
Mor zasáhl Evropu v několika vlnách a vyžádal si miliony obětí. Tato zákeřná choroba předčasně ukončila život také několika významných umělců a učenců.
V roce 1349 mor zahubil anglického františkánského mnicha a teologa Williama Ockhama, který je známý hlavně pro svou kritiku církve. Nesouhlasil s bohatstvím a mocí církve, prosazoval, aby byla papežská moc podřízena moci císařské. Na jeho myšlenkách později stavěla reformace, Ockhamem se inspiroval například John Wycliff nebo hnutí husitů.
V Curychu morová nákaza zahubila roku 1565 přírodovědce a lékaře Konrada Gessnera, jehož dílem byly položeny základy moderní zoologie. Gessner čerpal z vlastních pozorování, z Bible, antických spisů a středověkých bestiářů. Proto zmiňoval také bájné bazilišky nebo jednorožce či další fiktivní zvířata.
Významný francouzský humanistický právník, filozof a politik Jean Bodin je další obětí morové epidemie. Na nemoc zemřel v roce 1596. Je známý především pro své myšlenky o lidských právech a náboženské toleranci, za což se stal trnem v oku katolické církvi. Zároveň se však Bodin projevil jako inkvizitor, kdy jako soudce poslal na hranici několik domnělých čarodějnic. V čarodějnictví spatřoval velké nebezpečí a ostatním soudcům chtěl jít příkladem tím, že nechával zadržet podezřelé osoby ještě předtím, než k tomu dostal povolení. Přišel také s nápadem, aby se v kostelech zřizovaly speciální schránky, do kterých by lidé mohli házet lístky s napsanými jmény čarodějnic. Napsal také dílo, ve kterém podrobně vylíčil vlastnosti žen čarodějnic. Tento spis byl přeložen do několika jazyků a dočkal se mnoha vydání.
Na konci listopadu roku 1603 si londýnská morová epidemie vyžádala život anglického učence a lékaře Williama Gilberta, který stál u počátků bádání v oboru elektřiny a magnetismu. Vyrobil vůbec první elektroskop, tedy přístroj měřící elektrický náboj. Některé pojmy, které v rámci těchto disciplín Gilbert zavedl, se používají dodnes. Kromě fyziky se věnoval lékařství, působil jako osobní lékař královny Alžběty I. a krále Jakuba I.
V Londýně na mor zemřel o dvacet let později také významný dramatik John Fletcher. Pocházel z rodiny spisovatelů, po studiu na univerzitě v Cambridge se živil jako dramatik a působil spolu s Williamem Shakespearem, Philipem Massingerem nebo Williamem Rowleyem.
V říjnu roku 1635 nemoci podlehl německý všestranně nadaný učenec Wilhelm Schickard. Ten se proslavil hlavně jako vynálezce prvního mechanického počítacího stroje, předchůdce dnešní kalkulačky. Jeho počítací stroj používali také další významní učenci jeho doby – třeba astronom Johannes Kepler. Wilhelm Schickard působil na univerzitě v Tübingenu, kde se také nakazil morem.
Nemoci podlehlo několik renesančních a barokních malířů. V srpnu 1457 na mor zemřel florentský umělec Andrea del Castagno. Ten pocházel z velmi chudých poměrů. V dětství mu zemřel otec a malý chlapec musel žít se svým strýcem. Výtvarné umění ho zaujalo rovněž již v dětství, když pozoroval jednoho venkovského malíře při práci. Sám Andrea si začal malovat uhlem, a protože se u něj projevil značný talent, všiml si ho šlechtic Bernadetto de Medici, který mu umožnil ve Florencii vystudovat. Zpočátku se věnoval zejména kresbě, později se pustil více do malování a tvoření fresek – například v kostele v Benátkách nebo ve Florencii. Talentovaný malíř se však bohužel kvůli morové epidemii nedožil ani čtyřiceti let.
Giorgione byl dalším renesančním umělcem, kterého zabil mor. Vyučil se u samotného zakladatele benátského renesančního výtvarného umění Giovanniho Belliniho. Giorgione je považován za jednoho z nejvýznamnějších renesančních malířů, který tvořil na zakázku významných osobností dané doby a především dokázal skvěle zachytit harmonii mezi člověkem a přírodou. Na podzim roku 1510 onemocněl a během pár dní zemřel.
Mor se stal osudným i pro jednoho z nejvýznamnějších portrétistů renesance. V listopadu 1543 v Londýně na mor zemřel německý malíř a grafik Hans Holbein mladší. V jeho díle je patrný vliv Albrechta Dürera i Leonarda da Vinci, známý je třeba jeho portrét Erasma Rotterdamského nebo anglického krále Jindřicha VIII., pro kterého pracoval i jako dvorní malíř.
Také několik hudebníků a skladatelů mor zabil. V létě 1625 ve Vratislavi onemocněl a skonal polský hudební skladatel Samuel Besler, který komponoval především chrámová díla. Roku 1656 zemřel na mor i italský kněz a hudební skladatel Erasmo di Bartolo. Ten hudbu vyučoval i na univerzitě v Neapoli. Ve stejném roce si neapolská morová epidemie vyžádala život dalšího hudebníka, loutnisty Andrea Falconieri. V březnu roku 1680 v Praze moru podlehl Johann Heinrich Schmelzer, houslista a skladatel, který se přátelil s císařem Leopoldem I. Tento panovník byl také známým hudebníkem, Schmelzer působil dokonce jako kapelník císařské kapely, za což byl později povýšen do šlechtického stavu. Funkci i šlechtický titul si skladatel užil však pouhých pár měsíců, protože ho zabil mor.
15. března 2025 17:00
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Související

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen
historie , mor , věda , Umění , Hřbitov
Aktuálně se děje
před 33 minutami

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
před 1 hodinou

Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
před 2 hodinami

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
před 2 hodinami

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
před 3 hodinami

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
před 3 hodinami

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
před 4 hodinami

Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
před 4 hodinami

Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
před 5 hodinami

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
před 5 hodinami

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
před 6 hodinami

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
před 7 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci
před 7 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí
před 8 hodinami

Počasí značí příchod jara. Do konce týdne se citelně oteplí
včera

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1
včera

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje
včera

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům
včera

Jaro je v rozpuku. Meteorologové upozorňují alergiky na vývoj pylové zátěže
včera

Policie zadržela uprchlého soudce Kafku. Dostal se jen do Chorvatska
včera
Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR
Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.
Zdroj: Libor Novák