Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.
V roce 1712 byla morová nákaza zjištěna v Dolních Rakousích. A právě z této oblasti se měla spolu s obchodníky s dobytkem rozšířit do našich zemí. Morová epidemie si u nás v letech 1713 až 1715 vyžádala více než 200 tisíc obětí, jenom v Praze na tuto chorobu zemřelo 19 tisíc osob. V Olomouci bylo zaznamenáno kolem tří tisíc obětí této epidemie. V Boskovicích se k roku 1715 uvádělo více než tisíc mrtvých osob, v Moravské Třebové více než 900. V Přerově a Mikulově moru podlehlo kolem osmi set osob. Prakticky naopak nákaza nezasáhla město Brno, oblast Žďárska a Královéhradecka.
Řada měst byla kvůli morové epidemii uzavřena. Nikdo cizí nesměl do města vstoupit, místní obyvatelé se mohli scházet pouze ve výjimečných případech a podle vydaného nařízení mezi sebou museli dodržovat předepsanou vzdálenost dvaceti kroků. Na dobu čtyřiceti dnů bývaly uzavírány infikované domy, vše bylo dezinfikováno octem. Omezen byl provoz řemesel a výkon některých živností. Truhlářům naopak práce přibyla, protože jim byla nařízena výroba rakví ve velkém množství.
Na jaře roku 1713 začal mor řádit v Praze. V tomto městě podlehlo chorobě dle svědectví písemných pramenů nejvíce lidí v den svatého Václava, a to 285 nemocných. V lednu roku 1714 v důsledku onemocnění zemřel i lékař jménem Alexander Antonius Schamský, který je autorem odborného pojednání o moru a patřil mezi největší bojovníky proti šíření této choroby. Ve svých spisech např. sestavil vhodný jídelníček v době epidemie, který měl obsahovat drůbeží maso a zvěřinu, kořeněné omáčky, jablka a pomeranče. K pití doporučoval citronovou šťávu, michelské a skrbeňské víno, litoměřické, podskalské, mělnické, blatnické a znojemské víno. Naopak nevhodná byla dle Schamského konzumace tučného vepřového masa a nedozrálého ovoce.
V srpnu roku 1715 zasáhl mor Moravskou Třebovou, kde velmi rychle přibývalo nemocných i zemřelých. Tehdejší situaci popisuje kurátor a historik moravskotřebovského muzea Mgr. Tomáš Thun takto:
„Místní si s chorobou nevěděli rady, ze dne 15. srpna 1715 pochází zpráva moravskotřebovské městské rady s žádostí do Olomouce o poslání zkušeného lékaře. Na konci srpna byla již situace tak vážná, že město muselo být uzavřeno. Vojsko ve dne i v noci dohlíželo na to, aby město nikdo neopouštěl a aby do něj nikdo nevstupoval. Z Olomouce do Moravské Třebové dorazil lékař až dne 15. září. Z dochovaných písemných pramenů víme, že se jmenoval David Boulle a zavedl ve městě jistá preventivní opatření – omezil výkon některých řemesel a živností, zakázal konání bohoslužeb. Zároveň byl ustanoven tzv. uliční důvěrník, který měl za úkol chodit od domu k domu a zjišťovat počet nemocných a zemřelých, zároveň si měl zapisovat, která domácnost nemá dostatek léků či potravin. Doktor Boulle byl později uvězněn, protože čelil obvinění z otravy místních obyvatel. Možná to byl jeden z důvodů, proč se morová nákaza ve městě šířila až do ledna roku 1716. Na mor v Moravské Třebové zemřelo více než 900 osob. Po skončení morové nákazy město trpělo akutním nedostatkem potravin, hladomoru zabránila až hmotná výpomoc okolních měst Svitavy, Březová, Lanškroun a Jevíčko.“
Z dochovaných písemných pramenů vztahujících se k městu Moravská Třebová pochází nařízení z roku 1713 pro nosiče mrtvol, kteří se měli chovat následujícím způsobem:
„Za prvé, u všech záležitostí, úředního jednání a služeb, k nimž jsou povoláni jako svědci, budou tito, když časně ráno vstanou, uskuteční obvyklou ranní modlitbu, potom společně se v kleče pomodlí k svatým patronům, stejně jako k našim milým Paním, a to růžencem vzdají chválu, Boha při tom ctí a si cení, aby byli ušetřeni jakékoli nákazy. Přitom současně, aby nikoho jiného nenakazili.
Za druhé, aby se při své práci v určeném domě chovali zbožně a zticha a ve veškeré vážnosti a ohledu na žal duší poskytovali jiným dobrým příklad; aby mohli být pokládáni za jakousi policii, je přijat Johann Brauner jako desátník, který na počest Boha nosičům velí a nepřipustí, aby se někdo k ženám, dětem, hospodářům nebo jiným lidem choval nevlídně nebo jim byly činěny posměšky, naopak jim, pokud možno, pomáhal a prokazoval pozornost.
Za třetí, mají tak často jak pohřbívání vychází, toho jistého odnést, nikdy ho nemají ponechat přes den, také z toho i jiného domu vzít několik osob a mají je nést v tichu s ohledem na jejich ubohou duši raději potěšit modlitbou „Otče náš“ a jakékoliv nevhodné řeči vyloučit.
Za čtvrté ponechat na zemřelých oděv i věci a nic nebrat; každému ponechat to jeho a ani nejmenší neodebírat, jinak nalézané zde věci pokládat za infikované a osoby dát do zvláštní rakve, vykopat jámu a na ně nasypat nehašené vápno a tak učinit neškodným.“
Poslední nakažení morem byli na našem území hlášeni k počátku roku 1716, v některých evropských zemích se mor vyskytoval ještě roku 1721.
Související
Svatý Rochus přežil mor díky toulavému psovi
Bojovali proti moru, sami mu podlehli. Které osobnosti potkal takový osud?
mor , epidemie , nemoci , historie , Hřbitov
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 38 minutami
Čtvrtý taneční večer StarDance začal. Soutěž dnes opustí další pár
před 2 hodinami
Izraelské buldozery údajně zničily sídlo agentury OSN
před 3 hodinami
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 4 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 5 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 6 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 6 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 7 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 7 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 8 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 9 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 10 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 11 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 12 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 12 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 14 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou.
Zdroj: Jan Hrabě