Válečné konflikty byly příčinou zániku celých obcí, známé jsou například Lidice nebo Ležáky vypálené nacisty za druhé světové války. Sídla však mizela již mnohem dříve, některá z nich nepřečkala třeba boje husitských válek nebo třicetiletou válku. Jaká místa se ztratila z mapy na našem území?
Husitské války
Husité mají na svědomí zánik celé řady kostelů, klášterů i pevných hradů. V důsledku husitských válek také zmizelo několik obcí.
Ve středních Čechách husité vypálili vesnici Jezevce nedaleko hradu Křivoklát. O dějinách obce se nedochovalo mnoho písemných dokladů, prokazatelně však již po husitských válkách neexistovala a na jejím místě se nacházel hustý les, kterému se říkalo Dobšina. Lesem zarostly také pozůstatky středočeské obce Kří. Tu za husitských válek vyplenilo vojsko císaře Zikmunda Lucemburského. Dodnes jsou v lese patrné terénní náznaky někdejších středověkých stavení a tvrze, kterou naznačuje dochovaný vodní příkop. Místo zaniklé středověké vsi je dnes zákonem chráněnou archeologickou lokalitou.
V západních Čechách nepřečkala husitské nepokoje například ves Sechutice, ta byla dle archeologických výzkumů osídlena již v pravěku i raném středověku. Ve 12. století patřila cisterciákům, kteří obývali klášter v nedalekých Plasech. Během husitských válek obec daroval panovník Zikmund Lucemburský bratrům z krašovské a libštejnské větve Kolovratů za zásluhy v boji proti husitům. Husitský vpád roku 1425 však Sechutice srovnal se zemí. Obec byla následně obnovena, ovšem další ránu její existenci zasadila třicetiletá válka. Dnes se na jejím místě nachází několik chátrajících stavení. Podobný osud jako Sechutice potkal nedaleké Olšany, rovněž někdejší obec cisterciáků a později bratří Kolovratů. Husité ji vypálili také někdy po roce 1425.
Husitská vojska při svých taženích pustošila místa také na jižní Moravě. Ves s názvem Sokolí přestala během husitských válek existovat, což doložily archeologické nálezy i písemné zmínky, které Sokolí v 16. století již zmiňují jako pustou vesnici. Na pozůstatky středověkého osídlení se narazilo na konci 60. let minulého století náhodou, archeologické výzkumy následně po několik let vedl a interpretoval profesor Ervín Černý, odborník na zaniklé středověké vsi v oblasti Drahanské vrchoviny.
Archeologický výzkum potvrdil zánik za husitských válek také v případě jihomoravské obce Konůvky ve Ždánickém lese. Vesnice se pravděpodobně nacházela na významné středověké obchodní stezce, a to zvyšovalo její význam, ale také kriminalitu. Poblíž Konůvek totiž působilo několik skupin lupičů. V dochovaných písemných pramenech bychom se k roku 1481 o vsi dočetli již jako o pustém místě. Archeologický výzkum prokázal rozsáhlý požár, který mohl souviset se zničením obce během husitských válek. Archeologové v 60. a 70. letech minulého století také odhalili podobu středověkého sídla – nalezli relikty tvrze, kostela, přilehlého hřbitova i domů. Mezi hmotnými nálezy byly poměrně časté vinařské nože, které představují doklad pěstování vinné révy.
Třicetiletá válka
Na řádění husitů na mnohých místech navázala třicetiletá válka. To je třeba příklad středočeské obce Aldašín, kterou za husitských válek téměř zničil požár. Po tomto konfliktu bylo místo znovu osídleno, ovšem po roce 1645 již celé lehlo popelem. V 18. století nechala majitelka panství Marie Terezie z Lichtenštejna opravit místní kostel v barokním stylu, a z místa tak vytvořila cíl náboženských poutí, kterým bylo až do 50. let 20. století, kdy tyto slavnosti komunisté zakázali.
Třicetiletá válka vymazala z mapy také například středočeské obce Bohumil, Penčice nebo Janovice, v západních Čechách třeba Březsko či Dubjany. Ve všech těchto případech dokončilo plenění za třicetileté války zkázu započatou husity. Z vesnice Býšičky v Královéhradeckém kraji dodnes stojí pouze kostelík založený po polovině 13. století s některými zachovanými románskými a gotickými prvky. Kostel svatého Petra a Pavla, který přečkal třicetiletou válku, mohl prý sloužit Karlu Jaromíru Erbenovi jako předobraz pro báseň Svatební košile.
Druhá světová válka
Nejznámějšími zaniklými obcemi na našem území jsou Lidice a Ležáky, které během druhé světové války vypálili nacisté. Lidice ve středních Čechách byly srovnány se zemí 10. června 1942, Ležáky na Chrudimsku lehly popelem 24. června téhož roku. Jednalo se o nacistickou odplatu za atentát na Reinharda Heydricha. Muži starší patnácti let v obou obcích gestapo okamžitě postřílelo. Ženy putovaly do koncentračních táborů, kde je čekala jistá smrt v plynových komorách. Stejný osud potkal mnohé děti, některé z nich byly poslány na převýchovu do vhodných německých rodin. Lidice a Ležáky tehdy nacistický režim oficiálně vymazal z mapy.
Na počátku srpna roku 1944 nacisté vyvraždili obec Životice v těsné blízkosti Havířova, tato událost vstoupila do dějin jako tzv. životická tragédie. Té předcházelo napadení členů gestapa v místní hospodě skupinou partyzánů. O dva dny později se nacisté pomstili zabitím obyvatel vesnice. Kdo nezemřel tehdy na místě, ztratil život později v koncentračním táboře.
Vyvražděny a vypáleny byly nacisty další obce – na konci války například Javoříčko, Leskovice, Konětopy nebo Lejčkov. Ve všech těchto případech se prchající nacistická vojska střetla s partyzánskými oddíly, porazila je a na důkaz své síly srovnala se zemí celá sídla.
Související

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Smutné výročí. Před 75 lety byla popravena Milada Horáková, bojovnice za práva žen i proti nacismu
historie , válka , zaniklá sídla , Lidice , Ležáky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"
před 2 hodinami

Proč Texas zasáhly nejtragičtější povodně v historii?
před 3 hodinami

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům
před 4 hodinami

Pátrání ukončeno. Tělo horolezkyně Kolouchové zůstane v Himálajích
před 4 hodinami

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji
před 5 hodinami

Národní divadlo truchlí. Zemřela někdejší sólistka opery Tattermuschová
před 5 hodinami

Německá vláda narazila u soudu. Zákaz krajně pravicového časopisu se ruší
před 6 hodinami

Fico nepřišel. Atentátník neúspěšně žádal nízký trest, u soudu vypovídat odmítl
před 7 hodinami

Druhá prázdninová tragédie na Semilsku. Chlapec se zřítil z vysílače
před 7 hodinami

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá
před 8 hodinami

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie
před 9 hodinami

Počasí do zítra: Na horách spadne až 180 mm. Řeky mohou stoupat na třetí stupeň
před 9 hodinami

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
před 10 hodinami

Tragédie v Nymburce. Hoch nepřežil pád z okna, případ vyšetřuje policie
před 10 hodinami

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice
před 11 hodinami

V Česku hrozí vydatný déšť. Hladík doporučil lidem, jak se mají chovat
před 11 hodinami

Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump
před 11 hodinami

Nové informace o smrti ministra, jehož odvolal Putin. Tělo se nenašlo v domě
před 12 hodinami

S požáry v Německu bojovaly stovky hasičů. Ohrožovaly je výbuchy munice
před 12 hodinami
Trump obrátil. Ukrajina se dočká navýšení americké vojenské podpory
Americký prezident Donald Trump v noci na úterý oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně. Změna přichází jen několik dní po masivním ruském útoku na Kyjev a další města. Trump dříve váhal mezi podporou Kyjeva a snahou o vstřícnost vůči Moskvě.
Zdroj: Jakub Jurek