Nejenom epidemie, ale také hladomory patřily v minulosti k největším hrozbám. Ve středověku zaznamenali kronikáři několik vln těchto pohrom. Z jejich pera se dochovala svědectví z „hladových let“, kdy kvůli nedostatku potravin vymíraly celé rodiny i vesnice nebo se zoufalí lidé uchylovali ke kanibalismu.
Hlad je jevem, který se objevoval v každém dějinném období. Některé společenské třídy trpěly nedostatkem potravin takřka permanentně, úmrtnost v důsledku dlouhodobého hladovění u nejchudších vrstev byla vysoká. Globální hladomory se však již dotkly většiny obyvatel. Tzv. „hladová“ nebo „hubená léta“ většinou úzce souvisela s přírodními katastrofami, válečnými konflikty nebo epidemiemi. A právě těchto velkých hladomorů, jejich příčin a důsledků si všímali středověcí kronikáři. Z jejich záznamů víme, že nejčastěji extrémní nedostatek potravin měly na svědomí přírodní katastrofy nebo dlouhé a tuhé zimy. O úrodě plodin, a tedy i životě středověkého člověka rozhodovala přízeň přírody, dochované dobové zprávy však v hladomoru nejčastěji spatřují Boží trest. Nedostatek potravin se tehdy řešil nejrůznějšími způsoby. Při vaření kaší, tehdejšího nejběžnějšího pokrmu, se využívaly nevýživné náhražky obilí. Z nich se také pekl chleba. V extrémních případech se do kaší i chleba přidávala hlína, některé dochované záznamy hovoří i o příměsi zvířecích výkalů. Do jídelníčku se zařazovalo maso zvířat, která se běžně nekonzumovala – například psi, kočky nebo koně. Opravdu nejhorší hladomory vedly k tomu, že se lidé ze zoufalství uchylovali k různým formám kanibalismu, kdy jedli mrtvoly nebo své vlastní děti!
Autor Vypravování o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II. zmínil extrémní nedostatek potravin v roce 1282, kdy hladomor zasáhl všechny vrstvy společnosti – i ty nejurozenější a nejbohatší. Kronikář zaznamenal, že tehdy zoufalí lidé žebrali o něco k snědku, ale pro trochu jídla i kradli nebo vraždili. Lidé prý umírali hladem v takovém počtu, že byly kopány hromadné hroby. Život si někteří nešťastníci snažili zachránit tím, že pojídali mršiny zvířat, své zemřelé příbuzné nebo dokonce oběšence z šibenic!
„Hladový rok“ 1282 popisoval ve Zbraslavské kronice také Petr Žitavský. Ten hladomor spojoval s obdobím bezvládí po smrti Přemysla Otakara II., kdy lidé přestali pracovat a porušili zavedený společenský řád. Z tohoto důvodu nikdo neobhospodařoval pole, čehož byla následkem extrémní neúroda. Petr Žitavský si také všímal vyhroceného chování hladovějícího obyvatelstva – krádeží, vražd či kanibalismu. Z jeho pera se dochoval záznam o zoufalé matce, která „zapomínajíc na mateřský cit, zabila nemluvně u svých prsou, aby nasycena jeho tělem mohla na chvilku prodloužit bídný život.“ Pojídáním lidského masa si měl zachránit život také jeden lékař, který byl prohlášen za mrtvého a pohřben do masového hrobu. V něm přežil jenom díky tomu, že tři dny okusoval maso z mrtvol kolem sebe.
Hned v několika středověkých kronikách je hladomor kladen do souvislosti s výskytem neobvyklých jevů na obloze nebo extrémními výkyvy počasí. Neúroda, vysoká úmrtnost dobytka nebo včelstva a hlad roku 1124 byly spojovány se zatměním Slunce, které bylo v tomto roce pozorováno. Nedostatek potravin v roce 1142 mělo dle dobových záznamů způsobit pro změnu zatmění Měsíce, někteří kronikáři však jako příčinu tohoto hladomoru správně uváděli válečné konflikty spojené s drancováním země. V Dalimilově kronice se k roku 1310 váže popis ničivé povodně, která pohřbila několik vesnic a zabila jejich obyvatele a měla na svědomí neúrodu, a tedy i hladomor. Stejně tomu bylo v případě rozsáhlých požárů, krupobití nebo dlouhých a tuhých zim.
Související

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Masakry na konci války. Nacisté umučili a zavraždili stovky Čechů
historie , hladomor , středověk
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou

Objevil se bílý kouř. Novým papežem je Američan, jmenuje se Lev XIV.
před 1 hodinou

Obchody dnes podléhají zákonu. Zákaz bude platit i na podzim
před 2 hodinami

Rusové nedodržují Putinovo přehlídkové příměří, tvrdí Kyjev
před 3 hodinami

S Bartoškou odchází kus české kultury, říká prezident Pavel. Kondoloval i Fiala
před 4 hodinami

Počasí nepřeje vodáckým radovánkám. Víkendové srážky zřejmě nepomohou
před 4 hodinami

Rulík a spol. přivítají v národním týmu Nečase. Prošel prohlídkou a Colorado ho uvolnilo
před 5 hodinami

5 mýtů o online nebankovních půjčkách
před 5 hodinami

Policie řeší případy šikany na Znojemsku. Lidé brali spravedlnost do svých rukou
před 6 hodinami

Zemřel Jiří Bartoška
před 7 hodinami

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti
před 9 hodinami

Dějiny ukazují, že agresora nezastaví ústupky, řekl Fiala v den výročí konce války
před 9 hodinami

Začalo další příměří na Ukrajině. Rusové chtějí v klidu oslavit vítězství v druhé světové válce
před 10 hodinami

Masakry na konci války. Nacisté umučili a zavraždili stovky Čechů
před 11 hodinami

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné
před 12 hodinami

Chtějí zmařit moji návštěvu Moskvy, tvrdí Fico. Kritiku míří na pobaltské státy
před 13 hodinami

Už máte letní gumy? Pak vás předpověď počasí na příští týden příliš nepotěší
včera

Živě Černý dým nad Vatikánem. První den konkláve nového papeže nepřinesl
včera

Fico si stěžuje, že nestihne oslavy v Moskvě. Pobaltí mu zakázalo přelet do Ruska
včera

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty
včera
Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu
Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.
Zdroj: Jakub Jurek