o poslání zkušeného lékaře. Na konci srpna byla již situace tak vážná, že město muselo být uzavřeno. Vojsko ve dne i v noci dohlíželo na to, aby město nikdo neopouštěl a aby do něj nikdo nevstupoval. Z Olomouce do Moravské Třebové dorazil lékař až dne 15. září. Z dochovaných písemných pramenů víme, že se jmenoval David Boulle a zavedl ve městě jistá preventivní opatření – omezil výkon některých řemesel a živností, zakázal konání bohoslužeb. Zároveň byl ustanoven tzv. uliční důvěrník, který měl za úkol chodit od domu k domu a zjišťovat počet nemocných a zemřelých, zároveň si měl zapisovat, která domácnost nemá dostatek léků či potravin. Doktor Boulle byl později uvězněn, protože čelil obvinění z otravy místních obyvatel. Možná to byl jeden z důvodů, proč se morová nákaza ve městě šířila až do ledna roku 1716. Na mor v Moravské Třebové zemřelo více než 900 osob. Po skončení morové nákazy město trpělo akutním nedostatkem potravin, hladomoru zabránila až hmotná výpomoc okolních měst Svitavy, Březová, Lanškroun a Jevíčko.“

Z dochovaných písemných pramenů vztahujících se k městu Moravská Třebová pochází nařízení z roku 1713 pro nosiče mrtvol, kteří se měli chovat následujícím způsobem:

„Za prvé, u všech záležitostí, úředního jednání a služeb, k nimž jsou povoláni jako svědci, budou tito, když časně ráno vstanou, uskuteční obvyklou ranní modlitbu, potom společně se v kleče pomodlí k svatým patronům, stejně jako k našim milým Paním, a to růžencem vzdají chválu, Boha při tom ctí a si cení, aby byli ušetřeni jakékoli nákazy. Přitom současně, aby nikoho jiného nenakazili.

Za druhé, aby se při své práci v určeném domě chovali zbožně a zticha a ve veškeré vážnosti a ohledu na žal duší poskytovali jiným dobrým příklad; aby mohli být pokládáni za jakousi policii, je přijat Johann Brauner jako desátník, který na počest Boha nosičům velí a nepřipustí, aby se někdo k ženám, dětem, hospodářům nebo jiným lidem choval nevlídně nebo jim byly činěny posměšky, naopak jim, pokud možno, pomáhal a prokazoval pozornost.

Za třetí, mají tak často jak pohřbívání vychází, toho jistého odnést, nikdy ho nemají ponechat přes den, také z toho i jiného domu vzít několik osob a mají je nést v tichu s ohledem na jejich ubohou duši raději potěšit modlitbou „Otče náš“ a jakékoliv nevhodné řeči vyloučit.

Za čtvrté ponechat na zemřelých oděv i věci a nic nebrat; každému ponechat to jeho a ani nejmenší neodebírat, jinak nalézané zde věci pokládat za infikované a osoby dát do zvláštní rakve, vykopat jámu a na ně nasypat nehašené vápno a tak učinit neškodným.“

Poslední nakažení morem byli na našem území hlášeni k počátku roku 1716, v některých evropských zemích se mor vyskytoval ještě roku 1721.

Související

Socha sv. Rocha z roku 1751 před kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé hoře.

Svatý Rochus přežil mor díky toulavému psovi

Jedním z nejznámějších patronů proti moru je svatý Rochus. Sám nebezpečnou chorobu přežil, a to díky toulavému psovi, který mu nosil chléb. Socha tohoto světce v doprovodu věrného psa se proto nachází na celé řadě morových sloupů v našich zemích. Část jeho ostatků byla umístěna do chrámu sv. Víta v Praze.

Více souvisejících

mor epidemie nemoci historie Hřbitov

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy