V nastalé situaci, kdy se svět děsí pandemie koronoviru COVID-19, vyznívají různé otázky o možnostech a rychlosti šíření tohoto onemocnění a jeho důsledcích. Vir si již vyžádal několik tisíc mrtvých. Nejedná se však o jedinou nákazu v moderních, ani starších dějinách lidstva. Ve středověku do Evropy přišla doslova zkáza – mor. A to nejednou. Proč a jak se tehdy mor a jiné nemoci šířily?
Současnou situaci nastalé pandemie není možné zlehčovat. Byť si jistě nevyžádá tolik obětí, jako například tzv. černá smrt, dopad působení COVID-19 bude celosvětový a ovlivní jak ekonomiku, tak vnímání a chování celé společnosti. Největším problém daného onemocnění je jeho rychlé a neviditelné šíření způsobené mimo jiné světovou globalizací.
Evropu, či její podstatné části, již v minulosti zachvátily různé epidemie. V moderní historii byla velice dramatická např. tzv. španělská chřipka. Ještě více obětí si vyžádaly morové rány, především ty, které k nám dorazily ve středověku a zasáhly v podstatě celou Evropu.
Mor představuje smrtelnou nemoc způsobenou bakterií Yersinia pestis, která je známá i dnes. Vyskytuje se u zvířat i u lidí. Právě blízké soužití zvířat a lidí bylo nejspíše v počátcích důvodem k její mutaci a přenosu na člověka. Mor lze rozdělit na tři formy: dýmějový, septický a plicní.
První vlna moru, zvaného Justiniánský, vypukla v Konstantinopoli již v 6. století za panování Justiniána I. Jednalo se o dýmějový mor, který přenášely hlavně blechy, které se infikovaly na nakaženém hlodavci, především krysách, které příznaky netrpí a tudíž mohou nemoc dál šířit. Nákaza se do města dostala zřejmě z Egypta či Etiopie, odkud město dováželo obilí pro své obyvatele. V nejhorších měsících umíralo ve městě až 5000 lidí denně, město ztratilo asi 40 % obyvatel. Epidemie se rozšířila po celé Byzantské říši a zabila asi čtvrtinu obyvatel.
Koncem 6. století a i v některých následných obdobích se Evropou šířily další vlny nákazy, ovšem neměly již takový dopad.
Asi nejhorší ránou byla tzv. černá smrt. Onemocnění mělo svůj původ ve střední Asii, kde již dříve čas od času propukaly epidemie především u místních kočovníků. Důvod jejího rozšíření za hranice střední Asie není zcela jasný. Zdá se však, že souvisí s výboji Mongolů a pohyby jejich vojsk na velké vzdálenosti. Samotným důvodem takové síly moru však souviselo se špatnými obchodními a zemědělskými podmínkami, které v Číně, ale i v Evropě vedly na počátku 14. století k větším či menším hospodářským krizím a hladomorům. Tyto události a nemoci oslabily zdraví značného počtu lidí v rozsáhlých oblastech a usnadnily šíření nakažlivých nemocí.
První zprávy o vypuknutí moru pocházejí ze střední Číny z počátku roku 1330, odkud se rozšířil nejen do dalších provincií, ale vojenskými přesuny a cestami kupců po karavanních stezkách i dále na západ. Právě obchodní propojenost světa již v těchto dobách vedla ke globálnímu šíření nemoci (tedy bez obou Amerik, Austrálie a Antarktidy).
Mor se opět šířil přes hlodavce a blechy, ovšem dostal též pokročilejší formu tzv. plicního moru. Tato forma se přenáší kapénkově z člověka na člověka a je mnohem nebezpečnější. Působí velice rychle a neléčena má velice vysokou úmrtnost (až přes 90 %).
Již v roce 1347 byl mor zaznamenán v Cařihradě a Trapezuntu, což byla města s čilými obchodními styky s asijským východem. Odsud se mor díky obchodu a válkám dostal do Evropy, počínaje Benátkami a Janovem. Z Itálie se šířil dál po evropském kontinentu, včetně Britských ostrovů. Během 50. a 60. let přišly dvě vlny moru, přičemž ta druhá zasáhla celý tehdy známý svět.
Mnohdy oslabení lidé v důsledků jiných nemocí či hladomoru rychle podléhali neléčitelné a neviditelné nemoci. Špatná hygiena ve městech a těsné sousedství dál podporovalo oslabení lidí a šíření moru. České země zasáhla drtivě druhá vlna. V rámci Evropy zabila epidemie moru cca 25 milionů lidí, tedy asi 1/3 obyvatel tehdejší Evropy.
Tyto morové vlny ze 14. století nebyla rozhodně poslední. V následujícím století se vracely ve zhruba dvacetiletých intervalech, nikdy už ale nezasáhly celou Evropu a nebyly tak ničivé. V rámci chodu Evropy došlo k určité ekonomické stagnaci, ale též ke změně v mysli lidí. Došlo k určitému odklonu od církve, k nedůvěře k lékařům, rozšířilo se tzv. flagelantství, kdy docházelo ve snaze usmířit rozhněvaného Boha k sebemrskačství, trestáním sebe samých za hříchy, které měly být důvodem morové epidemie. Pesimistické a někdy až fanatické nálady vedly též k pogromům na Židy.
Související
Vztah člověka a lesa byl ve středověku zcela zásadní. Čím to bylo?
Svědectví o hladomorech ve středověkých kronikách. Zoufalé matky jedly své děti
středověk , historie , nemoci , evropa , města , úmrtí , mor
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
před 38 minutami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 1 hodinou
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 2 hodinami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 2 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 3 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 3 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 3 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 4 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 5 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 5 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 6 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 6 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 6 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 7 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 8 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 8 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 8 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 9 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 9 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
Vědci z novozélandského Národního institutu pro výzkum vody a atmosféry (NIWA) varují, že novozélandské ledovce tají stále rychleji. Odkazují se na nedávný letecký průzkum nazvaný "sněžná čára", který se konal v novozélandských horách.
Zdroj: Libor Novák