Proč se ve středověku tak rychle šířily nemoci?

V nastalé situaci, kdy se svět děsí pandemie koronoviru COVID-19, vyznívají různé otázky o možnostech a rychlosti šíření tohoto onemocnění a jeho důsledcích. Vir si již vyžádal několik tisíc mrtvých. Nejedná se však o jedinou nákazu v moderních, ani starších dějinách lidstva. Ve středověku do Evropy přišla doslova zkáza – mor. A to nejednou. Proč a jak se tehdy mor a jiné nemoci šířily?

Současnou situaci nastalé pandemie není možné zlehčovat. Byť si jistě nevyžádá tolik obětí, jako například tzv. černá smrt, dopad působení COVID-19 bude celosvětový a ovlivní jak ekonomiku, tak vnímání a chování celé společnosti. Největším problém daného onemocnění je jeho rychlé a neviditelné šíření způsobené mimo jiné světovou globalizací.

Evropu, či její podstatné části, již v minulosti zachvátily různé epidemie. V moderní historii byla velice dramatická např. tzv. španělská chřipka. Ještě více obětí si vyžádaly morové rány, především ty, které k nám dorazily ve středověku a zasáhly v podstatě celou Evropu.

Mor představuje smrtelnou nemoc způsobenou bakterií Yersinia pestis, která je známá i dnes. Vyskytuje se u zvířat i u lidí. Právě blízké soužití zvířat a lidí bylo nejspíše v počátcích důvodem k její mutaci a přenosu na člověka. Mor lze rozdělit na tři formy: dýmějový, septický a plicní.

První vlna moru, zvaného Justiniánský, vypukla v Konstantinopoli již v 6. století za panování Justiniána I. Jednalo se o dýmějový mor, který přenášely hlavně blechy, které se infikovaly na nakaženém hlodavci, především krysách, které příznaky netrpí a tudíž mohou nemoc dál šířit. Nákaza se do města dostala zřejmě z Egypta či Etiopie, odkud město dováželo obilí pro své obyvatele. V nejhorších měsících umíralo ve městě až 5000 lidí denně, město ztratilo asi 40 % obyvatel. Epidemie se rozšířila po celé Byzantské říši a zabila asi čtvrtinu obyvatel.

Koncem 6. století a i v některých následných obdobích se Evropou šířily další vlny nákazy, ovšem neměly již takový dopad.

Asi nejhorší ránou byla tzv. černá smrt. Onemocnění mělo svůj původ ve střední Asii, kde již dříve čas od času propukaly epidemie především u místních kočovníků. Důvod jejího rozšíření za hranice střední Asie není zcela jasný. Zdá se však, že souvisí s výboji Mongolů a pohyby jejich vojsk na velké vzdálenosti. Samotným důvodem takové síly moru však souviselo se špatnými obchodními a zemědělskými podmínkami, které v Číně, ale i v Evropě vedly na počátku 14. století k větším či menším hospodářským krizím a hladomorům. Tyto události a nemoci oslabily zdraví značného počtu lidí v rozsáhlých oblastech a usnadnily šíření nakažlivých nemocí.

První zprávy o vypuknutí moru pocházejí ze střední Číny z počátku roku 1330, odkud se rozšířil nejen do dalších provincií, ale vojenskými přesuny a cestami kupců po karavanních stezkách i dále na západ. Právě obchodní propojenost světa již v těchto dobách vedla ke globálnímu šíření nemoci (tedy bez obou Amerik, Austrálie a Antarktidy).

Mor se opět šířil přes hlodavce a blechy, ovšem dostal též pokročilejší formu tzv. plicního moru. Tato forma se přenáší kapénkově z člověka na člověka a je mnohem nebezpečnější. Působí velice rychle a neléčena má velice vysokou úmrtnost (až přes 90 %).

Již v roce 1347 byl mor zaznamenán v Cařihradě a Trapezuntu, což byla města s čilými obchodními styky s asijským východem. Odsud se mor díky obchodu a válkám dostal do Evropy, počínaje Benátkami a Janovem. Z Itálie se šířil dál po evropském kontinentu, včetně Britských ostrovů. Během 50. a 60. let přišly dvě vlny moru, přičemž ta druhá zasáhla celý tehdy známý svět.

Mnohdy oslabení lidé v důsledků jiných nemocí či hladomoru rychle podléhali neléčitelné a neviditelné nemoci. Špatná hygiena ve městech a těsné sousedství dál podporovalo oslabení lidí a šíření moru. České země zasáhla drtivě druhá vlna. V rámci Evropy zabila epidemie moru cca 25 milionů lidí, tedy asi 1/3 obyvatel tehdejší Evropy.

Tyto morové vlny ze 14. století nebyla rozhodně poslední. V následujícím století se vracely ve zhruba dvacetiletých intervalech, nikdy už ale nezasáhly celou Evropu a nebyly tak ničivé. V rámci chodu Evropy došlo k určité ekonomické stagnaci, ale též ke změně v mysli lidí. Došlo k určitému odklonu od církve, k nedůvěře k lékařům, rozšířilo se tzv. flagelantství, kdy docházelo ve snaze usmířit rozhněvaného Boha k sebemrskačství, trestáním sebe samých za hříchy, které měly být důvodem morové epidemie. Pesimistické a někdy až fanatické nálady vedly též k pogromům na Židy.

Související

Více souvisejících

středověk historie nemoci evropa města úmrtí mor

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americký prezident Joe Biden.

