Nejenom Lidice a Ležáky. Jaké obce zanikly v důsledku válek?

Válečné konflikty byly příčinou zániku celých obcí, známé jsou například Lidice nebo Ležáky vypálené nacisty za druhé světové války. Sídla však mizela již mnohem dříve, některá z nich nepřečkala třeba boje husitských válek nebo třicetiletou válku. Jaká místa se ztratila z mapy na našem území?

Husitské války

Husité mají na svědomí zánik celé řady kostelů, klášterů i pevných hradů. V důsledku husitských válek také zmizelo několik obcí.

Ve středních Čechách husité vypálili vesnici Jezevce nedaleko hradu Křivoklát. O dějinách obce se nedochovalo mnoho písemných dokladů, prokazatelně však již po husitských válkách neexistovala a na jejím místě se nacházel hustý les, kterému se říkalo Dobšina. Lesem zarostly také pozůstatky středočeské obce Kří. Tu za husitských válek vyplenilo vojsko císaře Zikmunda Lucemburského. Dodnes jsou v lese patrné terénní náznaky někdejších středověkých stavení a tvrze, kterou naznačuje dochovaný vodní příkop. Místo zaniklé středověké vsi je dnes zákonem chráněnou archeologickou lokalitou.

V západních Čechách nepřečkala husitské nepokoje například ves Sechutice, ta byla dle archeologických výzkumů osídlena již v pravěku i raném středověku. Ve 12. století patřila cisterciákům, kteří obývali klášter v nedalekých Plasech. Během husitských válek obec daroval panovník Zikmund Lucemburský bratrům z krašovské a libštejnské větve Kolovratů za zásluhy v boji proti husitům. Husitský vpád roku 1425 však Sechutice srovnal se zemí. Obec byla následně obnovena, ovšem další ránu její existenci zasadila třicetiletá válka. Dnes se na jejím místě nachází několik chátrajících stavení. Podobný osud jako Sechutice potkal nedaleké Olšany, rovněž někdejší obec cisterciáků a později bratří Kolovratů. Husité ji vypálili také někdy po roce 1425.

Husitská vojska při svých taženích pustošila místa také na jižní Moravě. Ves s názvem Sokolí přestala během husitských válek existovat, což doložily archeologické nálezy i písemné zmínky, které Sokolí v 16. století již zmiňují jako pustou vesnici. Na pozůstatky středověkého osídlení se narazilo na konci 60. let minulého století náhodou, archeologické výzkumy následně po několik let vedl a interpretoval profesor Ervín Černý, odborník na zaniklé středověké vsi v oblasti Drahanské vrchoviny.

Archeologický výzkum potvrdil zánik za husitských válek také v případě jihomoravské obce Konůvky ve Ždánickém lese. Vesnice se pravděpodobně nacházela na významné středověké obchodní stezce, a to zvyšovalo její význam, ale také kriminalitu. Poblíž Konůvek totiž působilo několik skupin lupičů. V dochovaných písemných pramenech bychom se k roku 1481 o vsi dočetli již jako o pustém místě. Archeologický výzkum prokázal rozsáhlý požár, který mohl souviset se zničením obce během husitských válek. Archeologové v 60. a 70. letech minulého století také odhalili podobu středověkého sídla – nalezli relikty tvrze, kostela, přilehlého hřbitova i domů. Mezi hmotnými nálezy byly poměrně časté vinařské nože, které představují doklad pěstování vinné révy.

Třicetiletá válka

Na řádění husitů na mnohých místech navázala třicetiletá válka. To je třeba příklad středočeské obce Aldašín, kterou za husitských válek téměř zničil požár. Po tomto konfliktu bylo místo znovu osídleno, ovšem po roce 1645 již celé lehlo popelem. V 18. století nechala majitelka panství Marie Terezie z Lichtenštejna opravit místní kostel v barokním stylu, a z místa tak vytvořila cíl náboženských poutí, kterým bylo až do 50. let 20. století, kdy tyto slavnosti komunisté zakázali.

Třicetiletá válka vymazala z mapy také například středočeské obce Bohumil, Penčice nebo Janovice, v západních Čechách třeba Březsko či Dubjany. Ve všech těchto případech dokončilo plenění za třicetileté války zkázu započatou husity. Z vesnice Býšičky v Královéhradeckém kraji dodnes stojí pouze kostelík založený po polovině 13. století s některými zachovanými románskými a gotickými prvky. Kostel svatého Petra a Pavla, který přečkal třicetiletou válku, mohl prý sloužit Karlu Jaromíru Erbenovi jako předobraz pro báseň Svatební košile.

Druhá světová válka

Nejznámějšími zaniklými obcemi na našem území jsou Lidice a Ležáky, které během druhé světové války vypálili nacisté. Lidice ve středních Čechách byly srovnány se zemí 10. června 1942, Ležáky na Chrudimsku lehly popelem 24. června téhož roku. Jednalo se o nacistickou odplatu za atentát na Reinharda Heydricha. Muži starší patnácti let v obou obcích gestapo okamžitě postřílelo. Ženy putovaly do koncentračních táborů, kde je čekala jistá smrt v plynových komorách. Stejný osud potkal mnohé děti, některé z nich byly poslány na převýchovu do vhodných německých rodin. Lidice a Ležáky tehdy nacistický režim oficiálně vymazal z mapy.

Na počátku srpna roku 1944 nacisté vyvraždili obec Životice v těsné blízkosti Havířova, tato událost vstoupila do dějin jako tzv. životická tragédie. Té předcházelo napadení členů gestapa v místní hospodě skupinou partyzánů. O dva dny později se nacisté pomstili zabitím obyvatel vesnice. Kdo nezemřel tehdy na místě, ztratil život později v koncentračním táboře.

Vyvražděny a vypáleny byly nacisty další obce – na konci války například Javoříčko, Leskovice, Konětopy nebo Lejčkov. Ve všech těchto případech se prchající nacistická vojska střetla s partyzánskými oddíly, porazila je a na důkaz své síly srovnala se zemí celá sídla.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie válka zaniklá sídla Lidice Ležáky

Aktuálně se děje

před 33 minutami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat

Lidé ve čtvrtek naposledy v tomto týdnu vyrazili do práce, zítra začíná čtyřdenní velikonoční volno. To je orámované dvěma státními svátky, při nichž jsou v Česku někdy ze zákona zavřené obchody. Dnes ale ještě není třeba s nákupem spěchat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy