Válečné konflikty byly příčinou zániku celých obcí, známé jsou například Lidice nebo Ležáky vypálené nacisty za druhé světové války. Sídla však mizela již mnohem dříve, některá z nich nepřečkala třeba boje husitských válek nebo třicetiletou válku. Jaká místa se ztratila z mapy na našem území?
Husitské války
Husité mají na svědomí zánik celé řady kostelů, klášterů i pevných hradů. V důsledku husitských válek také zmizelo několik obcí.
Ve středních Čechách husité vypálili vesnici Jezevce nedaleko hradu Křivoklát. O dějinách obce se nedochovalo mnoho písemných dokladů, prokazatelně však již po husitských válkách neexistovala a na jejím místě se nacházel hustý les, kterému se říkalo Dobšina. Lesem zarostly také pozůstatky středočeské obce Kří. Tu za husitských válek vyplenilo vojsko císaře Zikmunda Lucemburského. Dodnes jsou v lese patrné terénní náznaky někdejších středověkých stavení a tvrze, kterou naznačuje dochovaný vodní příkop. Místo zaniklé středověké vsi je dnes zákonem chráněnou archeologickou lokalitou.
V západních Čechách nepřečkala husitské nepokoje například ves Sechutice, ta byla dle archeologických výzkumů osídlena již v pravěku i raném středověku. Ve 12. století patřila cisterciákům, kteří obývali klášter v nedalekých Plasech. Během husitských válek obec daroval panovník Zikmund Lucemburský bratrům z krašovské a libštejnské větve Kolovratů za zásluhy v boji proti husitům. Husitský vpád roku 1425 však Sechutice srovnal se zemí. Obec byla následně obnovena, ovšem další ránu její existenci zasadila třicetiletá válka. Dnes se na jejím místě nachází několik chátrajících stavení. Podobný osud jako Sechutice potkal nedaleké Olšany, rovněž někdejší obec cisterciáků a později bratří Kolovratů. Husité ji vypálili také někdy po roce 1425.
Husitská vojska při svých taženích pustošila místa také na jižní Moravě. Ves s názvem Sokolí přestala během husitských válek existovat, což doložily archeologické nálezy i písemné zmínky, které Sokolí v 16. století již zmiňují jako pustou vesnici. Na pozůstatky středověkého osídlení se narazilo na konci 60. let minulého století náhodou, archeologické výzkumy následně po několik let vedl a interpretoval profesor Ervín Černý, odborník na zaniklé středověké vsi v oblasti Drahanské vrchoviny.
Archeologický výzkum potvrdil zánik za husitských válek také v případě jihomoravské obce Konůvky ve Ždánickém lese. Vesnice se pravděpodobně nacházela na významné středověké obchodní stezce, a to zvyšovalo její význam, ale také kriminalitu. Poblíž Konůvek totiž působilo několik skupin lupičů. V dochovaných písemných pramenech bychom se k roku 1481 o vsi dočetli již jako o pustém místě. Archeologický výzkum prokázal rozsáhlý požár, který mohl souviset se zničením obce během husitských válek. Archeologové v 60. a 70. letech minulého století také odhalili podobu středověkého sídla – nalezli relikty tvrze, kostela, přilehlého hřbitova i domů. Mezi hmotnými nálezy byly poměrně časté vinařské nože, které představují doklad pěstování vinné révy.
Třicetiletá válka
Na řádění husitů na mnohých místech navázala třicetiletá válka. To je třeba příklad středočeské obce Aldašín, kterou za husitských válek téměř zničil požár. Po tomto konfliktu bylo místo znovu osídleno, ovšem po roce 1645 již celé lehlo popelem. V 18. století nechala majitelka panství Marie Terezie z Lichtenštejna opravit místní kostel v barokním stylu, a z místa tak vytvořila cíl náboženských poutí, kterým bylo až do 50. let 20. století, kdy tyto slavnosti komunisté zakázali.
Třicetiletá válka vymazala z mapy také například středočeské obce Bohumil, Penčice nebo Janovice, v západních Čechách třeba Březsko či Dubjany. Ve všech těchto případech dokončilo plenění za třicetileté války zkázu započatou husity. Z vesnice Býšičky v Královéhradeckém kraji dodnes stojí pouze kostelík založený po polovině 13. století s některými zachovanými románskými a gotickými prvky. Kostel svatého Petra a Pavla, který přečkal třicetiletou válku, mohl prý sloužit Karlu Jaromíru Erbenovi jako předobraz pro báseň Svatební košile.
Druhá světová válka
Nejznámějšími zaniklými obcemi na našem území jsou Lidice a Ležáky, které během druhé světové války vypálili nacisté. Lidice ve středních Čechách byly srovnány se zemí 10. června 1942, Ležáky na Chrudimsku lehly popelem 24. června téhož roku. Jednalo se o nacistickou odplatu za atentát na Reinharda Heydricha. Muži starší patnácti let v obou obcích gestapo okamžitě postřílelo. Ženy putovaly do koncentračních táborů, kde je čekala jistá smrt v plynových komorách. Stejný osud potkal mnohé děti, některé z nich byly poslány na převýchovu do vhodných německých rodin. Lidice a Ležáky tehdy nacistický režim oficiálně vymazal z mapy.
Na počátku srpna roku 1944 nacisté vyvraždili obec Životice v těsné blízkosti Havířova, tato událost vstoupila do dějin jako tzv. životická tragédie. Té předcházelo napadení členů gestapa v místní hospodě skupinou partyzánů. O dva dny později se nacisté pomstili zabitím obyvatel vesnice. Kdo nezemřel tehdy na místě, ztratil život později v koncentračním táboře.
Vyvražděny a vypáleny byly nacisty další obce – na konci války například Javoříčko, Leskovice, Konětopy nebo Lejčkov. Ve všech těchto případech se prchající nacistická vojska střetla s partyzánskými oddíly, porazila je a na důkaz své síly srovnala se zemí celá sídla.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
historie , válka , zaniklá sídla , Lidice , Ležáky
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 1 hodinou
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 1 hodinou
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 1 hodinou
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 2 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 3 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 3 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 4 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 4 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 4 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 5 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 6 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 6 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 6 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 6 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 7 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 7 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 8 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 8 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 8 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
Lidé ve čtvrtek naposledy v tomto týdnu vyrazili do práce, zítra začíná čtyřdenní velikonoční volno. To je orámované dvěma státními svátky, při nichž jsou v Česku někdy ze zákona zavřené obchody. Dnes ale ještě není třeba s nákupem spěchat.
Zdroj: Jan Hrabě