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům

Americký prezident Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau se zavázali společně postavit proti autoritářským režimům. Částečně i tím, že sníží svou závislost na jiných zemích, pokud jde o kritické minerály a polovodiče. Vyplynulo to z dnešní návštěvy Bidena v Kanadě, uvedla agentura Reuters. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Manuel López Obrador

Mexického prezidenta pobouřila slova, že Mexiko ztratilo kontrolu nad částí země

Mexický prezident dnes pobouřeně odmítl komentáře šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena, který prohlásil, že mexická vláda ztratila kontrolu nad částmi země, kde operují drogové kartely. Prezident Andrés Manuel López Obrador nicméně připustil, že se kartelům podařilo dostat své lidi do mexické agentury pro kontrolu léčiv, aby tak získaly souhlas pro dovoz chemikálii potřebných pro výrobu fentanylu z Číny. Informovala o tom agentura AP.

před 3 hodinami

TikTok

Francouzi zaměstnaní ve veřejném sektoru budou mít zakázaný TikTok

Francie zakázala používání čínské aplikace pro sdílení videí TikTok na služebních telefonech zaměstnanců ve veřejném sektoru. Oznámil to dnes ministr pro veřejnou službu Stanislas Guerini, podle nějž se tak stalo v zájmu zajištění kybernetické bezpečnosti francouzských úřadů.

před 3 hodinami

Policie Rusko, ilustrační fotografie.

Měl blízko k Putinovi, teď je v pátrání. Rusko hledá autora projevů

Ruská policie dnes zařadila Abbase Galljamova, někdejšího autora projevů ruského prezidenta Vladimira Putina, na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další krok v rámci potlačování opozice Kremlu. Není jasné, v souvislosti s jakým trestným činem policie Galljamova hledá.

Aktualizováno před 3 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron odsoudil násilí v ulicích, vláda ale neustoupí

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes ostře odsoudil čtvrteční násilnosti v ulicích francouzských měst při protestech proti důchodové reformě. Na tiskové konferenci po summitu EU v Bruselu ujistil, že jeho vláda se nepodvolí násilí. Ohledně penzijní reformy pak vyčká rozhodnutí francouzského nejvyššího soudu. 

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva

Brazilský prezident Lula chce s Čínou vytvořit mírový klub kvůli Ukrajině

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva příští týden navrhne Číně vytvoření "mírového klubu". Píše to dnes deník Financial Times, kterému sdělil podrobnosti o Lulově cestě do Asie brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. Lula se v úterý setká v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína na konci února představila svůj plán na ukončení války na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Exprezident Trump očekává smrt a zkázu, pokud bude obviněn

Bývalý americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti varoval, že jeho trestní obvinění by mohlo vést ke "smrti a zkáze", píše agentura Reuters. Vyjádření republikánského exprezidenta přišlo krátce poté, co newyorští prokurátoři, kteří se zabývají Trumpovou údajnou rolí v platbě pornoherečce za mlčenlivosti, uvedli, že se nenechají zastrašit.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron a von der Leyenová pojedou v dubnu do Číny

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pojede v prvním dubnovém týdnu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem do Číny. Podle agentury Reuters to dnes oznámil unijní mluvčí. Macron využije své státní návštěvy v Číně od 5. do 8. dubna k tomu, aby se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem "pracoval na návratu k míru" na Ukrajině, uvedl dnes večer Elysejský palác.

před 5 hodinami

Eva Pavlová a Petr Pavel

Pavlová připravuje svůj tým a oslovuje externí poradce

První dáma Eva Pavlová v současné době buduje svůj tým, oslovuje externí poradce a připravuje témata, se kterými bude dál pracovat. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Pražského hradu Markéta Řeháková. Pavlová podle ní nyní připravuje aktivity na příštích pět let především v sociální oblasti.

před 5 hodinami

Jevhen Perebyjnis

Ukrajina chce ještě letos jednat o vstupu do Evropské unie

Ukrajina by chtěla podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise zahájit jednání o vstupu do EU letos v prosinci. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by tomu mohla pomoci i konference šéfů parlamentů zemí EU a kandidátských států, která se za měsíc uskuteční v Praze. 

před 5 hodinami

Jair Bolsonaro

Bolsonaro se příští týden vrátí do Brazílie, opustil ji před koncem mandátu

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se vrátí po třech měsících do vlasti. Oznámilo to vedení jeho Liberální strany (PL), napsala dnes agentura Reuters. Bolsonaro odjel krátce před koncem svého prezidentského mandátu do Spojených států, a nezúčastnil se tak předání úřadu stávajícímu prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva. 

před 6 hodinami

Kevin McCarthy

Šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy má slova ředitele TikToku za velmi znepokojivá

Vyjádření šéfa sociální sítě TikTok Shou Zi Chewa jsou "velmi znepokojivá", uvedl dnes předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Reagoval tak na čtvrteční "grilování" šéfa Tiktoku před členy výboru pro energetiku a obchod. McCarthy se podle agentury Reuters domnívá, že zákonodárci schválí v reakci na obavy související s aplikací zákon, který bude mít podporu republikánů i demokratů.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Na letišti u Kolína nad Rýnem najel muž do lidí. Několik lidí je zraněných

V parkovacím domě na letišti Kolín nad Rýnem/Bonn na západě Německa dnes dopoledne cíleně najížděl muž automobilem do lidí. Ti podle policejního mluvčího, na něhož se odvolává agentura DPA, dokázali nejspíš uskočit, a utrpěli převážně jen lehká zranění. Řidič také narazil do několika dalších aut. Podle mluvčího existují náznaky, že muž má psychické problémy.

před 6 hodinami

OSN potvrdila tisíce civilních obětí války na Ukrajině. Skutečná čísla mohou být výrazně vyšší

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy