Nevěra byla v minulosti častým jevem, rozvod byl však nepřípustný

Nevěra je strašákem partnerských i manželských vztahů. Mnohdy má za následek rozpad vztahu nebo manželství. V minulosti bylo na nevěru mnohdy nahlíženo jako na něco naprosto běžného, rozvod byl však nepřípustný.

V minulosti byly sňatky uzavírané z lásky spíše výjimkou. Také proto byl milostný poměr mimo manželství takřka běžným jevem. Mnoho mužů udržovalo vztah i s jinou ženou, než se svou manželkou. Jistě by bylo možné v dějinách zaznamenat i šťastná manželství, ovšem zejména dochované zprávy z 19. století svědčí spíše o opaku. Zejména ženy mnohdy ve zdánlivě harmonickém manželství trpěly. Známá kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová po svatbě prý „na tisíce slz vylila, na tisíce jich do srdce uzavřela a usmívavou tváří přikryla“. Nejinak tomu bývalo i v jiných manželstvích. Některé ženy se zmiňovaly o mužích hrubiánech, kteří střídají milenky a na svou manželku neváhají vztáhnout ruku.

Zatímco mužům byly milenky v minulosti prakticky povoleny, ženy za nevěru ve středověku, v raném novověku i v poměrně nedávném 19. století byly trestány. Žena se za to mohla dostat před soud a potrestána byla zpravidla i od svého manžela. Tomu bylo dokonce dovoleno nevěrnou ženu i jejího milence zabít, aniž by ho za to čekal nějaký trest. Docházelo k tomu hlavně v aristokratických vrstvách, kde se dbalo na legitimnost potomků.

V 16. století Šimon Lomnický z Budče rozlišil tři druhy nevěry, podle kterých byl pak odstupňován trest. Za „nevlastní cizoložství“ označil sex v manželství, který však nebyl uskutečňovaný za účelem plození potomků, ale pro potěšení a vlastní uspokojení. Za tzv. „druhé cizoložství“ považoval milostný poměr mimo manželství se svobodnou osobou. Nejhorší bylo „třetí cizoložství“, tedy milenecký vztah mimo manželství s někým sezdaným. Jinak však docházelo postupně od 16. století ke zmírňování trestů za cizoložství. Od počátku 18. století pak nevěra mizela z trestního práva. Tresty čekaly za nevěru především ženy, mužova nevěra byla tolerována, pokud výrazněji nezasahovala do jeho rodinného života.

Nevěra byla zmíněna v trestním zákoníku z roku 1852, konkrétně v paragrafu 502, a to jako přestupek, za který mohl nevěrník strávit za mřížemi měsíc až půl roku. Ženám pak značně přitěžovalo, pokud nebyly schopné určit otce svého dítěte. V každém případě společnost odsuzovala spíše nevěrnou ženu než nevěrného muže. Stačí zmínit veřejné pohoršení nad milostnými aférkami spisovatelky Boženy Němcové.

Až do 19. století navíc nevěru velmi tvrdě odsuzovaly církevní autority jako porušení devátého přikázání. Na přelomu 19. a 20. století se začalo poněkud shovívavěji pohlížet na nevěru ženy. Nevěrné manželce se radilo, aby svůj poklesek za žádnou cenu nepřiznávala a aby se snažila být více poslušnou vůči svému manželovi. Také se žena měla více věnovat péči o děti a domácnost, aby neměla dlouhou chvíli a nenapadlo ji zaplnit důvěrnostmi s jiným mužem. Dostatek práce měl usměrňovat „vrozenou ženskou koketérii“. V žádném dochovaném písemném pramenu bychom však nenalezli ani náznak toho, že by nevěra snad mohla být důsledkem nešťastného manželství, kde chybí vzájemná láska, úcta a respekt či vzájemná přitažlivost.

Rozpad manželství tehdy nepřipadal v úvahu. Pokud žena v zoufalství utekla od krutého, cholerického manžela a sukničkáře, většinou po nějakém čase byla donucena k návratu. Svůj vliv na tom měla katolická církev, která nepřipouštěla rozluku manželství v žádném případě. Protestantská církev byla v tomto případě poněkud mírnější a rozvod v jistých případech povolovala. Už Luther i Kalvín zavrhovali myšlenku o nerozlučitelnosti manželského svazku. Zatímco v katolickém prostředí nemohli rozvedení lidé již uzavřít nový sňatek, u protestantů to bylo možné.

V roce 1868 se v našem prostředí povolily sňatky civilní, u kterých bylo možné a vcelku jednoduché manžele rozvést. Podle dobových statistik zde žilo v závěru 19. století více než 200 tisíc rozvedených lidí. Dosavadní názory o nerozlučitelnosti manželství se začaly vnímat negativně. Na nefungující manželství se nyní pohlíželo jako na problém, který by měl být vyřešen právě rozvodem, který by oběma manželům výrazně prospěl. Poslankyně Luisa Landová-Štychová později upozorňovala na pozitivní mravní i hospodářské dopady rozpadu manželství, kdy se zabrání možné nevěře, domácímu násilí a utrpení obou partnerů. Stejně tak měl rozvod ženu osamostatnit a umožnit ji se dále rozvíjet na poli osobním i profesním. Samostatná žena již nebyla vnímána jako osoba podřízená či méněcenná.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie manželství nevěra rozvody

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 17 minutami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 41 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

"Přátelé, kteří přežili stejné ukřižování." Papež dál chodí po tenkém ledě, hovořil o míru na Ukrajině a v Pásmu Gazy

Papež František ve středu během generální audience ve Vatikánu zopakoval svou výzvu k ukončení konfliktů na Ukrajině a v Pásmu Gazy a pomodlil se za "dar míru".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy