Svědectví o hladomorech ve středověkých kronikách. Zoufalé matky jedly své děti

Nejenom epidemie, ale také hladomory patřily v minulosti k největším hrozbám. Ve středověku zaznamenali kronikáři několik vln těchto pohrom. Z jejich pera se dochovala svědectví z „hladových let“, kdy kvůli nedostatku potravin vymíraly celé rodiny i vesnice nebo se zoufalí lidé uchylovali ke kanibalismu.

Hlad je jevem, který se objevoval v každém dějinném období. Některé společenské třídy trpěly nedostatkem potravin takřka permanentně, úmrtnost v důsledku dlouhodobého hladovění u nejchudších vrstev byla vysoká. Globální hladomory se však již dotkly většiny obyvatel. Tzv. „hladová“ nebo „hubená léta“ většinou úzce souvisela s přírodními katastrofami, válečnými konflikty nebo epidemiemi. A právě těchto velkých hladomorů, jejich příčin a důsledků si všímali středověcí kronikáři. Z jejich záznamů víme, že nejčastěji extrémní nedostatek potravin měly na svědomí přírodní katastrofy nebo dlouhé a tuhé zimy. O úrodě plodin, a tedy i životě středověkého člověka rozhodovala přízeň přírody, dochované dobové zprávy však v hladomoru nejčastěji spatřují Boží trest. Nedostatek potravin se tehdy řešil nejrůznějšími způsoby. Při vaření kaší, tehdejšího nejběžnějšího pokrmu, se využívaly nevýživné náhražky obilí. Z nich se také pekl chleba. V extrémních případech se do kaší i chleba přidávala hlína, některé dochované záznamy hovoří i o příměsi zvířecích výkalů. Do jídelníčku se zařazovalo maso zvířat, která se běžně nekonzumovala – například psi, kočky nebo koně. Opravdu nejhorší hladomory vedly k tomu, že se lidé ze zoufalství uchylovali k různým formám kanibalismu, kdy jedli mrtvoly nebo své vlastní děti!

Autor Vypravování o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II. zmínil extrémní nedostatek potravin v roce 1282, kdy hladomor zasáhl všechny vrstvy společnosti – i ty nejurozenější a nejbohatší. Kronikář zaznamenal, že tehdy zoufalí lidé žebrali o něco k snědku, ale pro trochu jídla i kradli nebo vraždili. Lidé prý umírali hladem v takovém počtu, že byly kopány hromadné hroby. Život si někteří nešťastníci snažili zachránit tím, že pojídali mršiny zvířat, své zemřelé příbuzné nebo dokonce oběšence z šibenic!

„Hladový rok“ 1282 popisoval ve Zbraslavské kronice také Petr Žitavský. Ten hladomor spojoval s obdobím bezvládí po smrti Přemysla Otakara II., kdy lidé přestali pracovat a porušili zavedený společenský řád. Z tohoto důvodu nikdo neobhospodařoval pole, čehož byla následkem extrémní neúroda. Petr Žitavský si také všímal vyhroceného chování hladovějícího obyvatelstva – krádeží, vražd či kanibalismu. Z jeho pera se dochoval záznam o zoufalé matce, která „zapomínajíc na mateřský cit, zabila nemluvně u svých prsou, aby nasycena jeho tělem mohla na chvilku prodloužit bídný život.“ Pojídáním lidského masa si měl zachránit život také jeden lékař, který byl prohlášen za mrtvého a pohřben do masového hrobu. V něm přežil jenom díky tomu, že tři dny okusoval maso z mrtvol kolem sebe.

Hned v několika středověkých kronikách je hladomor kladen do souvislosti s výskytem neobvyklých jevů na obloze nebo extrémními výkyvy počasí. Neúroda, vysoká úmrtnost dobytka nebo včelstva a hlad roku 1124 byly spojovány se zatměním Slunce, které bylo v tomto roce pozorováno. Nedostatek potravin v roce 1142 mělo dle dobových záznamů způsobit pro změnu zatmění Měsíce, někteří kronikáři však jako příčinu tohoto hladomoru správně uváděli válečné konflikty spojené s drancováním země. V Dalimilově kronice se k roku 1310 váže popis ničivé povodně, která pohřbila několik vesnic a zabila jejich obyvatele a měla na svědomí neúrodu, a tedy i hladomor. Stejně tomu bylo v případě rozsáhlých požárů, krupobití nebo dlouhých a tuhých zim.

Související

Ilustrační fotografie.

Děti kvůli válkám vždy strádají. Historie je toho důkazem

Válečné konflikty zasáhnou každou vrstvu společnosti, děti nevyjímaje. Hlad, nucené práce, omezení povinné školní docházky i domácí výchovy, úmrtí členů rodiny i bezprostřední ohrožení vlastního života – to vše a mnoho dalšího prožívaly děti během několika zuřících válek v historii. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

historie hladomor středověk

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Petr Fiala

Bankrot si vymýšlíte, řekl Babiš Fialovi. Úsporný balíček schválíme tak, jak je, tvrdí premiér

Vláda si za konsolidačním balíčkem stojí a nebude ustupovat tlakům zájmových skupin. Schválí ho v takové podobě, v jakém byl navržen, řekl premiér Petr Fiala na CNN Prima News. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si myslí, že si vláda bankrot vymýšlí a lidem bere peníze. Uvedl, že když už, tak by vláda měla usilovat o rušení dotací v celé Evropské unii, nejen v Česku.

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Boje u Bachmutu pokračují, Rusko utrpělo značné ztráty, tvrdí Kyjev

Navzdory nedávnému zmírnění bojů v Bachmutu pokračují střety mezi ruskou a ukrajinskou armádou. Moskva v nich utrpěla značné ztráty, uvedly v neděli kyjevské ozbrojené síly podle Reuters. Město přitom nemá žádný strategický význam, přesto v něm podle západních odhadů bylo zraněno nebo zabito na 60 tisíc ruských vojáků.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Heydrichův Mercedes těžce poškozený výbuchem bomby Jana Kubiše na místě atentátu

Před 81 lety zemřel po úspěšném atentátu Reinhard Heydrich

Před 81. lety došlo k úmrtí jedné z nejkontroverznějších postav druhé světové války - Reinharda Heydricha. Heydrich, známý také jako "Architekt konečného řešení židovské otázky" a jeden z nejmocnějších nacistických představitelů, zemřel po atentátu spáchaném československými parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem 4. června 1942 v Praze. Jeho smrt zanechala významný otisk v historii a stala se symbolem odporu proti nacistickému režimu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Dovolená, ilustrační foto

Kam letos na dovolenou, aby se vyplatila kvůli kurzu koruny a inflaci? Budete překvapeni

Před blížícími se prázdninami se Češi nacházejí ve fázi rozhodování, kam letos vyrazit na dovolenou. Při výběru z oblíbených dovolenkových destinací se musí zaměřit na dva klíčové faktory: kurz české koruny vůči měně dané destinace a meziroční inflaci této destinace. Cílem je nalézt destinaci, kde se koruna po zohlednění inflace vůči tamní měně nejvíce posílila a letos je tak nejvýhodnější z hlediska nákladů.

včera

včera

Na Přerovsku hoří skládka s nebezpečným opadem. Vyhlášen třetí stupeň poplachu, zasahuje vrtulník s bambivakem

V Hradčanech na Přerovsku hoří skládka s nebezpečným opadem. Na místě je 14 jednotek hasičů, kteří vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř. Uvedli to na twitteru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy